Ve velké hlavní montážní hale stojí proti sobě dvě řady bílých off-roadů. Mnoho z nich má na přídi ochranné rámy, na boku "šnorchly", aby se mohly brodit metr hlubokými řekami a bahnem, a skla tlustá jako zeď, která odolají kulkám z kalašnikova. Auta s velkými černými písmeny UN na boku a střeše prozrazují, kam míří. Do služeb OSN po celém světě, všude tam, kde hrozí válečné konflikty.
Vozy upravuje a vybavuje balistickou ochranou firma SVOS u Přelouče. O svých aktivitách příliš často do médií nemluví, její klientela si spíš přeje zůstat v anonymitě. Z Česka se přitom vyváží auta do 60 zemí světa a za dobu svého třicetiletého působení už firma vyrobila přes 5200 vozidel. SVOS zásobuje především organizaci OSN, ale i OBSE, členské země v organizaci NATO, českou vládu a ambasády v zahraničí, pancéřované automobily jezdily na misích v Afgánistánu, Iráku, Mali a dnes hojně v Africe, na Blízkém východě a také na Ukrajině pro pozorovací složky organizace OBSE.
Proč SVOS sídlí právě u Přelouče, je dané historicky. Kraj okolo města je už sto let zasvěcený výrobě armádní techniky, za minulého režimu se tu v Automobilním opravárenském závodě AOZ prováděly generální opravy vozidel Praga V3S a po mnoho let tu fungovaly rozlehlé armádní sklady. V nedalekém Semtíně pak sídlí výrobce výbušnin Explosia.
Po roce 1991 závod AOZ - VOP 081 Přelouč začal utlumovat svou činnost a skupina bývalých zaměstnanců okolo Jaroslava Černého založila novou firmu. Pojmenovala ji SVOS, zkratka znamená Speciální vozidla, obchod, servis.
Firma rozjela svoji činnost v prosinci 1992. "Zpočátku jsme se věnovali různým přestavbám vozidel, pak ale přišla nabídka od českého zastoupení Volkswagenu, jestli bychom nezkusili postavit obrněnou dodávku na převoz cenin," vzpomíná Jaroslav Černý. V rodinném podniku pracuje celá rodina a společnost má dnes okolo 120 zaměstnanců.
"Protože většina zaměstnanců včetně otce měla velké zkušenosti z projektů pro armádu, věděli, jak na to, jak si poradit s různými technickými řešeními. Obrněná dodávka pak sklidila velký úspěch," vypráví Štěpán Černý, obchodní ředitel a prostřední potomek otce zakladatele. "S ohledem na své historicky bohaté zkušenosti při výrobě armádní techniky jsme se pak pustili v roce 1996 do výroby vůbec prvního pancéřovaného osobního vozidla, Tatry T613," dodává.
V té době byla tatrovácká limuzína stále ještě vnímaná jako auto vyšší třídy, používali ji prezidenti i členové vlád nebo ředitelé státních podniků, nicméně nakonec zůstalo jen u prototypu.
"Na základě výroby T613 jsme si dokázali, že máme na to vyrábět balisticky chráněná osobní auta," vzpomíná Jaroslav Černý, který stále stojí v čele zavedené rodinné firmy. První velký rozhovor s ním i jeho synem před nedávnem publikovaly Hospodářské noviny.
Zelenkavá T613 je překvapivě stále pojízdná, dnes stojí v kopřivnickém muzeu značky Tatra. Má balistickou ochranu proti účinkům dlouhých palných zbraní a dokonce i proti pěchotním minám nebo granátům. Dostala dokonce i speciální pneumatiky se speciálními vložkami, aby po jejich průstřelu dojela minimálně ještě padesát kilometrů. Dnes se z tohoto důvodu používají modernější pneumatiky run-flat, které po defektu zvládnou dojet do bezpečí až 80 kilometrů, ale tehdy ještě neexistovaly.
Od té doby se ve SVOSu plně zaměřili na obrněná auta všech typů, ale také speciální vojenské platformy, mezi které patří například lehká otevřená vozidla Land Rover Defender, obrněné varianty vozů Land Rover, obrněná vozidla Toyota Land Cruiser nebo obrněné kabiny pro nákladní automobily, limuzíny pro VIP ochranu, auta pro přepravu cenin a vozidla zvláštního určení pro vojenské a policejní použití.
"Převážnou většinu úprav vozidel provádíme sami, včetně výroby bezpečnostních skel," vysvětluje Štěpán Černý. Speciální sklárna vznikla až později v podstatě z nutnosti. "Nejdříve jsme neprůstřelná skla nakupovali, ale dodávky se komplikovaly, a tak jsme se rozhodli si technologii jejich výroby vyvinout," dodává. Skla proto dodávají i jiným evropským firmám, které staví vozy s balistickou ochranou, či výrobcům armádních aut, zásobuje také například banky, kde se tato speciální neprůstřelná skla instalují také na bankovní přepážky. Vyrábí se tu i speciální skla pro vlaky.
Vládní obrněnci a univerzální Toyoty
V Přelouči se staví auta také pro potřeby vlád mnoha evropských zemí, jednou z nejpoužívanějších limuzín je Škoda Superb (prohlédli jsme si ji detailně zde). "Pro naše účely je nejvhodnější, protože má v porovnání s konkurencí extrémně prostornou kabinu, a tak se po instalaci ochranných prvků uvnitř tolik nezmenší," vysvětluje Tomáš Virt, pracovník obchodního úseku se zodpovědností za servis a dodávku náhradních dílů.
Na poměry auta tohoto typu má nadprůměrně dobrou balistickou ochranu, odolá například i po domácku vyrobeným výbušninám. "Právě tyto jsou v různých konfliktních oblastech hodně používané. Vozy testujeme ve speciálních laboratořích jak u nás, tak v Německu, aby takovým útokům odolaly," popisuje Štěpán Černý.
I když je obrněná Škodovka po technické stránce vysoce zajímavé vozidlo, existence firmy SVOS na její výrobě nestojí. Mezi další výrobní sortiment patří i obrněné Toyoty. Japonská centrála automobilky podepsala smlouvu na dodávání vozidel pouze se čtyřmi úpravci obrněných aut na světě a SVOS je jedním z nich.
Přeloučská firma je zároveň jedním z hlavních dodavatelů aut pro organizaci UN (United Nations, spojené národy), tedy OSN, a také OBSE, která využívá auta na misích například na Ukrajině, ale také na africkém kontinentu nebo na Blízkém východě, tedy všude tam, kde hrozí válečné konflikty.
Dlouhé řady bílých Toyot Land Cruiser 200 v halách firmy, s černou zkratkou UN na bocích a dokonce i na střeše, aby byla vidět z letadla či vrtulníku, teď míří do skladů OSN, odkud pak v případě okamžité potřeby odjedou do konfliktních oblastí. Tyto nápisy mají zajistit, aby na ně nikdo z válčících stran neútočil, často v nich jezdí například členové organizace Lékaři bez hranic.
Přestože výroba tohoto konkrétního typu vozu skončila už loni na jaře, firma nakoupila zhruba sto aut, která postupně organizacím dodává. "Je o ně zájem, je to extrémně schopné auto, přesně takové, které vyhovuje požadavkům našich klientů," vysvětluje Tomáš Virt. Proto si ho různé organizace ještě teď nakoupily do zásoby, ačkoli je aktuálně do služby zatím nenasadí.
V současné době je model LC 200 nahrazován novým modelem LC 300, firma SVOS ale přiznává, že novinka už nemá tu "starou dobrou jednoduchou konstrukci" jako dřív. "Na místa, se kterými jsme dřív nemuseli nic dělat, dnes musíme přidávat konstrukční zesílení. Dnes jsou auta koncipovaná tak, aby byla lehčí a měla nižší spotřebu, což ale také znamená, že už nejsou tak bytelná, přitom to je pro nás naprosto zásadní," vysvětluje pracovník obchodního oddělení Tomáš Virt.
Tyto mohutné Land Cruisery Toyota v Česku oficiálně neprodává, auta jsou ale u zmíněných mírotvorných organizací i u hasičů, policie, armády po celém světě, populární, jde o maximálně univerzální a odolný off-road.
"Tento obchod se v posledních letech hodně změnil, a to hlavně z důvodu nově vznikajících konfliktů. Ještě před patnácti lety západní společnost vnímala využívání pancéřovaných aut v Evropě jako bezdůvodné," uvažuje Štěpán Černý a dodává: "Dnes je ale daleko víc cítit napětí, o bezpečnosti se začíná přemýšlet víc než dřív, je to aktuální téma."
