"Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 procenta případů. Pro srovnání u všech nehod v Česku je to necelá pětina. Těžkým zraněním v 7,2 procenta, přičemž u všech nehod to je 2,7 procenta, a smrtí v 3,2 procenta. U všech nehod je podíl úmrtí 0,7 procenta," vypočítává pojistný matematik České kanceláře pojistitelů Petr Jedlička. "Když už se se stromem potkáte, nevěstí to nic dobrého," doplňuje ho Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
DataFriends provozuje Portál nehod a má k dispozici detailní čísla nehod se stromy od roku 2010 až (zatím) do poloviny loňského roku. Chalas při jejich popisu upozorňuje, že je potřeba rozlišovat mezi nehodami se stromy a s takzvanými rizikovými stromy: "Pokud je strom v nehodě nějakým způsobem zapojený, říkáme tomu, že jde o všechny stromy. Pak jsou ale rizikové stromy, kde hraje strom při nehodě hlavní roli," popisuje. Pro pochopení rozdílu bude ale nejlepší příklad.
Srážka s rizikovým stromem je zkrátka takovou nehodou, kde do něj řidič typicky přímo narazil. "U všech srážek se stromy pak do popředí vystupuje ještě složka nezaviněná řidičem," vysvětluje Chalas. Spadají tam tak i nehody, kdy například strom spadne do komunikace, vozidlo se srazí se srnkou a je následně odmrštěno do stromu nebo je do stromu odmrštěno po srážce s protijedoucím vozidlem.
Pokud tedy ze statistik vyčleníme nehody jen s rizikovými stromy (při rozdělení se vychází z popisu nehod policií), je sice v čase vidět pokles - v roce 2012 jich bylo 942, což je maximum ve sledovaném období, v roce 2021 pak 617 -, od roku 2017 nicméně číslo pokleslo jen asi o sto nehod.
Proč řidiči bourají do stromu
Z hlediska příčiny u nehod s rizikovými stromy jednoznačně vede nepřiměřená rychlost. "Jestliže nepřizpůsobím rychlost stavu vozovky, existuje velká pravděpodobnost, že pokud strom u krajnice stojí, tak do něj narazím," říká Chalas. Kromě ní je častou příčinou také nevěnování se řízení a nezvládnutí řízení vozidla.
Že je právě rychlost příčinou mnoha nehod se stromy, ilustruje i grafika v úvodu článku. Tam najdete na mapě deset míst, kde se od roku 2010 stalo nejvíce nehod se stromy. Analytici při jejich hledání použili takzvanou shlukovou analýzu, pomocí níž zaznamenali místa, kde se s nimi v okruhu několika metrů řidiči často střetávají.
V podrobné mapě vždy najdete i počet úmrtí a lehkých či těžkých zranění a nechybí ani nejčastější příčina, která je ve všech případech stejná: rychlost. Podle analytiků pak nejrizikovější místa spojuje i to, že jsou často lemovaná stromořadím nebo vedou lesem, to vše často v kombinaci s prudkou zatáčkou, do níž pak řidič vjede mnohdy nepřiměřenou rychlostí.
Nejčastěji pak do stromu bourají mladí řidiči do 24 let. Ilustruje to i graf nehod s rizikovými stromy, kde se s nimi od roku 2010 nejčastěji střetávají právě oni. Počet nehod v této věkové kategorii překročil dvoutisícovou hranici. Naopak s věkem počet nehod s rizikovými stromy klesá a od 60 let je jich pak asi o dvě třetiny méně u nejmladších řidičů.
"Pokud se mladší řidiči střetnou s rizikovým stromem, je dominantní příčinou rychlost. Naopak u starších řidičů se do popředí dostává nevěnování se nebo nezvládnutí řízení. Často se tam objevuje i vjetí na nezpevněnou krajnici," popisuje Jan Chalas. Ten dodává, že v případě všech nehod se stromy jsou důvody u obou skupin podobné, u starších řidičů se k vyjetí na nezpevněnou krajnici přidává také jízda v protisměru.
Rizikové podzimní a zimní večery
Nejrizikovější měsíce? Prosinec a leden, právě v tomto zimním období se čistě statisticky stalo nejvíce nehod s rizikovými stromy. K prudkému nárůstu nicméně dochází už v říjnu, právě poslední měsíc v roce pak představuje jakési kulminační období. "Vliv na to bude mít i fakt, že se dříve stmívá a délka dne je kratší," domnívá se Chalas.
Mezi nejkritičtější dny z pohledu nehod s rizikovými stromy patří dle statistik sobota. Kromě ní jsou počtem nehod problematické i pátky a neděle, souhrnně by se tak dalo říct, že víkendy jsou z pohledu nehod nejkritičtějším obdobím v týdnu. Jsou to jediné tři dny, kdy za sledované období počet nehod s rizikovými stromy překročil hranici 1300.
"Pokud se podíváme na vývoj počtu nehod v průběhu dne, dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní - je to z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba. Pak během dne klesá a vyskočí opět mezi čtrnáctou až sedmnáctou hodinou. Souvislost s cestováním za prací je nasnadě," doplňuje údaje analytik Portálu nehod Marek Sibal.
Především na silnicích nižších tříd
O konkrétních místech, kde se nejčastěji bourá se stromy, už byla řeč a najdete je také v úvodu článku. Naopak na jeho konci si můžete prohlédnout podrobnou mapu všech nehod se stromy a podívat se, jak se bourá třeba ve vašem kraji nebo dokonce okrese či městě, co je hlavní příčinou nehod nebo jakou škodu srážka se stromem způsobila.
Obecně jsou ale podle analytiků z Portálu nehod nejrizikovější silnice druhé a třetí třídy - tam se stalo přes 14, respektive 13 tisíc nehod se stromy. "Z map také vyplývá, že se hodně nehod stává na silnicích v aglomeracích. Je na nich hustá doprava a zároveň je tam poddimenzovaná šíře silnice. Často se stává, že se auto nevejde na komunikaci s protijedoucím autobusem," popisuje Jan Chalas. "To naopak není problém na silnicích první třídy, kde je vozovka široká," dodává.
Pro úplnost jeho slov: na silnicích prvních tříd se se stromy stalo téměř 7,5 tisíce nehod, na dálnicích pak jen 535.
