Loni v červenci jsme tak měli možnost otestovat plynovou (G-Tec) verzi odcházející generace Škody Octavia. S reálnou spotřebou okolo 4,5 kila CNG na sto kilometrů jezdila za příjemnou korunu a dvacet haléřů na kilometr. Tedy asi o osmdesát haléřů levněji než adekvátní benzinový motor. Vůz se navíc obejde bez filtru pevných částic.
Milovníci úsporné jízdy zbystří, nadšení je ale rychle přejde po krátkém pohledu do ceníku. Zatímco základní litrový tříválec, který je nejdostupnější a vlastně dostatečnou volbou pro soukromé zákazníky, vyjde na 532 900 korun, G-Tec stojí 648 900 korun. Cenový rozdíl se při nájezdu 15 000 kilometrů ročně na nízké spotřebě vrátí asi za deset let.
A to musíte ještě přežít řadu nevýhod, které s sebou přináší zástavba tlakových lahví pro stlačený zemní plyn: menší kufr, omezenou paletu příplatků a tak dále. Plynová Octavia dávala smysl jen firemním zákazníkům, kteří s autem najedou hodně kilometrů, případně taxikářům.
Jako spotřebitelé bychom teď měli krátce poděkovat emisním předpisům, díky nim se totiž časy mění. Automobilky musí příští rok dodržet limit 95 gramů CO2 na kilometr, a zákazníkům nutně potřebují prodat úspornější modely, které jim uhlíkovou bilanci vylepší.
Dokazuje to domácí Škoda, která nyní otevřela systém předobjednávek pro plynovou verzi svých menších modelů Scala a Kamiq, k zákazníkům se první auta dostanou v prvním čtvrtletí roku 2020. Příplatek je přitom oproti základním verzím se 70kW tříválcem pouze 30 000 korun.
Za to sice dostanete tříválcový motor s nižším výkonem (jen 66 kW) a točivým momentem (160 Nm oproti 175), ale také výrazně nižší spotřebou. Škoda technické údaje neuvádí, podle předběžných informací by ale plynová Scala měla na jedno naplnění 13,8kg nádrží ujet 410 kilometrů. To znamená spotřebu 3,4 kg CNG na sto kilometrů.
Odpovídající benzinový litr přitom má podle normovaných údajů jezdit za pět litrů. Přepočteme-li to na korunové náklady, vychází kilometr s plynovkou na 88 haléřů, s benzinovým litrem na korunu šedesát. Rozdíl je 72 haléřů.
Vezmeme-li přitom v úvahu, že běžný řidič ujede se svým vlastním autem za rok deset až patnáct tisíc kilometrů, plynová Scala se vyplatí i po pouhých čtyřech letech provozu. Něco podobného by mělo platit i pro Kamiq, i v jeho případě se za plynovou verzi připlácí jen třicet tisíc.
"Jestliže G-TEC varianta v modelu Octavia je především záležitostí fleetových zákazníků, s novými modely věříme ve větší procento v oblasti privátní klientely," říká Petr Janeba, vedoucí marketingu českého zastoupení Škody Auto.
Jediným háčkem spojeným s cenou je to, že je plynová Scala zatím dostupná jen ve vyšší verzi Style a cena tak startuje na 462 900 korunách. Kamiq začíná na 475 900 Kč. Vyvažuje ji standardní bohatá výbava: v ceně jsou Bi-LED světlomety, automatická klimatizace, vyhřívaná sedadla i volant a další.
Daní za úsporný pohon je i v případě Scaly menší zavazadlový prostor, pojme jen 339 litrů, benzinová verze 467.
Škoda není jedinou automobilkou, která sbližuje ceny benzinových a plynových modelů. To samé provedl i Seat. Plynová verze městského hatchbacku Ibiza stojí 372 900 korun, tedy o dvacet tisíc víc než 70kW přeplňovaný litr. V případě malého crossoveru Arona je rozdíl odpovídajících verzí 23 000 Kč (434 900 Kč proti 411 900 Kč). V případě Seatů se tedy nákup plynové verze vyplatí ještě dříve než u Škody.
U dalších plynových aut už jsou rozdíly větší. V případě Seatu Leon se za plynovou verzi (tentokrát s přeplňovanou jednapětkou) připlácí v porovnání se základním litrovým motorem 55 000 korun.
Podobný příplatek žádá za plynovou verzi i Volkswagen u modelu Polo, oproti konvenčním variantám je výrazně dražší i plynový Golf. Verze na stlačený zemní plyn výhodně nenabízí ani Fiat u modelu Panda (příplatek přesahuje 120 000 korun). V případě Škody nebo Seatu ale plynovky začínají být skutečně zajímavou alternativou.
