Životní úroveň v Česku se zvedá: Ceny jsou ale průměru v EU bližší než mzdy

ČTK ČTK
27. 4. 2019 15:11
Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Při vstupu do EU v roce 2004 odpovídala zhruba dvěma třetinám průměru původních 15 unijních států, předloni byla na více než čtyřech pětinách. Uvedlo to české zastoupení Evropské komise. Z mezinárodního srovnání v české statistické ročence a z údajů Eurostatu ale také vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. I tak ČR zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Zatímco při vstupu do EU byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent," uvedlo české zastoupení Evropské komise. Podle něj se vedle Česka "nejlépe daří dohánět západ" i Maltě, Estonsku a Litvě.

Podle údajů Eurostatu průměrný mediánový hrubý hodinový výdělek v roce 2014 v osmadvacítce přesahoval 13 eur (v přepočtu asi 334 korun). V Česku byl pod pěti eury (nyní zhruba 129 korun), byl tak zhruba třetinový. Česká kupní síla pak odpovídala asi třem pětinám evropského průměru. Ve srovnání se zeměmi eurozóny pak vydělaná hrubá částka za hodinu i parita kupní síly byly ještě nižší. Mzdy a platy se v ČR sice v posledních letech rychleji zvedají, rostou ale i v ostatních státech. Češi tak kolegy v západních zemích zatím příliš nedohánějí. Průměrný roční čistý výdělek v osmadvacítce se v roce 2015 blížil k 25.000 eur (dle aktuálního kurzu 640.000 Kč), v ČR byl pod 10.000 eury (257.000 Kč)

Ceny v Česku jsou sice nižší než evropský průměr, postupně se mu ale přibližují. Zatímco rok po vstupu do unie byly na 58 procentech průměrných cen osmadvacítky, předloni na 69 procentech. Z nových zemí dráž než v ČR bylo v Estonsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, na Kypru a Maltě. Nejdráž je pak pro Čechy ve Skandinávii, Lucembursku, Irsku a Británii, nejlevněji naopak v Bulharsku a Rumunsku.

České ceny za potraviny odpovídaly 83 procentům evropského cenového průměru, za oblečení byly průměrné a za obuv na 93 procentech. Za alkohol se platilo 83 procent průměrných evropských cen. Za energie Češi dávali 87 procent toho, co průměrný obyvatel EU.

Češi po Skandinávcích, Francouzech a Britech utratí největší část svých výdajů za bydlení. Za střechu nad hlavou, vodu a energie dají přes čtvrtinu vydaných peněz. Podíl se od vstupu do EU zvedl. Zvýšil se i díl výdajů za potraviny, zdraví, stravovací služby, ale i alkohol a tabák. Naopak menší část z peněz se utrácí za oblečení, obuv, rekreace, vzdělávání a dopravu.

Česko zůstává v osmadvacítce zemí s nejnižší mírou příjmové chudoby. Pod její hranicí, která představuje 60 procent mediánu příjmu, bylo v roce 2017 zhruba devět procent lidí. Neměli tak v ČR měsíčně ani částku, která tehdy pro samotného dospělého činila 11.195 korun. Situace se za posledních deset let výrazně nezměnila.

V osmadvacítce v příjmové chudobě předloni bylo téměř 17 procent obyvatel. Největší podíl chudých měly Rumunsko, Bulharsko, země Pobaltí a Řecko. Pod hranicí příjmové chudoby tam žila víc než pětina obyvatel.

U lidí nad 65 let už ČR ale nejnižší míru příjmové chudoby nemá. Na žebříčku je až pátá, pod hranicí v roce 2017 bylo skoro 11 procent českých seniorů a seniorek. Nejlépe na tom bylo Slovensko s necelými sedmi procenty. Stav v Česku se za posledních deset let zhoršil. Tehdy v příjmové chudobě žilo 5,5 procenta pětašedesátiletých a starších lidí.

České výdaje na důchody jsou podprůměrné. Osmadvacítka na penze dává v průměru přes 12 procent HDP a eurozóna přes 13 procent, Česko kolem osmi procent. Podíl se postupně snižuje. Nejvyšší byl v letech 2011 až 2013, kdy se dostal přes devět procent. V době vstupu do EU byl pod osmi procenty.

Výkon české ekonomiky postupně roste. V HDP na obyvatele ČR byla předloni na 89 procentech průměru osmadvacítky, ve skutečné individuální spotřebě ale na 82 procentech. Podle statistiků představuje skutečná individuální spotřeba objektivnější měřítko životní úrovně než HDP na hlavu. Zahrnuje totiž výdaje domácností i státem hrazené služby jako školství či zdravotnictví. Podle výsledků je tak postavení Česka podle životní úrovně horší než výkon jeho hospodářství. ČR měla vyšší HDP na hlavu než Slovinsko, Portugalsko či Řecko.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Atlético si poradilo se San Sebastianem a kráčí za titulem

Atlético Madrid v 35. kole španělské ligy porazilo San Sebastián 2:1 a už jen dvě utkání ho dělí od triumfu ve španělské lize. O branky Atlética se postarali Yannick Carrasco a Angel Correa, za Real Sociedad snížil Igor Zubeldia. 

Svěřenci Diega Simeoneho nyní vedou tabulku La ligy o čtyři body před Barcelonou, třetí Real Madrid ztrácí bodů pět, ale má zápas k dobru. Ve zbývajících dvou utkáních narazí Atleti na Osasunu a Valladolid.

Pokud Atlético oba zápasy vyhraje stane se mistrem po šesti letech a celkově pojedenácté v historii. 

Španělská fotbalová liga - 36. kolo:

FC Sevilla - Valencie 1:0 (66. Nasjrí), Huesca - Bilbao 1:0 (61. Sandro Ramírez), Vigo - Getafe 1:0 (24. Nolito), Atlético Madrid - San Sebastian 2:1 (16. Carrasco, 28. Á. Correa - 83. Zubeldia).

Tabulka:

1. Atlético Madrid 36 24 8 4 63:23 80
2. FC Barcelona 36 23 7 6 83:36 76
3. Real Madrid 35 22 9 4 60:26 75
4. FC Sevilla 36 23 5 8 52:29 74
5. San Sebastian 36 15 11 10 54:37 56
6. Betis Sevilla 35 15 9 11 45:47 54
7. Villarreal 35 13 13 9 53:42 52
8. Vigo 36 13 11 12 51:53 50
9. Bilbao 36 11 13 12 46:39 46
10. Granada 35 13 6 16 44:57 45
11. Pamplona 36 11 11 14 36:45 44
12. Cádiz 36 11 10 15 33:53 43
13. Levante 36 9 13 14 43:53 40
14. Valencie 36 9 12 15 46:52 39
15. Alavés 36 8 11 17 32:54 35
16. Getafe 36 8 10 18 26:42 34
17. Huesca 36 7 12 17 34:52 33
18. Valladolid 35 5 16 14 32:49 31
19. Elche 36 6 12 18 29:54 30
20. Eibar 35 6 11 18 27:46 29
Aktualizováno před 4 hodinami

Izraelská armáda znásobí údery na Pásmo Gazy, USA vyšlou na Blízký východ diplomata

Izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl na večerním zasedání, že armáda znásobí údery na Pásmo Gazy. Zaměří se na symboly tamního vládního hnutí Hamás. Podle televize Kanál 12 se zřejmě armáda zaměří na symboly Hamásu, které Pásmu Gazy vládne. Jedním z těchto cílů by mohla být podle televize budova ministerstva financí.

Izrael tvrdí, že se zaměřuje hlavně na vůdce obou skupin, ve středu ohlásil, že zabil šest členů vedení Hamásu. Izraelská armáda podle svého vyjádření zabila celkem 30 radikálů bojujících proti Izraeli. Hamás ve večerní zprávě upřesňující počet obětí v Pásmu Gazy oznámil, že o život tam přišlo 65 lidí, mezi nimiž je 16 dětí a pět žen. Izrael má sedm mrtvých včetně vojáka a dvou dětí.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí mezi Izraelem a Palestinci. Podle médií to oznámil ministr zahraničí USA Antony Blinken, který zároveň označil za "trýznivé" záběry, jež v posledních dnech přichází z regionu. Americký ministr obrany Lloyd Austin podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále jednoznačně podporují.

"Obrázky, které k nám přes noc dorazily, jsou trýznivé. A ztráta jediného civilního života je tragédií. Požádal jsem zástupce náměstka ministra zahraničí Hadyho Amra, aby ihned odjel do regionu a setkal se s Izraelci a Palestinci (…) a jménem mým a prezidenta Joea Bidena na ně naléhal, aby zmírnili násilnosti," řekl Blinken.

Zdroj: ČTK
Další zprávy