Praha - Systém rozdělování peněz nemocnicím se od příštího roku změní a má být spravedlivější. Pojišťovny začnou nemocnice ohodnocovat podle toho, jaké pacienty léčí a jak dobře je léčí.
Pro pacienty je praktický význam například v tom, že by měli kratší dobu čekat například na nový kyčelní či kolenní kloub. Časem se také dozvědí, která nemocnice léčí kvalitně.
Rozdělování veřejných peněz českým nemocnicím bylo totiž dosud nespravedlivé. Některé nemocnice v určitých regionech získávají více peněz než jinde.
Vyplývá to z údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a připouští to vedení ministerstva zdravotnictví. "Nespravedlivé to je, ale od ledna se systém začne měnit," potvrzuje ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Na kloub se má čekat kratší dobu
Ministerstvo zdravotnictví uznává, že systém financování nemocnic byl dosud nastavený špatně.
Podle ministerstva je nevhodně nastavený systém chybou předchozích vlád. Nemocnice jsou dosud placené paušálem bez ohledu na to, jakou péči poskytují. Nad rámec této platby pojišťovny zvlášť hradí léčbu některých vážných nemocí, například rakoviny.
Mezi tyto platby se od příštího roku zařadí i výměna kyčelního a kolenního kloubu, což má nemocnice motivovat, aby prováděly tento zákrok častěji a pacienti tak nemuseli jako dosud čekat na operaci až několik let. Zjednodušeně řečeno, nemocnice dostane za každý vyměněný kloub určitou sumu peněz. Navíc od roku 2009 bude v případě schválení dalších reformních zákonů jasně dáno, že nemocnice bude mít za povinnost pacienta odoperovat do určité doby. U kyčelního kloubu půjde o několik měsíců.
Financování podle kvality
Paušály, podle kterých jsou nyní nemocnice placeny, vycházejí z plateb z předcházejících let. První vyplácení podle takových pravidel provedly pojišťovny před deseti lety. Tehdy vláda plánovala, že jde o dočasné řešení. Dodnes se však nic nezměnilo. "Nemocnice jsou stále placené podle toho, co si vybojovaly před deseti lety. Od té doby se paušály navyšují procentuálně," říká odborník na zdravotnictví Pavel Vepřek. Tedy nemocnice, která před deseti lety vykázala málo výkonů, živoří dodnes.
Bývalý ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) tvrdí, že systém chtěl změnit, ale během krátkého působení v úřadu to nestihl. "Chtěli jsme zavést takzvaný rozpočtový systém, kdy by nemocnice dostávaly roční balík peněz například podle věku přijímaných pacientů," říká.
Na současný systém paušálů si stěžují například radní Pardubického kraje. Podle nich jsou nemocnice v jejich kraji v kritické finanční situaci kvůli tomu, že tamějším zdravotnickým zařízením pojišťovny platí méně než jiným.
Více o zdraví:
- Spotřeba léků proti depresi stoupla. Pětinásobně
- Nejdražší česká nemocnice je Na Homolce
- Žebříček nejdražších nemocnic
- Krajem hypochondrů je Karlovarsko či Prachaticko
- Dráhy vypsaly tendr na polikliniky. Vyhrát musí Chrenek
- Česká psychiatrie je v krizi. A nemocných přibývá
- Eurožebříček: České zdravotnictví je na 15. místě
Ministerstvo zdravotnictví proto systém od příštího roku změní. "Postupně přejdeme na způsob plateb, které zohlední to, jaké pacienty nemocnice léčí. Systém se nazývá DRG," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. V příštím roce podle tohoto systému bude rozdělena více než čtvrtina peněz směřujících do nemocnic. Kompletní zavedení nových pravidel bude trvat několik let.
Jde o systém, podle kterého nemocnice dostane sumu peněz za vyléčení určité diagnózy. "DRG systém znamená, že nemocnice budou dostávat peníze podle toho, jaké mají pacienty a jak dobře léčí, ne podle toho, kolik mají postelí," vysvětluje odborník Pavel Vepřek ze sdružení Občan.
Zavedení systému DRG by podle příznivců změny mělo ve zdravotnictví ušetřit několik miliard.
Nový systém má i nevýhody
David Rath upozorňuje na nevýhodu systému DRG. "Je tam riziko, že lékaři budou schválně u každého pacienta psát závažnější diagnózu, než jaká skutečně je, aby dostali víc peněz. Třeba když přijdete na pohotovost s virózou, lékař to zapíše jako náběh na zápal plic, a nemocnice dostane dvakrát tolik," říká bývalý ministr.
Odborník Pavel Vepřek připouští: "V každém systému se dá švindlovat. Je třeba nastavit řadu ochranných mechanismů a sankcí za podvody." Podle Vepřeka však na systém DRG prosazovaný ministerstvem přechází řada evropských zemí kvůli tomu, že je administrativně jednodušší a motivuje lékaře i vedení nemocnic ke kvalitnějšímu léčení. Nemocnice a pojišťovny navíc získávají přehled, jakou péči v kterých regionech lidé potřebují. Systém odhalí, která nemocnice léčí danou diagnózu kvalitně a kolik na léčbu potřebuje času a peněz.
Oslovení zástupci zdravotních pojišťoven tvrdí, že jednání o novém systému byla zejména s nemocnicemi komplikovaná. Nemocnice se prý obávají, že zavedení nového systému odhalí jejich nedostatky.
Ve zdravotnictví se podle odborníka Pavla Vepřeka ušetří například díky tomu, že pacienti zůstanou v nemocnici jen po nezbytně dlouhou dobu. "Lékaři dostanou zaplaceno za vyléčení diagnózy a nemusejí už honit body tím, že nechají pacienta schválně v nemocnici o několik dní déle," říká Vepřek.
Zkrácení doby strávené v nemocnici potvrzují zkušenosti ze zemí, kde byl systém DRG zaveden. V Česku je nyní průměrná doba strávená na nemocničním lůžku vyšší než ve většině ostatních evropských zemí.