Brno – Soudci z Nejvyššího soudu potěšili žalobce a policisty. V průlomovém rozhodnutí korupčního případu z Uherského Hradiště posílili význam policejních odposlechů a řekli, že detektivové smějí nahrávky využít ve více kauzách najednou.
Až dosud si obvinění proti takové praxi stěžovali. Namítali, že policie nevyšetřovala je, nýbrž někoho úplně jiného. Proto prý nahrávky nelze použít. Podobný názor měly i některé soudy.
Nejvyšší soudci však nyní jasně vzkázali: policie může díky nahrávkám usvědčit pachatele i v dalších kauzách než jen v těch, pro které původně získala od soudu povolení k nasazení odposlechů.
Podle Nejvyššího soudu stačí, aby policisté v přímém přenosu slyšeli jiné podezření, a mohou hned nahrávku využít jako důkaz. Dokonce i tehdy, pokud v původně vyšetřované kauze žádné švindly nakonec neodhalí.
"Použití odposlechů jako důkazu v jiné trestní věci nebrání skutečnost, že řízení se již nevede nebo že právní kvalifikace, která vedla k povolení odposlechů, se neprokázala a obviněný nebyl uznán vůbec vinným," rozhodl senát Nejvyššího soudu vedený Miladou Šámalovou, když posuzoval čtyři roky starý příběh korupce dopravních policistů z Uherského Hradiště.
Inspekce napřed nechala napíchnout kvůli podezření z účasti na zločinném spolčení telefon jednoho z dopraváků. Organizovaný zločin se mu sice nepodařilo prokázat, odposlechy ale odhalily jiný trestný čin: dopravní policista spolu s dalšími dvěma kolegy z hlídky odpustili po telefonátu s nadřízeným pokutu řidiči vozu Audi A8, který překročil rychlost. V úředních záznamech pak navíc kontrolu zcela zatajili.
U soudů pak začala houpačka. Okresní soud napřed potrestal podmínkami všech pět obžalovaných – tři členy hlídky, jejich šéfa i řidiče, který důstojníkovi policie nabízel jako protislužbu bednu alkoholu. Policistovi nepomohlo ani to, že alkoholový úplatek opakovaně odmítl.
Odvolací soud poté podmínky potvrdil jen řidiči a policejnímu nadřízenému. Tři členy hlídky osvobodil a vyhověl jejich argumentům údajně nezákonného využití odposlechů jednoho z nich.
"Tento důkaz není možné použít, a to vzhledem k jeho absolutní neúčinnosti, a to od prvopočátku," rozhodla při odvolání zlínská pobočka brněnského krajského soudu.
Proti tomu ale protestoval státní zástupce. Dovolal se k nejvyšším soudcům, kteří předchozí verdikt zrušili a nařídili nové projednání kauzy.
"Odvolací soud pochybil, pokud uvedený postup nedodržel a nesprávně dovodil, že odposlech a záznam telekomunikačního zařízení nebyl proti obviněným použitelným důkazem, což vedlo k nesprávnému závěru o důkazní nouzi a jejich zproštění," rozhodl Nejvyšší soud.
Stížnost Rittigova advokáta
Jeho nový verdikt tak mimo jiné potvrdil i postup olomouckého vrchního státního zastupitelství, které dohlíží na vyšetřování největšího případu současnosti: takzvané kauzy Nagyová. Tým kolem vrchního žalobce Iva Ištvana má k dispozici v rozvětveném případu hodiny nahrávek a rovněž je využívá ve více případech najednou.
To se ovšem nelíbí některým stíhaným osobám. Například právníkovi Davidu Michalovi z kanceláře MSB Legal, která zastupuje podnikatel Iva Rittiga. Michal si na to navíc stěžuje u Ústavního soudu a právníci nyní napjatě očekávají, zda senát předsedy Pavla Rychetského potvrdí judikát Nejvyššího soudu a také označí postup policie a žalobců za správný.
Policie obvinila Michala spolu s Rittigem a dalším advokátem z MSB Legal Markem Stubleym v mediálně známém případu provizí z papírových jízdenek pro pražský dopravní podnik. Jako důkaz ovšem použila odposlechy ze zmíněné kauzy Nagyová, která s jízdenkovým příběhem nesouvisí.
Policie vystavěla Michalovo obvinění na základě odposlechů pořízených v roce 2012, stíhat ho ale začala o dva roky později. Podle Michala však mezitím měla policie záznamy smazat, když nezjistila porušení zákona, a nikoliv dál vyšetřovat a pak jej obvinit v jiném případu.
"Záznam obsahuje komunikaci osob, které jsou ve vztahu advokáta a klienta, komunikace se prokazatelně týká poskytování právních služeb, přičemž tyto skutečnosti nijak nesouvisely s prověřovanou trestnou činností a nijak s ní ani do dnešního dne nesouvisí a ani nemohly sloužit k objasnění skutečností policejním orgánem prověřovaných. Přesto, o dva roky později, tedy v březnu 2014, byl tento zvukový záznam postoupen policejnímu orgánu, který vede trestní řízení v jiné trestní věci," napsal Michal do stížnosti, o které ústavní soudci zatím nerozhodli.
Sledování Grygárka
Ostatně i kauzu Nagyová odstartoval jiný příběh než zneužití vojenských špionů, za které Jana Nagyová (dnes provdaná Nečasová) půjde k soudu: policie Nečasovou nebo i Rittigova advokáta Davida Michala poslouchala kvůli vyšetřování, které prapůvodně mířilo na někdejšího náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka stíhaného za zneužití pravomoci.
Grygárek měl pomáhat podnikateli Romanu Janouškovi, když údajně mařil vyšetřování podezřelých převodů Janouškových peněz na účty ve Švýcarsku.
Mimochodem: odposlechy z tohoto případu pak nechal přehrát soudce, který poslal Romana Janouška do vězení za předloňskou dopravní nehodu. Janouškův advokát marně proti přehrání protestoval s tím, že nahrávky patří do jiné kauzy. Jde ovšem o jiný příklad použití odposlechů, než který řešil Nejvyšší soud. Ten se zabýval jen využitím při policejním vyšetřování, nikoliv až během soudního líčení.
Policie se ke konkrétním odposlechům odmítá vyjadřovat. Mluvčí policejního prezidia Petra Strašilová jen obecně potvrdila, že nahrávky považuje za důležitý důkaz.
"Policie v souvislosti s objasňováním trestných činů a zjištění osoby pachatele využívá veškerých dostupných prostředků, mezi nimiž je i odposlech a záznam telekomunikačního provozu," uvedla Strašilová.