Laická představa o ochraně před korozí vychází právě z pohledu na karoserii vozu zaparkovaného na ulici. Dokud nejsou vidět pupínky pod lakem, nemělo by se nic dít, zní jednoduchá úvaha. Ti starší si ještě pamatují, že dříve se rez skutečně viditelně hlásila, nejčastěji kolem lemů blatníků a na spodku dveří.
To se v posledních dekádách změnilo. V osmdesátých letech začaly prémiové značky používat pozinkované plechy, dnes je najdeme i na Fabii. Ochranné technologie se zlepšily, nejvíc se však soustředí na estetický dojem. Na něm výrobcům záleží, protože zákazník, jehož auto dlouho vypadalo jako nové, přijde rád znova.
Často až třetí nebo čtvrtý majitel vozu zjistí, že rez hlodá vespod. V podlaze a pomocných rámech, k nimž jsou uchycená ramena podvozku. Koroze nosných částí je nebezpečná závada, za niž stanice technické kontroly odebírá osvědčení o technické způsobilosti.
Proč k tomu dochází? Proč automobilky nezlepší povrchové úpravy podvozku, stejně jako to udělaly u "krásy" viditelné svrchu? Hledat za tím přehnané úspory by bylo zjednodušené. Výrobci počítají životnost vozů na západní standardy, k nimž tolik soli a neuklizených silnic nepatří. A nutno uznat, že zejména v přímořských oblastech bez extrémních zim lze běžně potkat třicetiletá auta ve stavu mnohem hezčím než u nás.
Nejvyššímu riziku jsou vystaveny takzvané nápravnice neboli pomocné rámy podvozku, které jsou působení agresivních látek vystavené velkou plochou. Dále místa, v nichž se nečistoty a vlhkost drží, jako jsou dutiny nosníků či dveří nebo "kapsy" kolem různých úchytů v podlaze. A nakonec místa ostřelovaná kamínky jako lemy blatníků nebo předek kapoty.
Odolnost všech míst zhoršují svary, jelikož vysoká teplota svařování naruší strukturu materiálu a otevře ji působení oxidace. Dva plechy se stýkají jak v lemu blatníku, tak na spodku dveří, špičce kapoty a samozřejmě v nosnících a prazích. Tady všude má rez otevřené dveře. Objeví se po několika letech, které v ideálním případě vydrží tovární ochranné nástřiky.
Můžete namítnout, že dnešní auta mívají na karoserii deseti- či dvanáctiletou záruku. Jenže ta se vztahuje jen na prorezavění dílů zevnitř ven, tedy nikoli poškozením solí a kamínky zvenčí. A také se týká jen karoserie, nikoli dílů podvozku. Některé značky ji dokonce vztahují jen na "obvodové díly", čímž je vyloučena i podlaha.
Existuje obrana? Ano, ochrannými nástřiky lze korozi a jejímu šíření zabránit. Ale pouze preventivně. Musí se začít u zdravého vozu a to dělá málokdo. Západní uživatelé necítí potřebu, poněvadž auto včas prodají. Čeští nechtějí utrácet, dokud není pozdě.
Ke vzácným výjimkám patří prodejci vozů některých japonských značek, u nichž v minulosti nebyla protikorozní ochrana právě dlouhověká. Nebo opravny v horských oblastech, kde jsou podmínky pro přežití auta náročnější.
A do třetice autoklempíři, u nichž pacienti v různé fázi koroze končí. "Řadě zbytečných problémů se dá preventivními nástřiky předejít. Zákazníci, kteří to pochopili včas, dnes vidí, že ušetřili dost peněz," popisuje Vladimír Trendl.
Na dvoře jeho dílny ve středočeském Mratíně vidíme zcela nová auta, jejichž majitelé řeší péči důsledně od prvního dne, ale i pětadvacetiletou Felicii. Což už začíná být vzácnost, většina jich zahynula právě na rez.
Souvislá ochranné látky brání přístupu vlhkosti a kyslíku do struktury materiálu. "Z mé zkušenosti jsou nejúčinnější přípravky na bázi vosku, protože vosk vzlíná a dostane se do všech míst v dutinách karoserie. Musíme ho ovšem aplikovat tlakovou pumpou, sprejem by to nešlo," upozorňuje Vladimír Trendl s poukazem na běžně dostupné přípravky na bázi bitumenu nebo kaučuku.
Za pravdu mu dávají samy automobilky. Nechávají totiž dutiny nově vyrobených karoserií zaplavovat právě voskem. Na vnější povrchy používají plastizol na bázi PVC, který se ovšem nanáší za tepla.
Originální tovární nástřiky ale ne vždy pokryjí všechno, co by měly, a hlavně nevydrží věčně. Což platí i o ochraně dodatečné. "Ideální je nástřik obnovovat podle nájezdu po třech až čtyřech letech. Díky tomu se dneška dožila i Felicia, která k nám dojížděla pravidelně," dodává Trendl.
Není to zadarmo. Jedna akce stojí mezi dvanácti a patnácti tisíci korunami. Mimo jiné kvůli pracné demontáži výfuku a plastových dílů, pod něž se musí nástřik také dostat. Prodlouží však o řadu let život autu, jehož cena je daleko vyšší. Lépe než další výklad poslouží fotografie v galerii. Ukazují kritická místa, obvyklý průběh koroze i příklad dobře ošetřeného podvozku.
