Kohoutek se ale zabýval hlavně planetárními mlhovinami, jejich objevováním, určováním jejich vzdáleností a fyzikálních parametrů. Do Německa emigroval v roce 1970 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
"Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů 20. století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla v Chile," napsala Česká astronomická společnost.
Uvedla, že planetky a komety Kohoutek objevoval díky vytrvalosti v pozorování a důkladnému studiu širokoúhlých snímků. Planetkám dával ryze česká jména: Hus, Komensky, Neruda, Capek, Smetana, Dvorak, Janacek, Martinuboh, Masaryk, Palach, Voskovec-Werich, ale také třeba Moravia. Naproti tomu planetka číslo 1850, objevená za druhé světové války v Heidelbergu, dostala na návrh německého kolegy Karla Reinmutha název Kohoutek.
Kometu později pojmenovanou Kohoutek 1973 E1 objevil Kohoutek devět měsíců před průchodem kolem Slunce, a astronomové proto měli možnost se na tuto událost přístrojově dobře připravit. Byla to zároveň jedna z nejjasnějších komet 20. století a první kometa zkoumaná z kosmu astronauty americké kosmické laboratoře Skylab, podle astronomické společnosti tak znamenala přelom v kometárním výzkumu.
"V druhé polovině roku 1973 a po celý rok 1974 se tak Luboš Kohoutek stal mezinárodní mediální hvězdou, což mělo pozoruhodný důsledek, že mu tehdejší československý režim povolil opět soukromě navštěvovat Československo, i když za podmínky, že nebude vystupovat veřejně," uvedla astronomická společnost.
"Kometa století"
Média o kometě informovala jako o "kometě století", pozorována byla v prosinci 1973 a lednu 1974. Ihned se jí zmocnili umělci.
V roce 1973 vydala německá skupina Kraftwerk singl Kohoutek-Kometenmelodie, píseň Komet Kohoutek nazpíval německy v roce 1974 v NDR Václav Neckář na kompilační album Box Nr. 8, jazzová skupina Weather Report vydala v roce 1974 album Mysterious Traveller, když tímto "tajemným cestovatelem" byl míněn právě Kohoutek. Rocková skupina R.E.M. zase uvedla na svém albu Fables of the Reconstruction z roku 1985 o této kometě písničku.
Astronomové oceňují Katalog planetárních mlhovin, který Kohoutek se svým tehdejším školitelem Lubošem Perkem publikovali v roce 1967 a je dosud nejcitovanějším dílem českých astronomů. Kohoutek měl jako první astronom z tehdejšího Československa možnost soustavně využívat výjimečné pozorovací podmínky na observatoři La Silla ve vysokohorské poušti Atacama a využil ji pro druhé vydání Katalogu planetárních mlhovin, které obsahuje údaje o více než 1500 objektech tohoto typu.
Dva svazky katalogu Kohoutek vydal péčí hamburské hvězdárny v roce 2001 těsně po formálním odchodu na odpočinek. Hamburská hvězdárna později zveřejnila ještě třetí svazek Kohoutkových výsledků.
Nejmladší mezi astronomy
Kohoutek se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě v rodině středoškolského učitele. Astronomií se začal věnovat už jako středoškolský student a v necelých 16 letech se stal nejmladším členem tehdejší Československé astronomické společnosti.
Studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Brně se stal spoluzakladatelem tradice československých expedic k pozorování meteorů a zasloužil se o to, že výsledky těchto pozorování publikovaly mezinárodní vědecké časopisy.
Po promoci Kohoutek nastoupil do Astronomického ústavu Československé akademie věd v Praze. Navázal pracovní kontakty zejména s observatoří v Hamburku, která měla v 60. letech nejlepší možnosti pro pořizování snímků planetárních mlhovin. V roce 1970 se z Hamburku nevrátil z dlouhodobé stáže a v tamní hvězdárně pak získal stálé místo vědeckého pracovníka.
V době normalizace byl Kohoutek prostředníkem mezi svobodným světem a českými astronomy, po listopadové revoluci ho v roce 1995 zvolil sjezd České astronomické společnosti čestným členem. V roce 2010 mu pak Česká astronomická společnost udělila své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu. Kohoutek byl také dlouholetým členem Mezinárodní astronomické unie. V roce 2004 obdržel cenu Česká hlava za mimořádný vědecký výkon českého občana v zahraničí.
