A v projevu prezident uvedl, že nacistická ideologie je stále přítomna, v pozadí nevinně znějícího hesla "Čechy, Čechům" cítí nacistický výkřik "Juden raus".
" Musíme se ptát, zda nebezpečí, které tehdy mimo jiné vyvrcholilo lidickou tragédií, není mezi námi, byť v zárodcích, stále přítomno. Po ulicích některých měst se houfují tlupy holých lebek vykládajících hesla nápadně podobná heslům nacistickým. Ano, je to jenom zárodek, ale takhle začínal i sám německý nacismus," uvedl ve svém projevu.
Ne nenávisti vůči cizincům
K několika incidentům při pochodech pravicových radikálů došlo v poslední době v severních Čechách. Při poslední demonstraci vyvolané napadením manželského páru skupinou Romů zadržela policie 22 zbraní, mezi kterými nechyběly meče, mačety a baseballové pálky.
"Falešní nositelé národní výlučnosti nám tvrdí, že máme být hrdi na to, že jsme se někde narodili, ale narodit se není naše zásluha. Máme být hrdi na celoživotní dílo, jak sebe tak svých spoluobčanů," zdůraznil prezident. Falešná hrdost, která vzniká pouhým narozením, podle něj vede mimo jiné k představám národní výlučnosti a nenávisti k cizincům.
V projevu také uvedl, že za nejkrásnější a také nejsmutnější považuje pomník lidických dětí. „Rozhodl jsem se proto, že paní Marii Uchytilové, která zemřela 16. listopadu 1989, udělím při příležitosti státního svátku 28. října státní vyznamenání za její celoživotní práci," uvedl Zeman.
Vyznamení pro sochařku
Chytilová společně se svým manželem Jiřím V. Hamplem modelovala postupně až do své smrti v roce 1989 symbolickou sochu každého z 82 dětí zabitých v likvidačním táboře v polském Chelmnu. Realizace sousoší se nedožila, pomník byl vybudován až v polovině devadesátých let po daru z dánského města Albertslundu.
Prvních třicet soch bylo v Lidicích instalováno v roce 1995, poslední byly odhaleny 10. června 2000, třicet let po zahájení práce a jedenáct let po smrti autorky. Sousoší je orientováno tak, že se děti dívají k hrobu svých otců, dědů i kamarádů.
Lidice nacisté vypálili 10. června 1942. Důvodem mělo být spojení jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
V obci bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
