Nabídka čínských automobilů na českém trhu v posledních měsících pomalu roste. Loni na podzim vstoupily do prodeje modely automobilky Dongfeng, které spalují jak benzin, tak elektřinu, už delší dobu je možné také objednávat užitkové a osobní elektromobily pod značkou Maxus. Tu vlastní čínský gigant SAIC Motor a jde o výrobce vystavěného na základech zbankrotované britské automobilky LDV.
Teď na český trh míří další z produktů SAIC Motor a opět jde o pohrobka slavné britské automobilky. V červnu by měl být zahájen prodej automobilů MG, které se pod křídla SAIC Motor dostaly v roce 2007. Na lehký roadster MG F, který se na přelomu století dal koupit i v Česku, respektive jeho omlazenou podobu s označením TF rovnou zapomeňte. Současné MG sportovní auta v portfoliu nemá, minimálně zatím. Naopak pro Evropu nabízí několik elektromobilů a plug-in hybridů, kterými se bude snažit zaujmout i české zákazníky.
Na vybraných evropských trzích působí znovuzrozené MG už nějaký ten pátek. Nejprve to pod čínskými křídly přirozeně zkoušelo ve Velké Británii, kde se snažilo zajmout s roadsterem TF. Následovaly středně velký model MG6, naopak malý hatchback MG3 a kompaktní MG5. V roce 2015 pak přišlo první SUV značky pod označením GS. Prodejní čísla ale rostla spíše pozvolna s tím, jak se postupně čínská auta kvalitativně zlepšovala, a důvěra zákazníků rostla. Z Velké Británie se automobilka od října 2019 začala pomalu rozšiřovat i na další trhy - do Nizozemska, Francie, Německa, Španělska či Norska.
Jestliže v roce 2020 prodala na evropských trzích jen 7200 automobilů, loni jich bylo skoro 22 tisíc. Obě čísla jsou přitom bez britského trhu, pokud by byl započítán i ten, pak se loni prodalo přes 52,5 tisíce aut MG. Je nasnadě, že Velká Británie je pro čínské automobily největším trhem, pevninské Evropě loni dominovala Francie s necelými pěti tisíci prodanými kusy, následovaly Švédsko, Německo a Norsko, kde se prodalo přes tři tisíce automobilů MG. V současnosti působí značka na 16 evropských trzích a má na 400 prodejních a servisních míst.
K nim se tedy brzy přidají i Česko a Slovensko. Dovoz bude mít na starosti nizozemská společnost AutoBinck, podle mluvčího značky Marka Vodičky by mělo auta čínské automobilky prodávat pro začátek asi 20 dealerů v Česku a 12 na Slovensku. "Primárně chceme využít prodejní síť značky Mitsubishi, ale jen u těch dealerů, kteří budou splňovat standardy značky MG," říká.
Podobně jako na dalších evropských trzích pak bude MG i v Česku sázet především na SUV, hodně také v elektrifikované podobě. V tiskové zprávě dovozce slibuje, že se zájemce dočká hned tří vozů populárního segmentu: ZS, HS a Marvel R.
Nejmenší je model ZS s délkou 4323 mm a rozvorem náprav nataženým na 2581 mm, jde tedy o rivala třeba Škody Karoq. Ten bude v nabídce i jako elektromobil, pravděpodobně hned ve dvou variantách. S výkonem 130 kW se pojí 50,3kWh baterie a dojezd 320 km, s výkonem 115 kW je spřažená 70kWh baterie a dojezd 440 km. Cena v Německu začíná na 33 990 eurech, tedy v přepočtu asi 857 tisících korunách.
Větší SUV EHS má na délku 4574 mm a mezi nápravami 2720 mm, přičemž jde o plug-in hybrid. V útrobách tak pracuje kombinace přeplňované patnáctistovky o výkonu 119 kW a elektromotoru o výkonu 90 kW. Na elektřinu ujede SUV 52 km a v Německu začíná na 34 990 eurech, tedy asi 882 tisících korunách.
U dvou výše zmíněných modelů to ale nebude jen o elektrickém, respektive plug-in hybridním pohonu. "V Česku a na Slovensku budeme mít velikou výhodu oproti některým západním zemím, protože přijdou také benzinové verze modelů ZS a HS. Budeme tak mít nejen širší nabídku, ale také mnohem nižší startovací ceny," podotýká Marek Vodička s tím, že právě čistě spalovací modely by měly být i nejprodávanější.
Například ve Španělsku nebo Velké Británii se model ZS nabízí s přeplňovaným litrovým tříválcem o výkonu 82 kW, respektive benzinovou patnáctistovkou s výkonem 78 kW. Model HS má na britském trhu pro změnu přeplňovanou benzinovou patnáctistovku. Dá se očekávat, že stejné motory se dostanou i do Česka a na Slovensko.
Vlajkovou lodí MG je pak 4674 mm dlouhé SUV Marvel R s rozvorem náprav o délce 2804 mm. Základní verze má dohromady dva elektromotory na zadní nápravě s celkovým výkonem 132 kW a dojezd 402 km na jedno nabití, špičkové provedení přidává ještě třetí elektromotor vpředu, takže s výkonem 212 kW jde o čtyřkolku. Ta má udávaný dojezd 370 km. Obě verze mají 70kWh baterii a nabíjení stejnosměrným proudem o maximálním výkonu 92 kW. V Německu auto startuje na 46 990 eurech, tedy asi 1,185 milionu korun.
Tisková zpráva pro český a slovenský trh zatím nezmiňuje kompaktní kombi MG5, objevit by se nicméně mělo pravděpodobně na podzim. Zajímavé je auto tím, že jde o první elektrické kombi na světě, které navíc velikostně konkuruje Škodě Octavia Combi. Zatím přímého rivala nemá, příští rok má ale přijet elektrická verze Opelu Astra Sports Tourer a také Peugeotu 308 SW. MG5 má délku 4600 mm, rozvor náprav 2659 mm a kufr o objemu 479 až 1367 litrů. Podobně jako MG ZS se nabízí s výkonem 130 kW a 50,3kWh baterií nebo s výkonem 115 kW a 61,1kWh baterií. Dojezd je maximálně 320, respektive 400 km, cena v Německu začíná na 35 490 eurech, v přepočtu asi 895 tisíc korun.
98 let historie
Na závěr alespoň krátce připomeňme historii někdejšího britského a dnes čínského výrobce. Označení MG, což je zkratka pro Morris Garages, bylo zaregistrováno v roce 1924 Cecilem Kimbrem, toho času hlavním manažerem prodejny Morris Garages v Oxfordu. Původně se firma zaměřovala na úpravy automobilů Morris, jak však rostla, dokázala se vypracovat na samostatnou značku (MG Car Company) s vlastním sídlem v Abingdonu. To bylo na přelomu 20. a 30. let. Hlavní náplní výrobního programu byly malé sportovní roadstery Midget, Magna a Magnette.
Po válce se MG Car Company, v tu chvíli už součást Morris Motors, stala součástí automobilky British Motor Corporation, známější pod zkratkou BMC. Ta vznikla spojením Morris Motors a Austin Motor, což by se dalo označit za takový začátek konce samostatných modelů MG. Nabídka byla totiž z velké části tvořena sportovními úpravami jiných automobilů, výjimku tvořily především malé sportovní modely MGA a MGB. MG Car Company nakonec zanikla v roce 1972, už pod křídly koncernu British Leyland Motor Corporation (BLMC), později jen British Leyland. Ten však nadále používal značku MG pro sportovní verze modelů jiných svých automobilek - třeba MG Metro.
Vlastního modelu se MG nakonec dočkalo znovu až v 90. letech, kdy mateřský Rover Group vlastnilo BMW. Pod jeho křídly se představil roadster MG F. V roce 2000 bylo MG prodáno znovu, spolu s Roverem tak vznikla nová skupina MG Rover (BMW si z někdejší Rover Group ponechalo práva jen na Mini, Land Rover prodalo Fordu) se sídlem v Longbridge. Pod značkou MG se nadále nabízel vlastní roadster F, později TF, sportovní úpravy Roverů a také supersport XPower SV. Celá automobilka MG Rover ale už v tu chvíli byla ve finančních problémech, které vyvrcholily bankrotem v roce 2005.
Práva na modely Rover 25 a Rover 75 nakonec získal čínský výrobce SAIC Motor (dnes je to sedmá největší automobilka na světě), zbytek MG Rover včetně továrny v Longbridge a práv k užívání loga a jména MG pak koupila jiná čínská automobilka Nanjing. Tu SAIC pohltil v roce 2007, získal tak i zbytek majetku a práv někdejšího MG Rover. S jedinou výjimkou, označení Rover nesměli Číňané kvůli BMW používat, takže vznikla nová značka Roewe s modely vycházejícími z někdejších Roverů.
Možná i proto se SAIC snaží v Evropě prorazit právě s modely MG, které nesou slavné evropské jméno. Chvíli se čínská auta dokonce vyráběla opět ve Velké Británii v Longbridge, tento experiment se ale v roce 2016 ukázal jako nerentabilní a automobily se do Evropy dovážejí přímo z Číny. Ve Velké Británii má ale SAIC designové i vývojové centrum.
