Zvýšení individuální bojové schopnosti české armády prostřednictvím modernizace výzbroje vázne (ilustrační snímek). | Foto: Ministerstvo obrany

Vyšší výdaje na obranu

"Program koalice celkem nepřekvapivě věnoval podstatně více prostoru způsobům, jak veřejné finance utrácet. V každé kapitole programu, kterých je celkem dvanáct, tak lze nalézt minimálně jeden bod, který povede k navýšení veřejných výdajů, či alespoň povede ke snížení daňového inkasa," uvádí ekonom Roklenu Pavel Peterka. 

Koaliční smlouva předpokládá navýšení výdajů na armádu na dvě procenta HDP ze současných 1,4 procenta v souladu se závazkem k NATO do roku 2025. "Navyšování státních výdajů se nevyhne ani české školství, kde jedním ze slibů je udržení mezd pedagogických pracovníků nad úrovní 130 procent průměrné mzdy. Rozšiřování a zkvalitnění zdravotní péče také jistě nebude zdarma. Stejně jako rozsáhla digitalizace státní správy," uvádí Peterka. 

Doplňuje, že s výjimkou navyšování výdajů na armádu lze s návrhy do jisté míry souhlasit. "Ano, české školství potřebuje více peněz a potřebuje přilákat klíčové lidi. Důležitost kvalitního zdravotnictví nám opět velmi hlasitě připomněla pandemie viru covid-19. Já se jen obávám, jak navyšování těchto výdajů půjde dohromady se slibovaným zodpovědným hospodařením státu a očekáváním voličů koalice," ptá se ekonom. 

• Podobně reaguje Štěpán Křeček: "Snaha navýšit výdaje na obranu jde proti snaze snižovat schodky státních rozpočtů. Navíc dodatečné výdaje budou pravděpodobně z významné části využity na nákup zahraniční techniky, což fakticky znamená odliv finančních prostředků z České republiky do zahraničí. Místo toho si myslím, že by bylo vhodnější se zaměřit na podporu českých podnikatelů," říká ekonom BHS. 

Podle ekonoma Kovandy se Fialova vláda přes řadu správných úmyslů nevěnuje v dostatečné míře tomu, "kde na to vše vezme", aniž by výrazněji zvyšovala daně. "To je zásadní otázka. V jejímž zodpovídání není nastupující garnitura jen vágní, je více než to: je ještě mnohem mlhavější," říká Kovanda.