Během běžného všedního dne tvoří grafy sledující intenzitu dopravy vzor připomínající siluetu slavného hradu Trosky. Jedna výrazná špička přichází mezi sedmou a devátou hodinou ráno, když jedeme do práce, a další, o něco plošší, okolo páté odpoledne, když míříme domů.
"V roce 2020 jsme zjistili, že pracovat z domova na home officu není jen pro celou řadu firem zvladatelné, ale dokonce že to řada zaměstnavatelů a zaměstnanců preferuje," píše firma TomTom na svém blogu.
Zejména v měsících, kdy státy přikročily k tzv. lockdownům, ranní špičky zmizely a z grafu se staly spíše ploché kopečky, často připomínající jakousi stolovou horu. Doprava během dne rostla postupně často k jedné, ale méně výrazné špičce. Dá se tušit, že během dne ji tvořily nejrůznější rozvážkové služby a pak také povolené cesty za nákupy nejnutnějších potřeb.
"Změna v našem přístupu k dojíždění do práce dramaticky snížila úroveň dopravních zácp a z kdysi obávaného ranního dojíždění do práce se stala jakási vzdálená vzpomínka," uvádí společnost. V evropských metropolích jsou jediné dva měsíce, které potvrzují do loňského roku neochvějné pravidlo růstu dopravy: leden a únor.
Přesto se ukazuje, že v Evropě se mimo lockdowny dopravní tok dokázal do nějaké míry zmátořit. Během volnějších letních měsíců a začátku podzimu se v řadě měst špičky opět objevily a doprava se zpátky přiblížila k úrovni roku 2019, byť jí ani tak většinou nedosáhla. Naopak v USA doprava v důsledku pandemie klesla a zatím se podle TomTomu příliš nezvedá.
Celkově vzato klesla doprava v Praze o 21 procent, podobně se snížila i v Dublinu nebo Aténách. Nárůst dopravy vykázalo v Evropě jen několik míst, ukrajinské Dnipro, turecká města Izmir, Adana nebo Gaziantep a také třeba belgická Lovaň. V Asii došlo k nárůstu dopravy v několika čínských městech a pak také na Tchaj-wanu.
TomTom na svých datech ukazuje, že se chování lidí měnilo i jinak. Například v Nizozemsku klesla doprava ve všední dny, kdy lidé nejezdili do práce, ale vzrostla o víkendech, kdy vyráželi z uzavřených měst na výlety mimo. V takovém Utrechtu zaznamenali vloni 43procentní pokles během pracovního týdne a 42procentní nárůst o sobotách a nedělích.
Fenoménem roku 2020 pak byly zácpy, když lidé potřebovali opustit velká města před zákazem cestování. K největší došlo 29. října v Paříži, kdy procentuální úroveň zácpy dosáhla 142 procent a ve městě se vytvořily kolony, jejichž délka dosahovala neuvěřitelných 700 kilometrů. Podobně v Aténách 6. listopadu dosáhla úroveň zácpy na 123 procent, to znamená, že průměrná cesta ve městě byla časově o 123 procent delší než obvykle. Den nato začal v Řecku druhý lockdown.
Jinak ale TomTom zaznamenal ve většině měst nadprůměrný počet dní s nízkou úrovní dopravy. V Praze jich vloni bylo 51 a drtivá většina z nich spadla do období jarních epidemických opatření.
Jak bude doprava vypadat v roce 2021, je pochopitelně otázka. Podle TomTomu se věci nezmění ze dne na den a zásadní otázkou zůstává, do jaké míry se do budoucna změní příklon lidí k práci z domova nebo jestli budou lidé i nadále dávat přednost nákupům on-line místo kamenných obchodů.
Jak se zlepšila doprava ve dvaceti nejucpanějších evropských městech, se podívejte do galerie. Přidáváme i tři česká města, která v žebříčku figurují: Prahu, Brno a Ostravu.
Co všechno Tomtom Traffic Index sleduje?
Zásadním parametrem, podle nějž Tomtom sestavuje žebříček měst podle dopravní zátěže je v procentech udávané časové prodloužení cesty oproti normálnímu stavu. Například index 100 % znamená, že třicetiminutová cesta trvá hodinu. Při sledování aktuálního stavu dokáže Tomtom vyhodnocovat i počet a celkovou délku kolon.
Kromě toho výzkum udává i den s nejhorší dopravní situací, zátěž v období špiček, časové prodloužení cest v období špiček, nejhorší hodinu v průběhu týdne a také kolik času lidé stráví v kolonách za celý rok.
Kompletní výsledky se dají nalézt zde.
