Letošní leden podle meteorologů nehrozí hlubokými mrazy a vládní opatření nedovolí ani jezdit na hory, kde bývá chladněji. Přesto se můžete některé ráno vzbudit do minus pěti stupňů, což je teplota, kdy baterie oslabené zanedbanou péčí začínají volat o pomoc.
Nestyďte se přiznat, že jste o správné péči nikdy neslyšeli. Výrobci aut o ní zásadně nemluví, aby zachovali zdání uživatelského pohodlí. Upozorní vás na ni většinou až tehdy, když baterie selže a je třeba vysvětlit, proč jste si za to mohli sami.
Ve zkratce jde o to, že každý start baterii vyčerpá a je třeba jí dát čas na probrání. Výrobce baterií Banner například uvádí, že je nutné vždy ujet souvisle alespoň 12 kilometrů. Při kratších cestách se napětí nestihne obnovit a dlouhodobě podvybité články podléhají degenerativním procesům.
"Kdo jezdí kratší trasy, měl by akumulátor pravidelně dobíjet z externího zdroje. Zejména před zimou, kdy nízké teploty zpomalují ohřev a dobíjení, a pak také před letní sezónou, poněvadž vysoké teploty zrychlují samovybíjení," vysvětluje Jakub Morýs z českého zastoupení Banneru.
Ještě náročnější to je od nástupu systémů stop-start, které místo aby nechaly baterii v klidu dobít, už na prvních kilometrech ji ždímají kaskádou dalších a dalších odběrů proudu. Teoreticky by elektronika měla stav akumulátoru sledovat a při poklesu napětí pod bezpečnou hranici "chcípat" přestane.
Jenže praxe je odlišná. "Není výjimečné, že musím startovat přes kabely auto, které zůstalo stát v křižovatce. Elektronika samočinně vypnula motor, přestože baterie na další start nemá energii," popisuje Jan Fousek z asistenční služby pomoc-motoristum.cz. Proto při jízdách na kratší vzdálenosti nebo po hodně studených startech doporučuje systém vypínání motoru tlačítkem deaktivovat.
Baterie určené pro stop-start (označené zkratkami EFB nebo AGM) jsou sice robustnější a podstatně dražší, servisy se přesto shodují, že ustavičné trápení jim tak jako tak zkrátí životnost asi o třetinu. Po třech či čtyřech letech tedy bývá často "vymalováno". Kdo si chce baterii nechat déle, měl by ji čas od času dobít externě. Profesionální nabíječky na tyto typy akumulátorů stojí zhruba od pěti tisíc korun. Záleží tedy na podmínkách, zda nevyjde levněji svěřit práci servisu.
Jan Fousek z Pomoci motoristům naopak varuje před levnými "šidítky" pro nouzové starty, které se prodávají v některých obchodech s domácí elektronikou. Vypadají jako velká powerbanka a stojí mezi dvěma a třemi tisíci korun. "Na to, že ji běžný motorista využije jednou dvakrát ročně, by to bylo zbytečně moc peněz, i kdyby to opravdu fungovalo," upozorňuje zkušený praktik s tím, že takové zařízení sám vyzkoušel a na start běžného dvoulitrového dieselu prostě nestačí.
"Profesionální booster velikosti cestovního kufru, se kterým vás přijedu nastartovat přes kabely, podává až pětinásobně vyšší proud," vysvětluje. Jeho slova potvrzuje, že prodejny profesionálního vybavení pro autoservisy tyto kapesní baterie stáhly z nabídky.
Odtud vůbec nejjednodušší rada k zimní jistotě. Prověřte si, zda vaše povinné ručení obsahuje asistenci při poruše zdarma. U většiny pojišťoven to tak je skoro automaticky, u jiných je třeba menší poplatek v řádu tří set korun ročně. Když pak trucující auto zpestří hektický odjezd na hory, je řešení otázkou jednoho telefonátu.