Zemřela dětská psycholožka Prekopová, autorka školy lásky a terapie pevným objetím

Zemřela dětská psycholožka Jiřina Prekopová, bylo jí 90 let. Autorka takzvané školy lásky a terapie pevným objetím zemřela v pondělí v pražské rezidenci pro seniory RoSa. Na úmrtí upozornil web Deníku N a potvrdila to spolupracovnice psycholožky Taťjana Horká. Prekopová jako dětská psycholožka působila převážně v Německu. Datum ani forma posledního rozloučení zatím nebyly dohodnuty.
Terapii pevným objetím Jiřina Prekopová vysvětluje v Show Jana Krause | Video: Show Jana Krause

Prekopová napsala řadu populárně-naučných knih o výchově dětí, přeložených do mnoha jazyků, které se staly bestsellery. Někteří s její metodou nesouhlasí, jiní jsou z ní nadšení. "Víte, já jsem proti tělesným trestům a bití dětí. Odpovědí na všecko je láska. Ta musí v rodině proudit," tvrdila Prekopová.

V pevném objetí podle ní vyjadřují své pocity blízcí lidé, tedy rodiče s dětmi nebo životní partneři. Terapeutický vliv má setkání tehdy, když se mezi oběma zúčastněnými znovu rozproudí vzájemná láska. Prekopová byla přesvědčena o tom, že bezvýhradná láska k sobě samému i k bližnímu je největší hodnotou.

Psychologii, filozofii a pedagogiku vystudovala rodačka z Prostějova v Olomouci, po studiích kvůli kádrovému původu nesměla v oboru pracovat. Ke konci 50. let odešla do Sudet, kde tři roky učila ve škole a provozovala poradenskou činnost v terénu. Později se vrátila domů a vystřídala řadu povolání, byla dělnicí u pásu či uklízečkou, a nakonec zakotvila jako operátorka na nádraží v Prostějově.

V roce 1970 odešla Prekopová do Německa s manželem Valentinem, který předtím strávil jako politický vězeň 15 let v Jáchymově, odkud se vrátil s těžce podlomeným zdravím. Byl to prý právě on, kdo jí prakticky ukázal terapii objetím, když ji jednou objal v návalu jejího vzteku. Ve Stuttgartu získala diplom ve svém oboru a otevřela si vlastní praxi, během níž se věnovala problematickým dětem. Přitom se setkala s myšlenkou pevného objetí, vypracovanou původně pro autistické děti. Tuto metodu americké psycholožky Marthy Welchové (tzv. Holding therapy), později rozvinula vlastní cestou - pevné objetí se stalo prostředkem obnovy lásky v rodině.

Na toto téma napsala Prekopová řadu odborných článků a knih. Světovým bestsellerem se stal Malý tyran, v němž kritizovala příliš liberální výchovu německých rodičů. Myšlenku pevného objetí Prekopová šířila po světě formou přednášek, seminářů a kurzů. Instituty Jiřiny Prekopové byly založeny v Německu, ve Vídni a v Mexiku.

Ne každý však s metodou Prekopové souhlasí, například ve Spojených státech je zakázaná. Její odpůrci argumentují tím, že jde o neakreditovanou metodu, jež není postavena na vědeckých základech. V Česku proti terapii Prekopové vystupuje například organizace APLA, sdružující rodiče dětí s autismem.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy