"Rozhodli jsme se anticenu udělit dálnici D1 z důvodu dlouhodobého neutěšeného stavu nejen samotné D1, ale celé dálniční sítě v Česku. Stav našich silnic je natolik špatný a má své hluboké ekonomické dopady, které jsou natolik nezanedbatelné, že i přesto, že se jako projekt dlouhodobě věnujeme zejména stavu silnic II. a III. tříd, jsme nemohli postupovat jinak," osvětluje rozhodnutí Čaník.
Jak velké jsou ony ekonomické dopady? "Češi ročně ztrácí minimálně 1,1 miliardy korun v nevyrobené produkci a čase promarněném v kolonách na dálnici. Geografická poloha a exportní zaměření České republiky kladou vysoké nároky na kvalitu dopravní sítě a její napojení na okolní země. Zaslouží si proto mimořádnou pozornost," uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
"Zatímco v roce 2010 mířilo na investice do silnic 1,1 % českého HDP, v roce 2011 šlo jen o 0,8 %, mezi lety 2012 až 2017 se tento podíl držel pouze okolo 0,5 % a v dohledné době nelze očekávat výraznější změnu," uvádí v závěru analýza Raiffeisenbank.
Podle Světového ekonomického fóra je kvalita české silniční infrastruktury tak špatná, že ji ve svém žebříčku zařadila na 76. místo ze 141 zemí. Lepší silnice než u nás mají podle této analýzy v Albánii, Polsku nebo na Slovensku. Překonávají nás i africké země jako Burundi nebo Keňa.
"Hlavním cílem projektu Výmoly.cz je efektivní spolupráce mezi silničáři a řidiči. Naším cílem není kritizovat práci silničářů, ale pomocí efektivního komunikačního kanálu právě spojovat motoristy a správce silnic," připomíná Petr Čaník. Za devět let celého trvání projektu nahlásili motoristé na 8 100 silničních výmolů.
V průběhu letošního ročníku přibylo okolo pěti set rizikových míst. Pozitivním výsledkem je to, že 43 % nahlášených výtluků se již dočkalo opravy, vloni to přitom bylo jen třicet osm.
Právě proto práci uživatelů speciálního portálu správci silnic dlouhodobě oceňují. Sami uživatelé je mohou upozornit na nebezpečná místa. Silnice nižších tříd nejsou pod takovým dohledem jako dálnice nebo komunikace první třídy.
V řadě výmolů z desítky těch nejhorších (viz galerie), ale nejen v nich si řidič snadno může poškodit auto. "Průměrně taková ´srážka se silnicí´ přijde až na čtyřicet tisíc korun. S tím, jak rostou ceny servisních prací a přibývá čidel, senzorů a elektronických pomocníků v autech, očekáváme, že výše škody poroste," doplňuje Jan Marek z pojišťovny Generali.
Pokud šofér nemá sjednané havarijní pojištění, dost často musí opravu hradit sám. Škodu může vymoci po správci komunikace, ale musí správně doložit, že výmol nemohl na silnici očekávat.
Jak postupovat, když poškodíte auto ve výtluku?
- Pokud to situace na silnici dovolí, zdokumentujte místo, kde se to stalo (auto, výtluk i okolí). "Doporučuji zavolat i policii, aby byly důkazy jasně průkazné," říká Lucie Radikovská z oddělení likvidace pojistných událostí vozidel společnosti Marsh.
- Úhradu následků takové nehody lze žádat po vlastníkovi komunikace. U dálnic a silnic I. třídy je to stát. V případě silnic II. a III. třídy jsou to kraje, na jejichž území se rozbitý úsek silnice nachází. Místní komunikace vlastní obce.
- Za škodu odpovídá vlastník komunikace mj. v případě, že řidič díru nebo výtluk na silnici nemohl předvídat nebo nebyly dostatečně označené (např. dopravní značkou "nerovnost vozovky"). Vlastníci komunikace, respektive její správci mívají uzavřeno pojištění odpovědnosti, ze kterého se škoda může hradit.
- Každá situace se vždy posuzuje podle konkrétních okolností (dodržení předepsané rychlosti vs. stav vozovky atd.).
- Neodškodní-li vlastník komunikace, rychlejším a jednodušším řešením je úhrada opravy z havarijního pojištění (zvlášť u škod, kde došlo k rozsáhlejšímu poškození než jen např. k proražení pneumatiky - u havarijního pojištění je však potřeba počítat ještě se spoluúčastí).
