Je auto jen černá díra na peníze? Nám Škoda Kamiq vydělala třináct tisíc za měsíc

Martin Přibyl Martin Přibyl
23. 11. 2021 16:36
Mít auto je svoboda pohybu, ale svoboda, která něco stojí. Nepočítáme jen pořizovací cenu, ale i servis, pojištění a další výdaje. Čím méně auto používáte, tím více tyto náklady budete vnímat jako vyhozené peníze. Řešení slibuje sdílení, v podstatě půjčování auta lidem ve chvíli, kdy ho nepotřebujete. My si to na měsíc vyzkoušeli.
Foto: Martin Přibyl

Na nabídku HoppyGo jsme se zpočátku dívali skepticky. Půjčovat vlastní auto úplně cizím lidem? Ti z nás, kteří poctivě po každé jízdě dochlazují turbo a každý sebemenší škrábanec opláčou, jsou z principu podezřívaví k tomu, kdo si pro auto přijde a pak s ním bude kdovíjak jezdit. Z HoppyGo na naše obavy zareagovali promptně: "Půjčíme vám jedno z našich aut, ať se nemusíte bát o vlastní." Rozhodli jsme se to vyzkoušet.

Nezbytnou součástí HoppyGo je mobilní aplikace, právě s její pomocí se auta předávají a probíhá většina komunikace mezi řidičem a majitelem.
Nezbytnou součástí HoppyGo je mobilní aplikace, právě s její pomocí se auta předávají a probíhá většina komunikace mezi řidičem a majitelem. | Foto: Martin Přibyl

S klíčky od vyfešákovaného Kamiqu Monte Carlo 1.5 TSI v kapse jsme se tedy pustili do vydělávání. Začít s tím není ve své podstatě nic složitého, k založení účtu potřebujete občanku a řidičák, vyplníte do systému personálie, vyfotíte doklady, což jde i pomocí webkamery na notebooku, a pak už jen počkáte na schválení ze strany HoppyGo, které by mělo proběhnout do 24 hodin.

Potud se celý postup shoduje s tím, který musíte absolvovat, abyste si auto mohli půjčit. Pokud však chcete vydělávat, musíte ještě zaregistrovat svoje vozidlo. To také není nikterak komplikované: stačí mít při ruce malý technický průkaz a znát stav tachometru.

Systém si podle VIN nastaví model a většinu výbavy, majitel pak doplní věci, které z VINu aplikace nerozklíčuje, tedy zda má auto dálniční známku, jestli v něm bude možné převážet domácí mazlíčky, kouřit nebo cestovat do zahraničí. Údaje se pochopitelně ověřují, takže se musí nahrát i fotky malého techničáku.

Aby člověk mohl začít své auto půjčovat, musí ještě vyplnit kalendář dostupnosti, nastavit si požadovaný výdělek za jeden den zápůjčky (HoppyGo si k němu pak připíše 20% provizi za zprostředkování), cenu za kilometr za překročení nájezdu v ceně (ten je u výpůjček do 29 dní nastaven na 200 km za den) a pochopitelně auto nafotit, což je z marketingového hlediska jedna z nejdůležitějších věcí.

HoppyGo nabízí službu, že vám auto profesionálně nafotí, ale pro novináře, který každý týden týrá zrcadlovku fotkami testovacího auta, to přece nemůže být nic složitého. Jestli budou fotografie fungovat, se ukáže záhy.

S trochou fotografické praxe vám celá akce zabere několik hodin, pokud auto provizorně "nacvakáte" mobilem před domem, dost možná budete hotoví do hodiny. Pak se musí ještě počkat na schválení ze strany provozovatele služby. U aut pořizovaných na operativní leasing se mimo jiné kontroluje, jestli je mohou řídit i třetí osoby (většinou je nutné povolit u leasingové společnosti) a také pojištění.

Auta sloužící k půjčování obecně potřebují speciální povinné ručení a havarijní pojištění. V případě, že ho nemají, nabízí HoppyGo speciální pojištění od Uniqy, které si řidič sjednává na dobu zápůjčky. Má to jednu nevýhodu - o pojištění se mu pak zvýší i cena zápůjčky, a tak musí být majitel obezřetný s nastavením částky, musí zůstat konkurenceschopný, a přitom neprodělat. Nastavení auta s vámi ještě vždy proberou lidé přímo z HoppyGo a poradí co a jak.

Zapůjčené auto speciální "autopůjčovní" pojištění již má, což je naše výhoda. Cenu za den pak nastavujeme průzkumem trhu, podle jediného srovnatelného Kamiqa v nabídce. Oproti němu ale zadáváme o pár desetikorun nižší.

Přesto první týden Kamiq bezmocně stojí v garážích. Jak se ukáže, není to fotkami nebo špatně nastavenou cenou. Ale prostě tím, že jsme moc striktní v tom, kdy a kde dokážeme auto předat. Zatímco auta carsharingových služeb jako Anytime mohou parkovat v modrých zónách zdarma, u HoppyGo to nejde (logicky, jinak by byla Praha plná aut naoko zaregistrovaných v systému). Jsme proto odkázaní na garáže vydavatelství Economia, kam není tak snadné se dostat.

Poptávky na Kamiqa se tak začnou hrnout až ve chvíli, kdy si s kolegy na recepci nastavíme systém předání vjezdové karty a v autě zprovozníme vzdálený přístup, který nám umožní auto předat na dálku, aniž bychom u akce fyzicky byli. Je to pohodlné a ušetří nám to víkendové nebo večerní cesty do práce.

Samotné fyzické předání je velice snadné, ve všem vás navede aplikace. Auto se podle pokynů v ní nafotí, zapíše se stav nádrže a počítadla kilometrů. Totožnost řidiče se ověří podle posledních čtyř čísel z občanky, pak už se předají klíčky a řidič může vyrazit. Fotodokumentace slouží k zaznamenání případných poškození. U Kamiqu preventivně fotíme všechny čtyři jeho pohledné osmnáctipalcové disky. V případě vzdáleného předání je postup podobný, všechno focení ale připadá na řidiče.

Flexibilita je klíčem k tomu, aby o auto byl zájem. Hned jakmile vymažeme z popisu auta omezení možnosti předání, začnou se hrnout poptávky. První slečna s autem vyráží do Boleslavi, den nato ji následuje další zájemce o prodloužený víkend. Posléze proběhnou ještě tři další zápůjčky a Kamiq se podívá i do Holandska.

Všechny řidiče spojuje mladý věk, na čtyřicátníka jsme nenarazili. V motivech, proč využívají carsharing, se většinou shodnou: mít auto v Praze je prý "osina v zadku", a tak si ho raději půjčí. "Já používám Anytime, HoppyGo i další. Jen když si člověk auta půjčuje hodně, pak už bývá finančně výhodnější pořídit si vlastní," tvrdí jeden z řidičů. To dává smysl, podle našich výpočtů se vlastní auto vyplatí již od nájezdu okolo devíti, desíti tisíc kilometrů ročně.

Kromě věku a bydliště v Praze naštěstí všechny řidiče, s nimiž jsme měli tu čest, spojovala i jiná věc: spolehlivost. Kamiqu se během měsíce nic nestalo, na oněch krásných 18" discích nepřibyl ani jeden šrám. Jen jednou se nám auto vrátilo nedotankované, což se vyřešilo stržením doplatku za chybějící palivo z pětitisícové zálohy, kterou si HoppyGo před zápůjčkou zablokuje na kartě řidiče. Stejně se platí i za kilometry nad rámec limitu. Bohužel bylo také neumyté, což je nejlepší řešit v hotovosti od řidiče na místě.

Až na tento jeden zádrhel jsme se ale o auto nemuseli nijak zásadně starat, prostě postávalo v garážích, a když nestálo, vydělávalo peníze. Za měsíc se nám na účtu nashromáždilo takřka 13 400 korun, což je zajímavá částka i s ohledem na to, na kolik vyjde Kamiq Monte Carlo v rámci operativního leasingu. Na čtyři roky s nájezdem 20 000 km ročně byste za něj například u firmy Barth zaplatili 9100 Kč měsíčně, u nájezdu 25 000 km by to bylo 10 001 korun, u nájezdu 40 000 km stále 12 554 Kč. HoppyGo by vám tedy vydělalo na pronájem auta, a ještě by vám zbylo.

Náš případ je však extrémní. Ne všichni majitelé využívají auta na HoppyGo jako čistý byznys (byť i takoví se najdou a HoppyGo to nijak netají), většinou se jedná o vozy, pro které jeho majitelé nemají každý den využití třeba proto, že přes týden jezdí do práce metrem a tramvají. V takovém případě se nedá počítat s podobným výdělkem, určitě i proto, že většina našich zápůjček, především těch nejvýdělečnějších, proběhla o víkendu, kdy spíše budete chtít vlastní auto používat. Lépe si tak na sebe vydělají vozy, které během týdne jezdí za pracovními povinnostmi svého majitele a o víkendu by jinak odpočívaly.

Nutná je také ona zmíněná pružnost, ať už v tom, kdy jste auto schopni předat, a také myšlenkové nastavení, ve kterém se smíříte s tím, že prostě určité dny nebudete mít vlastní vůz k dispozici. S tím se lépe smiřuje obyvatelům velkých měst než lidem, co bydlí na vesnici. V případě nečekané události se zápůjčka dá zrušit, ale v očích zájemců pak nebudete příliš solidní.

Ideálně se takto dá v rámci HoppyGo nabídnout druhé auto v rodině, spíše se bez něj obejdete a hlavně s větší pravděpodobností bude zájemcům k dispozici o víkendu, kdy vydělá nejvíce peněz. 

Logicky je nutné dát i pozor na daňové povinnosti. Pronájem auta přes HoppyGo obecně spadne do tzv. příležitostného příjmu. Ten se nemusí danit, dokud příjem z něj nepřesáhne 30 000 korun za rok.

Naše Škoda Kamiq na HoppyGo v číslech

Počet zápůjček: 5 (za jeden měsíc)
Celkové délka zápůjček: 12 dní (2,4 dne na zápůjčku)
Celkově najeto: 3480 km (jedna zápůjčka přes 2000 km)
Celkový výdělek: 13 384 Kč (2677 Kč na jednu zápůjčku)

To všechno je potřeba zvážit, když člověk začne uvažovat o tom, že nechá vlastní auto vydělávat. Z naší zkušenosti se ale nemusíte bát o nespolehlivé zájemce. My na takového za měsíc nenarazili. Snad si to uživatelé služby sdílených aut do budoucna nezkazí.

Veškeré v rámci testu vydělané peníze ze zápůjček jsme odeslali na účet Českého sdružení obětí dopravních nehod.

České sdružení obětí dopravních nehod

Občanské sdružení, které bylo založeno v roce 2004 převážně pozůstalými po obětích dopravních nehod. "Naše sdružení pomáhá lidem, kterým se ve vteřině změní život a obrátí se na ruby. Naši klienti nejčastěji potřebují psychologickou pomoc a také pomoc právní," popisuje jeho činnost předsedkyně Miluše Vondrušková. Členové sdružení pro něj pracují ve volném čase, proto paní Vondrušková přiznává, že v jejich silách není možné pomoci všem. "Jsme však schopní nasměrovat klienty na různé další organizace, které také pomáhají," dodává.

Peníze sdružení využívá například na údržbu Památníku obětem dopravních nehod, který stojí na odpočívce na nultém kilometru dálnice D1 u pražského Chodova. Kromě toho pořádá pro klienty relaxační pobyty a podporuje sociálně slabé a potřebné rodiny.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Letošní podzim se v Klementinu zařadil mezi desetinu nejteplejších od roku 1775. Průměrná teplota od září do listopadu byla 11,6 stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

V Indii vypukly potyčky mezi vojáky a místními horníky, zemřelo 13 lidí

Vesničané na severovýchodě Indie zapálili několik vojenských vozidel poté, co tam vojáci nedopatřením zabili šest horníků, jež považovali za vzbouřence. Při následných potyčkách pak příslušníci ozbrojených sil usmrtili dalších sedm místních, napsala agentura AP s odkazem na vyjádření místních činitelů. Při střetech rovněž zemřel jeden voják. Incidenty vyšetřují místní úřady.

Podle důstojníka armády spustili vojáci palbu na vozidlo poblíž hranic s Barmou, když dostali zprávy o očekávaném pohybu vzbouřenců v oblasti. Podle jednoho z místních představitelů však byli v autě indičtí horníci.

Rozlícení vesničané následně zapálili dvě vojenská auta, vojáci na ně začali střílet a zabili dalších sedm lidí. Při potyčkách rovněž zemřel jeden voják.

Indický ministr vnitra Amit Šáh uvedl, že jej tento "nešťastný incident" velmi mrzí, a prohlásil, že záležitost vyšetří vláda státu Ásám, kde k němu došlo.

Indické vládní jednotky se na severovýchodě země potýkají s řadou povstaleckých skupin, které po útocích na indické vojáky často hledají úkryt právě v sousední Barmě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch sopky Semeru v Indonésii připravil o život nejméně 13 lidí

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zemřelo nejméně 13 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů nad mořem. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V Indonésii, kde žije přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy