Jiří Brady zemřel v noci na dnešek v Torontu ve věku nedožitých 91 let.Přežil Osvětim a byl neúnavným bojovníkem za svobodu a lidská práva.
— Daniel Herman (@DanielDherman) January 12, 2019
Příběh Jiřího Bradyho a jeho mladší sestry Hany by asi zůstal zapomenut mezi mnoha jinými válečnými osudy. Tento rodák z židovského rodiny z Nového Města na Moravě však inspiroval tisíce dětí po celém světě díky knize Hanin kufřík a vzdělávacímu programu ve školách.
V České republice též vzbudila v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání, které Bradymu neudělil prezident Miloš Zeman.
V roce 1941 byla Bradyho maminka deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku, o několik měsíců ji následoval i jeho otec. Ten zahynul poté v červenci 1942 ve vyhlazovacím táboru v Osvětimi. Jiřího i jeho o tři roky mladší sestru Hanu si k sobě vzal strýc Ludvík (katolík), v květnu 1942 ale dostali předvolání do transportu. "Bydlel jsem v Terezíně v jedné místnosti s kluky mého věku. Můj kamarád Petr Ginz se rozhodl, že budeme vydávat časopis Vedem. Taky jsem tam přispíval, ale brzy se naskytla šance, že jsem šel na práci, tak už jsem neměl tolik času," vzpomínal.
Podívejte se na rozhovor Jiřího Bradyho s Martinem Veselovským:
Po dvou letech v terezínském ghettu musel nastoupit do transportu směr Osvětim. "Vůbec jsem netušil, co je s mojí mladší sestrou. Až po válce jsem se dozvěděl, že odjela pár týdnů po mně, v Osvětimi ji poslali rovnou do plynu," doplnil Brady, který měl štěstí v neštěstí. V táboře smrti se dostal do skupiny lidí, kteří šli na práci do pobočného tábora Gliwice, odtud dále do bývalého zajateckého tábora Blechhammer. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května toho roku, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.
Brady vystudoval obchodní akademii a v roce 1949 emigroval, od roku 1951 žil v Kanadě. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se a narodili se mu tři synové a dcera.
Brady se významně zapojoval do pomoci krajanům - emigrantům. Také celý život přednášel po celém světě a vydával svědectví o německé zrůdnosti během druhé světové války a hrůzách holocaustu. Po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny.
Brady se angažoval také v projektu Hanin kufřík, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové. V roce 1999 byl do muzea holokaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, zjistila komu kufřík patřil, spojila se s Bradym, na něhož sehnala adresu s pomocí terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstavu o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík - Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě vzpomínek Bradyho a zjištění Išiokaové. České vydání knihy je doplněno o úvod, který napsal Jiří Brady.
Na základě knihy vznikla za pomoci Bradyho i divadelní hra. S představením určeným hlavně dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA. Po Kanadě a USA hojně cestoval také Brady a čtenářům Hanina kufříku vyprávěl, co zažil. Příběh Hany Bradyové zná díky knize, která byla přeložena do 35 jazyků, takřka celý svět. "Jen doma, v České republice, jakoby zapadl," řekl v rozhovoru pro ČTK v roce 2006 Brady.
Brady se také významně podílel na vydání anglické verze knihy Je mojí vlastí hradba ghett?. Kniha o časopisu Vedem, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 až 1944, vypovídá nejen o osudech autorů, ale také o celém životě za hradbami ghetta. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.
Brady obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod.
Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a 2016.
V říjnu 2016 se před udílením státních vyznamenání 28. října rozhořela kauza ohledně nevyznamenání Bradyho. Podle ministra kultury Daniela Hermana (Bradyho synovce) bylo vyznamenání původně schváleno, ale po Hermanově setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou zrušeno. Podle prezidenta byl Brady sice několikrát nominován, ale on jeho vyznamenání nikdy neschválil, a proto nebylo co rušit.
Jiří Brady poté ale získal v Česku celou řadu jiných ocenění, mimo jiné medaili Karla Kramáře, kterou mu udělil předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bradyho ocenily rovněž Sněmovna, Praha, Brno či olomoucká Univerzita Palackého.
Inspirativní muž, říkají politici
Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří o Jiřím Bradym někteří čeští politici.
Podle bývalé předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) byl Brady laskavý člověk těžkého životního údělu. "Přežil nacistické koncentráky, ale ztratil v nich celou rodinu. Naštěstí emigroval do Kanady, a unikl tak komunistické totalitní moci. Jsme mu vděčni za podporu krajanů i znovunabytí svobody po roce 1989. Bohužel se k němu hanebně zachoval prezident Zeman a to je nesmazatelnou ostudou a dluhem naší země vůči tomuto slušnému a výjimečnému muži," řekla ČTK Němcová.
Jiří Brady prošel hrůzou dvou koncentračních táborů, přežil pochod smrti a mohl tak prožít dlouhý život, který věnoval pomoci emigrantům, přednáškám o holokaustu a obhajobě lidských práv. Taková osobnost bude chybět. Čest jeho památce.
— Markéta Adamová (@market_a) January 12, 2019
Na nedávné osobní setkání v Torontu vzpomínal na Twitteru místopředseda poslaneckého klubu lidovců Ondřej Benešík. "Byl to skromný muž, ale velký vlastenec, který nám nechtěně ukázal malost a ješitnost některých mocipánů, kteří mu nesahají ani po kotníky," uvedl.
Také místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka připomněl na sociálních sítích spor s Hradem. "Věřím, že u nejvyšší instance Jiří Brady dostane za svůj těžký život ocenění nejvyšší a věčné."
A senátor Tomáš Czernin na twitteru uvedl: "Pan Brady stane před Hospodinem, a ten nebude zkoumat, kolik a od koho dostal metálů během své pozemské pouti."
