Praha - Ústředním tématem projevu prezidenta Miloše Zemana při úterním slavnostním udílení státních vyznamenání u příležitosti 96. výročí vzniku samostatného československého státu se stala odvaha. Právě ta podle hlavy státu spojuje řadu oceněných osobností. Těch letos bylo celkem 33.
Nejvyšší české vyznamenání, Řád bílého lva, Zeman udělil čtyřem lidem - již odpoledne na zvláštní ceremonii Nicholasu Wintonovi a in memoriam Winstonu Churchillovi.
"Po tomto významném politikovi sice pojmenováváme náměstí a stavíme mu sochy, ale dosud neobdržel nejvyšší a zasloužený český řád," poznamenal Zeman večer v projevu, který pojal jako rychlý exkurz nedávnou českou minulostí, na adresu někdejšího britského premiéra, za kterého řád převzal jeho vnuk Nicolas Soames.
Večer pak nejvyšší řád obdrželi i slovenský premiér Robert Fico a někdejší rakouský kancléř Franz Vranitzky. U jeho jména Zeman připomenul, že před sametovou revolucí to bylo právě Rakousko, které nabídlo azyl řadě Čechů, kteří nechtěli žít v komunistickém režimu.
Zeman se ovšem, stejně jako jeho předchůdci, rozhodl ocenit i umělce. Zpěvačce Haně Hegerové propůjčil Řád Tomáše G. Masaryka, stejně jako posmrtně Karlu Krylovi - oběma za vynikající rozvoj humanity a v Krylově případě i demokracie a lidských práv. Lucii Bílé a režisérům Filipu Renčovi a Robertu Sedláčkovi pak Zeman udělil medaili Za zásluhy.
Mezi oceněnými se objevila i zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová. A právě metaforou se zvony Zeman svůj projev zakončil. Podotkl, že během války jsou zvony první věcí, která je využita. "Jen málo se jich vrací na svá místa a musí se odlít nové. Přál bych si, aby nad českou krajinou zněly jen zvony pokoje, zvony míru," prohlásil Zeman.
Nepozvaní rektoři a nespokojení disidenti
Letošní udílení státních poznamenaly dvě kontroverze. Stejně jako loni totiž Zeman nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity. "Hájím prestiž hlavy státu a zájmy všech budoucích prezidentů, kteří přijdou po mně," řekl k rozhodnutí prezident s tím, že jde o odvetu za předchozí spory s oběma akademiky.
Zemanův krok nicméně odsoudila Česká konference rektorů, její předseda a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima vzkázal, že se slavnostního udílení státních vyznamenání nezúčastní. Stejně se vyslovil například i europoslanec Pavel Svoboda.
Slavnostního večera se nezúčastnili ani Pavel Litvinov a Viktor Fajnberk, kteří se spolu s jednou z letos vyznamenaných, Nataljou Gorbaněvskou, v srpnu 1968 zúčastnili demonstrace proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa na Rudém náměstí.
Disidentům ze skupiny "osmi statečných" se nelíbily Zemanovy postoje k situaci na Ukrajině. "Svoboda je nedělitelná, je stejná pro Ukrajince, Čechy i krymské Tatary. Pokud je zrazena na jednom místě, zrazena je všude," vzkázali Litvinov a Fajnberk s tím, že Zeman se sice navenek hlásí ke stejným ideálům jako Gorbaněvská, jeho praktické postoje jsou ale zcela odlišné.
Zeman již dříve například uvedl, že konflikt na východě Ukrajiny nelze považovat za ruskou invazi a že se zatím neprokázalo, že by Rusko vysílalo své vojáky, aby pomáhali separatistům.
