Praha - Několik týdnů před tím, než půjdou voliči rozhodovat o tom, kdo bude v příštích letech řídit jejich kraj, porovnali experti Vysoké školy ekonomické prosperitu jednotlivých regionů.

Pokud jde jen o hospodářský růst, nejrychleji se zlepšuje ekonomika Středočeského kraje. Od roku 2000, kdy vzniklo nové krajské uspořádání republiky, se zde regionální HDP v průměru lepší o víc než pět procent ročně.

Možná překvapivě se za Středočeským krajem umístil kraj Vysočina.

Tento pozitivní trend je dán (vedle velmi pozitivního přílivu přímých zahraničních investic, což souvisí také s tím, že Vysočinou prochází rozvojová osa Praha-Brno kopírující dálnici) zejména rolí Jihlavy, která se stává skutečně významným regionálním centrem.

K jejímu rostoucímu významu přispěla zejména získaná role krajského města. Vysočina tak potvrzuje fakt, že pro rozvoj daného regionu je role jeho centra velmi významná.

Plzni svědčí Bavorsko

Třetí nejvyšší růst byl zaznamenán v Plzeňském kraji.

Ten je velmi investičně atraktivní. Je dobře napojen na hlavní růstový pól ČR, kterým je hlavní město Praha a dokáže využít také geografické blízkosti ekonomicky silného Bavorska.

To vše je umocněno tradičně kvalitní veřejnou politikou směřující k přilákání investic. V Plzni velmi brzo odhalili význam průmyslových zón pro ekonomický růst.

Na čtvrtém místě se umístilo Hlavní města Praha. Tuto pozici je však také možno hodnotit velmi pozitivně, neboť zajistit relativní přírůstek HDP při vysokém stavu HDP je podstatně obtížnější.

To lze doložit na příkladu Moravskoslezského kraje, který dle relativního nárůstu obsadil až sedmé místo, avšak dle absolutního nárůstu zaznamenal po Praze druhou nejvyšší hodnotu.

Nejnižší růst HDP zaznamenal Karlovarský kraj. Rozdíl mezi ním a předposledním regionem (Olomoucký kraj) je poměrně výrazný, celé 1 procento.

Rychlý vzestup Ostravy

Nejvyšší absolutní růst HDP na obyvatele je v hlavním městě.

Prahu lze označit za nejvýznamnější rozvojový pól České republiky. V tomto ohledu tvoří samostatnou kategorii. Potvrzuje se tak trend většiny států, kde metropole jsou ekonomicky nejsilnějšími a nejrozvinutějšími územími. Praha získává, ze svého statutu hlavního města ČR, atraktivitu pro podnikání snižuje vysoká cena nemovitostí a cena práce.

Spolu s Prahou je jediným regionem, který zaznamenal vyšší než průměrný absolutní růst HDP na obyvatele, Moravskoslezský kraj. Ten od roku 2000 do roku 2006 zaznamenal značné zlepšení pozice dle výše HDP. Ze 14. místa se posunul na místo 7.

Kde investují cizinci

Přímé zahraniční investice jsou významným zdrojem pro tvorbu pracovních míst.

Ekonomové se shodují na tom, že zahraniční investice mají jednoznačně pozitivní vliv na růst produktivity práce v české ekonomice. Podniky vlastněné zahraničním kapitálem dosahují vyšší produktivity na jednoho pracovníka, než je tomu u firem domácích.

Nejvyšší relativní nárůst přímých zahraničních investic v letech 2001 až 2006 zaznamenal kraj Vysočina.

Druhý nejvyšší relativní nárůst zaznamenal Moravskoslezský kraj následovaný Libereckým krajem. Nejhorší hodnoty dosahuje Ústecký kraj, který ve sledovaném období zaznamenal dokonce pokles o 0,5 procenta.

Kde rostou příjmy občanů

Nejvyšší relativní nárůst příjmů na obyvatele (čistého disponibilního důchodu) zaznamenal opět kraj Vysočina.

V krajském pořadí si od roku 2000 polepšil o 6 míst.

Za Vysočinou následoval Pardubický kraj, který se dle relativního růstu HDP umístil až na 9. místě. Teprve na 4. místě následuje Středočeský kraj, region s nejvyšším relativním růstem HDP.

Nejnižší úrovně relativního nárůstu čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele dosáhl opět Karlovarský kraj, který si mezi roky 2000 a 2006 pohoršil o 9 míst.

Olomouc nejlepší v nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je základním ukazatelem rovnováhy na trhu práce.

Na základě porovnání míry nezaměstnanosti v roce 2000 a v roce 2007 lze nejlépe hodnotit vývoj v Olomouckém kraji. V tomto kraji došlo k nejvyššímu relativnímu i absolutnímu poklesu průměrné míry nezaměstnanosti.

Naopak nejhůře se vyvíjí situace v Karlovarském kraji, který zaznamenal nejnižší absolutní i relativní pokles a za uvedené období si (stejně jako Liberecký kraj) pohoršil o 4 místa v pořadí krajů.

Pozitivně lze také hodnotit vývoj míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji. V pořadí krajů si polepšil nejvíce ze všech krajů, o 4 místa.

Ztrácejí Karlovy Vary

Z výše uvedeného lze nejpozitivněji hodnotit ekonomický vývoj kraje Vysočina, Středočeského kraje, popř. také ekonomický vývoj v Hlavním městě Praha a Plzeňském kraji.

Jednoznačně nejhůře lze hodnotit ekonomický vývoj Karlovarského kraje.

Tento kraj (podnikatelé, občané, veřejná správa) se dosud jen velmi jen těžko vyrovnává se strukturálními problémy své regionální ekonomiky, což je dáno zejména špatnými výchozími podmínkami.