Nil nisi rectum, nic než právo. Staleté heslo rodu Schwarzenbergů naplnil Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu do puntíku. Celý svůj život se aktivně stavěl proti totalitnímu bezpráví. A od roku 1989 se v bývalém Československu i dnešním Česku významně podílel na obnově právního a demokratického státu.
A přesto jeho výjimečnou osobnost lépe charakterizuje vtip, který před lety sám dával k dobru. "Schwarzenberg umře. Stojí před nebeskou bránou a strašně se směje. Svatý Petr na něj udiveně kouká a říká: Proč se tak řehtáš? Jsi velký hříšník. Chlastal jsi, kouřil jsi, ženy jsi miloval. Pán Bůh ti to pěkně spočítá. Schwarzenberg se pořád směje a ne a ne přestat. Pak řekne: No jo, oni ve sněmovně si pořád myslí, že spím."
Vtipný, vzdělaný, velkorysý, se smyslem pro sebeironii. Ovšem i pokorný, s hlubokým respektem vůči pravdě a povinnostem. Snímky z každoročního zářijového zapalování vatry TGM v Lánech, na nichž stojí Karel Schwarzenberg po boku prezidenta a svého někdejšího volebního soupeře Miloše Zemana, řada lidí nechápala. Dnes ale i ony dokládají noblesní velikost tohoto politika staré školy. Věděl, co je podstatné. Že masarykovská pravda a křesťanská láska k bližnímu musí zvítězit nad lží a nenávistí.
Jak známo, s bezprávím se Karel Schwarzenberg setkal už jako chlapec. Necelý rok po jeho narození přišel Mnichov, následovala nacistická okupace a záhy i vyvlastnění rodinného majetku, mimo jiné zámku Orlík. Když mu bylo jedenáct, chopili se moci v zemi pro změnu komunisté a rodina emigrovala do Rakouska. Mladý příslušník orlické větve rodu zahájil studium práv a lesnictví, ale nedokončil je. Když roku 1965 zemřel jeho adoptivní otec z hlubocké rodové větve, musel se Karel Schwarzenberg začít starat o rozsáhlý majetek v Rakousku a Bavorsku.
Dění ve své vlasti však sledoval. Po potlačení pražského jara v roce 1968 podporoval československé disidenty, tehdy se mimo jiné spřátelil i s Václavem Havlem. Později spoluzaložil a financoval Československé dokumentační středisko, kde byly shromažďovány tehdejší neoficiální písemnosti české a slovenské provenience. Instituci poskytl sídlo v rodovém zámku Schwarzenbergů v bavorském Scheinfeldu.
"Z bohatých archivů střediska, dokumentujících československé dějiny druhé poloviny dvacátého století, lze dnes nejen vybavovat paměť oné doby, ale také ji zpřesňovat. Včetně interpretace toho, co to vlastně byl domácí disent," oceňuje Schwarzenbergův počin bývalý politik a historik Petr Pithart ve své knize Po devětaosmdesátém.
V letech 1984 až 1990 byl Karel Schwarzenberg rovněž předsedou Mezinárodního helsinského výboru, nevládní organizace na ochranu lidských práv.
Souputník Václava Havla
Hned v prvních dnech po vypuknutí revoluce v listopadu 1989 přijel Karel Schwarzenberg do Prahy. A už v ní zůstal, protože Havel jej po zvolení prezidentem jmenoval svým kancléřem. Stát mu vrátil majetek orlické větve rodu, ale svým "bydlištěm" učinil zakoupený a opravený zámeček Dřevíč na Rakovnicku.
Na Hradě zůstal do Havlovy abdikace v roce 1992, poté se kromě podpory různých občanských, kulturních nebo mediálních projektů věnoval podnikání. Politika jej však znovu přitáhla v roce 1997, kdy se stal členem Občanské demokratické aliance, za niž v letech 2004 až 2010 působil i jako senátor. Mezitím se v roce 2007 stal za Stranu zelených ministrem zahraničí ve vládě Mirka Topolánka, o rok později byl u podpisu česko-americké smlouvy o umístění radarové základny v Brdech.
Po intermezzu Fischerovy úřednické vlády byl Karel Schwarzenberg v roce 2010 jmenován znovu ministrem zahraničí a navíc i vicepremiérem. Tentokrát ovšem z titulu funkce předsedy nově založené liberálně-konzervativní strany TOP 09. V čele partaje, kterou spoluzaložil s Miroslavem Kalouskem, stál až do roku 2015.
Na pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla v prosinci 2011 promluvil Schwarzenberg jako jeden z nemnoha řečníků. "Pane prezidente Havle, za pravdu a lásku a jejich vítězství budeme nadále bojovat, neustaneme. Můžete se na nás spolehnout," přihlásil se k roli strážce Havlova odkazu po vzoru benešovsko-masarykovské přísahy "Věrni zůstaneme". Odtud byl už jen krůček k Schwarzenbergově účasti v prezidentských volbách roku 2013, kdy spolu s Milošem Zemanem postoupil do finále.
"Je zárukou, že bude mít jako prezident na zřeteli dobro společnosti a že do ní bude vnášet duchovní hodnoty, které 'architekti' naší nové doby neuznávali, a tudíž do jejích základů nepoložili. Až z toho vyrostly dnešní společenský a politický marasmus a občanská frustrace. Pan Schwarzenberg je schopen spojovat a smiřovat," doporučoval jeho volbu tehdejší pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk.
Zásadovost, milosrdenství
Pokus završit politickou kariéru na Hradčanech však nevyšel, Karel Schwarzenberg obdržel 45 procent hlasů a prohrál. Bojovat dál za udržení polistopadové demokracie a za lidská práva však z pozice poslance TOP 09 nepřestal. V listopadu 2018 dokonce veřejně pokáral svého nástupce v čele TOP 09 Jiřího Pospíšila za to, že schvaloval postoj Andreje Babiše nepřijmout uprchlíky z lodi u Itálie.
"Musel jsem pana Pospíšila trochu napomenout," řekl tehdy Schwarzenberg. "Příkré odmítnutí přijmout jakéhokoli uprchlíka považuji zaprvé za blbou politiku, protože si všude jen děláme nepřátele. A zadruhé je to proti zásadám politiky TOP 09, která stojí na židovsko-křesťanských základech a k tomu patří milosrdenství," vysvětlil.
Zásadovost, milosrdenství. Důrazem kladeným na tyto zdánlivě staromódní hodnoty tvořil Karel Schwarzenberg protipól i zrcadlo tehdy vládnoucímu duu Zeman-Babiš.
V roce 2021 se jím vybudovaná TOP 09 znovu dostala do vlády. A letos Miloše Zemana na Hradě vystřídal Petr Pavel. "To, co prozatím dělá, dělá skvěle, musím říct. Mnohem lépe, než jsem si myslel. On má opravdu politický instinkt a musím říci, že oceňuji jeho střízlivost," řekl Respektu letos v květnu v jednom ze svých posledních rozhovorů. Sám se na Hrad nedostal. S počínáním nástupce svého soupeře z prezidentských voleb ale odcházel spokojen.
