Automobilový trh v Evropě zaznamenal v dubnu 78% sešup. Situace v Česku není nejhorší

ČTK ČTK
19. 5. 2020 14:48
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v dubnu kvůli koronavirové krizi meziročně propadl o rekordních 76,3 procenta na 270 682 vozů. V rámci EU rozšířené o Británii, Island, Švýcarsko a Norsko došlo dokonce k 78,3% propadu. Oznámilo to Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Většina prodejen aut v byla v důsledku opatření proti šíření koronaviru po celý duben uzavřena.
Automobilový showroom, ilustrační foto.
Automobilový showroom, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"První celý měsíc s restrikcemi souvisejícími s nemocí covid-19 vedl k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu poptávky od začátku záznamů," uvedlo sdružení. V období od ledna do dubna prodej aut v EU meziročně klesl o 38,5 procenta na 2,75 milionu vozů.

Český Svaz dovozců automobilů již dříve uvedl, že v České republice se prodej nových osobních aut v dubnu meziročně snížil o 53 procent na 10 679 vozů. Nejprudší pokles v EU postihl v dubnu Itálii, kde prodej klesl o 97,6 procenta na 4279 vozů.

Odbyt mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, která je součástí skupiny Volkswagen, se v dubnu v zemích EU meziročně snížil o 64,6 procenta na 20 007 vozů. Podíl této značky na trhu EU však vzrostl na 7,4 procenta ze 4,9 procenta před rokem, vyplývá z údajů ACEA. Menší propad než celý trh zaznamenala i německá automobilka BMW a švédské Volvo.

Podle automobilového experta EY Petra Knapa se v dubnu v malém a ekonomicky slabším Česku prodalo zhruba stejně aut jako ve Velké Británii, Itálii a Španělsku dohromady. V Česku byly autosalony zavřené do 20. dubna. "Očekávám, že květen bude pro evropský trh pohroma někde mezi březnovými a dubnovými čísly a uvidíme, jak si povede červen," dodal.

ACEA upozornila, že v dubnu vykázaly všechny členské země EU dvouciferný propad automobilového trhu.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy