Kupé je karoserií, která ke Škodě historicky patří. Téměř vždy se nějaký dvoudveřový sportovní model v nabídce objevil. Ať už šlo o 110 R Coupé, nebo dvojici Garde a Rapid. Právě ta je ale dodnes poslední, která sériově vyjížděla z továrny okřídleného šípu. Někteří si možná vzpomenou ještě na pokus udělat kupé z Favoritu, do výroby ale takový vůz nezamířil. A to samé se stalo i v roce 2002.
Na ženevském autosalonu tehdy Škoda představila kupé Tudor. "V roce 2000 jsme od Wilfrieda Bockelmanna (někdejší šéf oblasti technického vývoje značky - pozn. red.) dostali za úkol navrhnout nějaká další auta mimo tehdy produkovanou trojici Fabia, Octavia a Superb (který se v roce 2000 teprve připravoval - pozn. red.)," popisuje pozadí vzniku vozu jeho designér Zdeněk Cibulka.
Označení Tudor
Odkud pochází jméno Tudor? Jde vlastně o počeštěné označení pro vůz s dvojicí dveří. To v angličtině zní two door. Jméno Tudor však ke škodovce patří i historicky - to když první poválečný typ 1101 s dvoudveřovou karoserií dostal přezdívku "Tudor" přímo od svých majitelů.
Místo Tudoru tak pozici showcaru mohla zaujmout třeba Fabia s karoserií pickup nebo Octavia jako kabriolet. Uvažovalo se dokonce i o často diskutovaném prvním Superbu s karoserií kombi. Nakonec ale dostalo zelenou velké kupé, které Bockelmanna zaujalo nejvíce.
Podle Cibulky bylo již od začátku jasné, že by se žádný ze zamýšlených vozů nedostal do sériové výroby. Mělo jít o pouhé designové cvičení a demonstraci možností návrhářů, což nakonec v rozhovorech při premiéře potvrzoval i tehdejší šéfdesignér značky Thomas Ingenlath. Ten je mimochodem dnes šéfem automobilky Polestar.
Realizace Tudoru zabrala designérům a konstruktérům několik měsíců. Ale ačkoliv dnes vnější design v mnoha prvcích odpovídá prvnímu Superbu, který se stal i základem konceptu, první návrhy byly odlišné. "Navrhli jsme kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí," říká Zdeněk Cibulka.
Až posléze dostal Tudor přední část ze Superbu, vzadu se od limuzíny kupé odlišuje především světlomety, prostorem pro SPZ v nárazníku a také chromovaným nápisem "Tudor". I barva metalízy byla původně jiná, relativně nudnou šedohnědou ale před premiérou nahradila atraktivnější červená.
Pomineme-li siluetu vozu se svažující se střechou a pouze jedním párem dveří, jsou to právě světlomety a zmíněná lišta, které patří dodnes k charakteristickým prvkům konceptu. Se Superbem Tudor sdílí nejen design, ale také základní rozměry - rozvor 2803 mm, délka 4803 mm, šířka 1765 mm a výška 1469 mm zůstaly stejné.
Kabina se nese v duchu luxusního kupé. Z velké části je čalouněná slonovinovou kůží, palubní deska je rovněž z části v barvě slonoviny. Netradičně působí dva displeje na středové konzoli, navíc pod atypickým světlemodrým sklem. Výše umístěná obrazovka je výstupem navigace, níže pro změnu klimatizace. Oproti sériovému Superbu má Tudor i jiný tříramenný volant, budíky s hliníkovou obručí mají cejchování do 280 km/h a 8000 ot./min a přes celou šířku palubní desky se táhne lišta z matného hliníku.
V útrobách má koncept to nejlepší, co uměl první Superb nabídnout. Jde tedy o 2.8litrový benzinový šestiválec se 30 ventily s výkonem 142 kW. Přední kola roztáčí (Tudor je plně funkčním konceptem) pětistupňová manuální převodovka. Dynamická data automobilka nikdy neuváděla, neoficiálně se ale hovoří o zrychlení z 0 na 100 km/h za osm sekund a maximální rychlosti 240 km/h.
Po úspěšném přijetí Tudoru na ženevském autosalonu v roce 2002 se koncept ukázal na mnoha dalších akcí. K vidění byl třeba i na brněnském autosalonu, dnes je pak vůz vystaven v továrním muzeu Škody.
Nechybělo nicméně mnoho a po Tudoru by zůstala jen řada fotografií. Kupé totiž bylo zapůjčeno na výstavu do Indie, kde se ztratilo. Najít se auto povedlo po několika měsících v hale u vlakového nádraží. Po návratu do Česka pak muselo dojít k celkové renovaci vozu.
Řada nejen fanoušků automobilky považuje Tudor za vůbec nejhezčí novodobou škodovku a vůz, který měl skončit v sériové výrobě. A jeden detail konceptu se na vozech s okřídleným šípem objevuje dodnes - zadní světla s typickým písmenem C se dle slov Zdeňka Cibulky začala rozvíjet právě na konceptu velkého kupé.
