Elektronické omezení rychlosti vozidel při mimořádných a krizových situacích bezpečnostními sbory, za tímto složitým názvem zkracovaným prostě na ELORYKS se ukrývá projekt, který zaujal policejní sbory z celé Evropy. "Jsme jediní, kdo něco podobného vyvíjí," říká Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT, který patří k řešitelům probíhajícího výzkumu, který začal na popud policie.
Zkusíme zjednodušený popis. Černá Škoda Octavia třetí generace představuje auto pachatelů, rozjede se do kopce, kde mine "policistu" s tabletem v ruce, který je napojený na mobilní jednotku v policejním voze. Ten udělá jediný klik a benzinový liftback po pár vteřinách začne poskakovat a rozblikají se mu výstražné blinkry.
Řidič ví, že je něco v nepořádku, protože na přidání plynu auto nereaguje. Záhy pak Octavia zastaví úplně. Jediným klikem se totiž povedlo autu uzavřít přívod paliva. Teď auto zastaví prakticky kdekoliv, v další fázi ale chtějí výzkumníci pracovat na tom, aby to bylo plynule u krajnice, tak jako to umí dnes auta, když detekují, že řidič nesleduje provoz.
Možné je zastavení auta na dálku díky technologii V2X, což značí komunikaci aut mezi sebou nebo aut s infrastrukturou. Řidič v autě touto technologií vybaveném tak dokáže dostat s mírným předstihem třeba informaci o projíždějící sanitce nebo nehodě na trase, naopak záchranné složky si takto mohou na semaforech udělat "zelenou vlnu" a snáze projet.
"Aut s touto technologií jsou zatím v provozu jednotky procent," říká Lokaj. Nabízejí ji například některé vozy Volkswagenu, mezi nimi osmý Golf nebo elektrické modely ID. Na implementaci se údajně chystají i další automobilky, třeba Mercedes-Benz nebo BMW. Aby mohla policie auta zastavovat, musí mít ve svém voze přenosnou jednotku V2X. Výhodou je, že ji lze zabudovat do libovolného policejního auta. Pokud se tedy technologie prosadí, nebude nutné hned měnit celý vozový park.
Praktická ukázka nově vyvíjené technologie
K zahájení výzkumu v roce 2021 vedl podle Lokaje stále se zvyšující počet ujíždějících řidičů, kteří pak vytvářejí řadu nebezpečných situací pro sebe a hlavně okolí. Policisté jako příklad uvádějí třeba zloděje aut pod vlivem alkoholu či drog, zároveň zmiňují, že pouhé zpomalení pronásledovaného vozidla jim usnadní třeba i takzvaný PIT manévr, kdy policie auto zastaví tím, že mu "ťukne" svým autem do zadního nárazníku, což vede k jeho roztočení.
"Policisté ale budou muset umět vyhodnotit riziko, kdy takto pachatele zastavit a kdy ne," podotýká Vladimír Táborský, bývalý vedoucí oddělení pro vědu, výzkum a inovace Policejního prezidia ČR. K Novému roku ve své funkci skončil.
Bezpečnostní otázka je ostatně něco, čím se řešitelé zabývají možná více než technologií samotnou. Aby například zasahující policisté mohli vůbec technologii použít, bude potřeba nejen přihlásit se do tabletu, který jej ovládá, ale zároveň bude muset použití autorizovat i operační důstojník. Policista si tedy nebude moci sám podle své vůle zastavovat "koho chce".
Řeší se také, jakým způsobem pak policista vybere to správné auto. "Podle registrační značky nebo VIN auta to kvůli ochraně osobních údajů nejde," popisuje Zdeněk Lokaj. Zatím tak výzkumníci pracují s tím, že správné auto vybere policie podle jeho rychlosti, vzdálenosti nebo směru jízdy. Policisté i řešitelé výzkumu samozřejmě připouští, že by mohlo dojít k chybě zastavit jiné auto, lze to ale rychle napravit.
Stejně snadno, jako zablokovat přívod paliva, jej jde i odblokovat. Navíc během testování byla chybovost velmi nízká. Aby navíc bylo možné auto zastavit, je potřeba být od něj do vzdálenosti zhruba 300 metrů. Nelze tak třeba z Prahy zastavit auto v Brně.
V rámci testů si řešitelé vyzkoušeli, že systém funguje i v koloně tří čtyř vozů, naopak kamion nebo autobus dokáže potřebný signál odclonit. Zastavit je takto možné přitom jakékoliv auto se spalovacím motorem, nezáleží ani na typu převodovky, důležitá je jen technologie V2X. Tu by teoreticky bylo možné zpětně zabudovat i do starších aut, u nových, které už jí disponují, je pak použití dálkového zastavení otázkou aktualizace softwaru, nic nového se montovat nemusí. Kromě spalovacích aut se momentálně řeší i zastavování elektromobilů.
"Počítáme také, že například majitelé dražších aut budou tuto technologii chtít mít zabudovanou, protože policie bude moci případného zloděje zastavit, aniž by bylo auto poškozeno," říká Lokaj z ČVUT ovšem s tím, že si je vědom toho, že akceptace podobného řešení širší společností je otázkou.
Tvrdí nicméně, že dříve nebo později budou muset podobnou technologii mít všechna auta s autonomním řízením. To proto, aby je třeba v případě neschopnosti řidiče převzít řízení, bylo možné bezpečně zastavit. Jestli se tento projekt prosadí, je ale i pro jeho vývojáře složitou otázkou. "Je to ambiciózní projekt, protože dopředu neznáme jeho řešení," podotýká Táborský.
Stát se tak klidně může, že celá snaha skončí na úrovni výzkumu a nikdy se technologii nepovede implementovat do běžného použití. Jak ale bylo naznačeno již v úvodu, zájem ze strany policejních sborů z různých evropských zemí, nicméně je. Mimo jiné jde třeba o policisty z Francie. Důležitá bude pro rozvoj technologie také případná sjednocující evropská legislativa, automobilky se teď do zavádění technologie na zastavování svých vozidel na dálku zatím nehrnou.
Jak podotýkají Hospodářské noviny, třeba ministr dopravy Martin Kupka (ODS) technologii opatrně podporuje. Dokáže si představit její použití například při pronásledování pachatelů závažných trestných činů, ale zároveň bude podle něj potřeba zabránit zneužití.
