Podívejte se na Mokku pozorně. Zhruba takto mají vypadat všechny Opely, které značka v blízké budoucnosti chystá. Alespoň to tvrdí automobilka a vyzdvihuje příď s černým panelem mezi světlomety, který má připomínat hledí motorkářské helmy.
V souvislosti s novou Mokkou se design auta skloňuje nejvíc, budí pozornost. Není bez zajímavosti, že Opel má v podstatě dvě velikostně velmi podobná SUV, vedle Mokky prodává také Crossland, což je relikt doby, kdy ještě nebyl naplno součástí aliance mezi Opelem a PSA, natož jedním z mnoha členů v gigantickém automobilovém koncernu Stellantis.
Opelu se nicméně podařilo Mokku od konzervativnějšího Crosslandu natolik vizuálně odlišit, že si každý z modelů pravděpodobně najde trochu jiného zákazníka, a tak nakonec nevadí, že má v nabídce v podstatě dvě v mnoha ohledech si velmi konkurující crossovery.
Mokka má například velmi širokou nabídku pohonů. Můžete si jí pořídit jak s klasickým spalovacím motorem na benzin nebo naftu a s šestistupňovým manuálem, nebo osmistupňovou atomatickou převodovkou pro vrcholnou verzi tříválcové dvanáctistovky, tak i jako čistý elektromobil. Příčina je prostá, auto je vystavěné na sdílené platformě e-CMP, Crossland je technicky staršího data a stojí na starším technickém základu.
Konvenční Mokku byste od té s bateriemi a elektromotorem vizuálně těžko rozeznali, to zmíněné černě lesklé hledí mezi světlomety s ostrou LED linkou mají obě. Ve shluku městských crossoverů se autu daří vyniknout. A jistě tomu napomáhá dvoubarevný lak na přání a velmi výrazná kola.
Zatímco design by se dal označit za na Němce poněkud excentrický a nečekaně odvážný, interiér sice přijal všechny výdobytky současné doby digitální, přesto pamatuje i na konzervativněji smýšlející posádku. A tak tu vedle centrálního displeje, který ovládá veškeré funkce, zůstávají stará dobrá tlačítka, kterými si nastavíte klimatizaci.
Kabina vypadá k světu, i když černý lesklý panel bude těžké udržovat bez otisků. Sedadla s prošitím připomínajícím listy upoutají pozornost, horší je to s tím, že v interiéru není tak moc místa. Třeba středový tunel pokračuje i pod nohama posádky vzadu a kdyby tu měl někdo uprostřed opravdu cestovat dál než pár kilometrů, nadšený by pravděpodobně nebyl.
A co víc, nastupování do druhé řady nebude pro někoho s omezenou hybností zrovna nejpříjemnější. Dveřní otvor je omezený, je potřeba hodně natáhnout nohu a sklonit hlavu. Mokka bude spíš autem pro pár, který vybírá věci do života očima.
Interiér je ale slušně zpracovaný a Opel si zaslouží ocenění i za grafiku a funkčnost multimédií, konektivita s mobilem rovněž fungovala skvěle a v menu se zorientuje i ten, kdo se neřadí mezi velké technokraty. Důležité údaje, třeba procentuální nabití baterie, se zobrazuje v grafickém kolečku na 10" displeji přístrojového štítu před spolujezdcem. Řešení zobrazování informací je tedy v Opelu přehlednější než v bohémsky stavěném elektrickém Peugeotu.
Jak jsme zmínili, nabídka motorů je pestrá a nám se krátce dostala do rukou Mokka-e s 50kWh baterií a výkonem rovných 100 kW. Mezi velká plus pohonného ústrojí patří možnost rychlonabíjení, údajně rychlostí až 100 kW a také třífázová 11kW palubní AC dobíječka. Jak dlouho dokáže tímto výkonem nabíjet, jsme neměli možnost vyzkoušet, podle údajů výrobce je Mokka-e schopná nabít se u rychlodobíjecí stanice na 80 % kapacity baterie za 30 minut.
Podle tabulky má ujet na nabití 324 km. Trasa nebyla tak dlouhá, abychom stihli elektromobil zcela vybít, ale průměrná spotřeba 15,2 kW/100 km si zaslouží pochvalu, přitom část cesty vedla i po dálnici. Reálně se dá očekávat dojezd lehce pod 300 km.
Mokka-e se velmi příjemně řídí a chováním spíše připomíná běžná auta se spalovacím motorem než elektromobily. Je samozřejmě příjemně tichá, hezky zrychluje ve městě, ale ne tak, aby vám elektrickým výkonem vyrážela dech. Víc rekuperuje poté, co zvolíte B režim převodovky, ale ani tehdy se nechová jako autíčko na autodromu, po sundání nohy z akcelerátoru nezpomaluje tak extrémně.
Sdílí techniku s příbuznými DS 3 Crossback e-Tense, Peugeotem e-2008 i Citroënem ë-C4, nicméně obal, který na identickém podvozku Opel vytvořil, byste si s nimi nespletli ani v šeru. Daň ale nebyla zrovna nízká, Mokka-e je malá jak v kabině, tak i kufru, do kterého se vejde 310 litrů, což je méně než do elektrického Peueotu (434 litrů) i Citroënu (380 l).
Cena začíná na 860 tisících, e-2008 vyjde na 875 tisíc, Citroën e-C4 je v akci dokonce už za 799 900 Kč, má však horší výbavu než Mokka-e, a po jejím dorovnání auta vyjdou zhruba nastejno. Opel si zjevně věří, že Mokka-e učaruje vzhledem, i když není uvnitř tak praktická.
V Česku bude pro zákazníky Mokky zajímavější spíš obyčejný benzinový tříválec, třeba i ten základní se 74 kW a se slušným seznamem výbavy Elegance za 440 tisíc korun. Na jiných než českých trzích, kde jsou elektrická auta prodávanější i díky dotacím, má ale šanci ukrojit si větší kus prodejního koláče. Vzhled prodává.
