Automobilky, a především celý svět se nejprve musí na příchod autonomních vozidel pořádně připravit, než se může začít hovořit o masovějším rozšíření.
Je potřeba vyřešit mnoho situací, při kterých jsme byli dosud zvyklí na to, že je rozřeší člověk. Jak například bude auto reagovat v případech, kdy jsme zvyklí, že se mezi sebou člověk s člověkem domluví?
Typickým případem je situace, kdy řidič auta přibrzdí a gestem naznačí, že chodec může vozovku přejít. Jak tuto komunikaci přenést do vztahu mezi autem bez řidiče a člověkem, se snaží Dopravní institut při polytechnické univerzitě ve Virginii, který je všeobecně známý jako Virginia Tech, a automobilka Ford.
"Pochopit, jak autonomní vozy ovlivňují okolní svět v jeho dnešní podobě, je potřebné k tomu, abychom se mohli připravit na podmínky, které budou panovat zítra," řekl John Shutko, technický specialista Fordu. "Chceme přijít na to, jak bez lidského řidiče za volantem nahradit drobná gesta jako kývnutí hlavou nebo mávnutí rukou a umožnit tak autonomním vozům efektivní pohyb mezi ostatními."
Variant, jak naučit autonomní auta "mluvit", bylo na počátku projektu několik. Zobrazování textu bylo zamítnuto, žádný jazyk není srozumitelný všem lidem bez rozdílu. Stejně tak vědci zavrhli zobrazování symbolů, protože mohou být nejednoznačné. Jako řešení byly nakonec zvoleny světelné signály.
Pro brzdění nebo odbočování jsou totiž standardizované po celém světě a všichni lidé jim rozumí. Vědci tedy navrhují, aby se typy světelných signálů rozšířily. Podle nich bude ale potřeba vytvořit nový protokol vizuální komunikace, který by zahrnoval signály pro dávání přednosti nebo zrychlování.
Proběhla i praktická zkouška, jak na světelné signály ostatní účastníci silničního provozu zareagují. Ford umístil na čelní sklo testovacího vozu Transit Connect světelný panel a instaloval šest kamer, které zabírají prostor 360 stupňů okolo vozu a současně zaznamenávají chování ostatních účastníků provozu.
K vytvoření dojmu plně autonomního vozu vytvořili výzkumníci speciální oblek řidiče, který splývá se sedadlem. Takto oblečený řidič není na první pohled vidět, čímž vzniká dojem, že se vůz pohybuje v provozu sám. Jen tak šlo prý podle výzkumníků relevantně vyhodnotit, jak budou lidé na plně autonomní vůz reagovat.
Test simuloval tři typy situací, kdy autonomní auto muselo něco "sdělit" ostatním na silnici. Že se rozjede, že se vůz pohybuje v autonomním režimu, tedy že samo řídí, a že dá někomu přednost.
Dávání přednosti auto oznamovalo dvěma bílými světly pohybujícími se ze strany na stranu. Že vůz jede v autonomním režimu, bylo zobrazeno pomocí nepřerušovaného bílého světla a rychle blikající bílé světlo indikuje, že se stojící vůz chystá dát do pohybu.
Upravený Transit Connect simuloval autonomní jízdu na veřejných komunikacích v Severní Virginii ve městě Arlington. Celkem se podařilo získat 150 hodin dat, což odpovídá přes 2 800 ujetým kilometrům v městském provozu, kde se pohybovali chodci, cyklisté a další řidiči.
"Tato práce nemá hodnotu jen pro výrobce aut, ale pro všechny, kdo se v budoucnu vyskytnou jako chodec nebo řidič v místě, kudy budou projíždět autonomní vozy," řekl Andy Schaudt, projektový manažer v centru automatizovaných systémů vozidel na Dopravním institutu Virginia Tech.
Hlavním nárokem na prosazení společného komunikačního standardu pro autonomní automobily je to, aby mu rozuměla většina lidí na světě bez rozdílu lokality, národnosti a jazyka. Jedině tak může dojít k integraci autonomního řízení do běžného provozu.
