Životní úroveň v Česku se zvedá: Ceny jsou ale průměru v EU bližší než mzdy

ČTK ČTK
27. 4. 2019 15:11
Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Při vstupu do EU v roce 2004 odpovídala zhruba dvěma třetinám průměru původních 15 unijních států, předloni byla na více než čtyřech pětinách. Uvedlo to české zastoupení Evropské komise. Z mezinárodního srovnání v české statistické ročence a z údajů Eurostatu ale také vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. I tak ČR zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Zatímco při vstupu do EU byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent," uvedlo české zastoupení Evropské komise. Podle něj se vedle Česka "nejlépe daří dohánět západ" i Maltě, Estonsku a Litvě.

Podle údajů Eurostatu průměrný mediánový hrubý hodinový výdělek v roce 2014 v osmadvacítce přesahoval 13 eur (v přepočtu asi 334 korun). V Česku byl pod pěti eury (nyní zhruba 129 korun), byl tak zhruba třetinový. Česká kupní síla pak odpovídala asi třem pětinám evropského průměru. Ve srovnání se zeměmi eurozóny pak vydělaná hrubá částka za hodinu i parita kupní síly byly ještě nižší. Mzdy a platy se v ČR sice v posledních letech rychleji zvedají, rostou ale i v ostatních státech. Češi tak kolegy v západních zemích zatím příliš nedohánějí. Průměrný roční čistý výdělek v osmadvacítce se v roce 2015 blížil k 25.000 eur (dle aktuálního kurzu 640.000 Kč), v ČR byl pod 10.000 eury (257.000 Kč)

Ceny v Česku jsou sice nižší než evropský průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do unie byly na 58 procentech průměrných cen osmadvacítky, předloni na 69 procentech. Z nových zemí dráž než v ČR bylo v Estonsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, na Kypru a Maltě. Nejdráž je pak pro Čechy ve Skandinávii, Lucembursku, Irsku a Británii, nejlevněji naopak v Bulharsku a Rumunsku.

České ceny za potraviny odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. Za energie Češi dávali 87 procent toho, co průměrný obyvatel EU.

Češi po Skandinávcích, Francouzech a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie dají přes čtvrtinu vydaných peněz. Podíl se od vstupu do EU zvedl. Zvýšil se i díl výdajů za potraviny, zdraví, stravovací služby, ale i alkohol a tabák. Naopak menší část z peněz se utrácí za oblečení, obuv, rekreace, vzdělávání a dopravu.

Česko zůstává v osmadvacítce zemí s nejnižší mírou příjmové chudoby. Pod její hranicí, která představuje 60 procent mediánu příjmu, bylo v roce 2017 zhruba devět procent lidí. Neměli tak v ČR měsíčně ani částku, která tehdy pro samotného dospělého činila 11.195 korun. Situace se za posledních deset let výrazně nezměnila.

V osmadvacítce v příjmové chudobě předloni bylo téměř 17 procent obyvatel. Největší podíl chudých měly Rumunsko, Bulharsko, země Pobaltí a Řecko. Pod hranicí příjmové chudoby tam žila víc než pětina obyvatel.

U lidí nad 65 let už ČR ale nejnižší míru příjmové chudoby nemá. Na žebříčku je až pátá, pod hranicí v roce 2017 bylo skoro 11 procent českých seniorů a seniorek. Nejlépe na tom bylo Slovensko s necelými sedmi procenty. Stav v Česku se za posledních deset let zhoršil. Tehdy v příjmové chudobě žilo 5,5 procenta pětašedesátiletých a starších lidí.

České výdaje na důchody jsou podprůměrné. Osmadvacítka na penze dává v průměru přes 12 procent HDP a eurozóna přes 13 procent, Česko kolem osmi procent. Podíl se postupně snižuje. Nejvyšší byl v letech 2011 až 2013, kdy se dostal přes devět procent. V době vstupu do EU byl pod osmi procenty.

Výkon české ekonomiky postupně roste. V HDP na obyvatele ČR byla předloni na 89 procentech průměru osmadvacítky, ve skutečné individuální spotřebě ale na 82 procentech. Podle statistiků představuje skutečná individuální spotřeba objektivnější měřítko životní úrovně než HDP na hlavu. Zahrnuje totiž výdaje domácností i státem hrazené služby jako školství či zdravotnictví. Podle výsledků je tak postavení Česka podle životní úrovně horší než výkon jeho hospodářství. ČR měla vyšší HDP na hlavu než Slovinsko, Portugalsko či Řecko.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy