Ruský list Gazeta přinesl návod, jak mohou občané agresorského státu legálně překročit hranice EU, aniž by jim od evropských úřadů hrozily sankce. Potřebují k tomu pouze takzvaný zjednodušený tranzitní doklad, který vydává Litva pro občany cestující do kaliningradské oblasti. Jde o exklávu u břehů Baltského moře, která Rusům připadla po Postupimské konferenci v roce 1945.
"Dokud Komise Evropské unie neobjasní tranzit do Kaliningradu, celní orgány Litevské republiky neuplatní sankce na vozidla registrovaná v Rusku, s výhradou požadavků na zjednodušený tranzit," cituje Gazeta z vyjádření, které získala od litevských celních orgánů.
Zjednodušený tranzitní doklad je udělován až na tři roky a je ekvivalentem schengenského víza platného na území Litvy pro cesty do Kaliningradské oblasti. Dokument dává jeho držiteli právo zůstat na území tranzitní země 24 hodin, nesmí však cestovat do jiných států EU.
Teoreticky má doklad ještě další omezení. Jak uvádí stránky litevského konzulátu v Kaliningradu, žadatel musí mít vážný důvod, proč do oblasti cestovat. Takovým je například vlastnictví nemovitosti, návštěva blízkých příbuzných nebo cesta do zaměstnání.
Jenže jak zjistila Gazeta, v Rusku začaly fungovat zprostředkovatelské agentury, které vyřídí tranzitní doklady i pro žadatele, kteří žádný závažný důvod k cestě do Kaliningradu nemají.
Deník v této souvislosti cituje zaměstnankyni jedné z agentur: "Můžeme o tomto problému přemýšlet," odvětila na dotaz redaktora, jak za této situace při žádosti o doklad postupovat. Náklady na službu jsou v takovém případě čtyři tisíce rublů (asi tisíc korun), žadatelé "s důvodem" to mají za polovic.
Podle Gazety litevští celníci na své území vpouštějí auta s ruskou značkou jen tehdy, když je registrováno na osobu, která se nachází na jeho palubě. Ve vnitrozemí však již kontroly zpravidla neprobíhají, za překročení časového limitu hrozí hříšníkovi maximálně pokuta.
Události kolem aut s ruskou SPZ odstartovali začátek léta němečtí celníci, když vozy začali zabavovat turistům na dovolené s odvoláním na sankční seznam z roku 2014. Nedávno Evropská komise vydala upřesnění, ve kterém takový postup posvětila. Hranici pro ruská auta následně uzavřelo Lotyšsko, Estonsko, Polsko i Finsko. Jediná Litva tak vjezd Rusům za určitých podmínek stále umožňuje.
Na dotaz Aktuálně.cz, jak s auty registrovanými v Rusku nakládají čeští celníci, tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová uvedla: "Pro Českou republiku jsou jediným místem vstupu mezinárodní letiště, kde budou sankce rovněž uplatňovány. Z postupů, které uplatňují členské státy tvořící vnější hranici EU, je zřejmé, že by se tato vozidla na území ČR neměla vůbec dostat."
Jak ale dokládají konkrétní příběhy uveřejněné na stránkách listu Gazeta, Rusů s vlastními auty je po Evropě víc než dost. A na sociální síti Telegram si vyměňují zkušenosti, jak se dostat domů, aniž by o ně přišli.
"Ze Španělska mohu jet přes Polsko do Běloruska. Nebo z Itálie trajektem do Řecka a poté do Turecka. V nejhorším případě nechám auto někde v Srbsku, tam mi ho snad nevezmou," píše IT specialista Roman žijící v Moskvě.
Rusové pohybující se v zahraničí jsou podle Gazety zaskočeni, že Evropská unie zavedla zákaz vjezdu doslova ze dne na den. O tom, že ve skutečnosti takové nařízení platí již devátým rokem, se list už nezmiňuje.
