Zeman se Srpem nejspíš znovu neuspěje, pro členství v Radě ÚSTR nesplňuje zákon

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
1. 8. 2017 5:30
Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.
Karel Srp patří k dlouholetým spojencům prezidenta Miloše Zemana. Před čtyřmi lety mu hlava státu udělila medaili Za zásluhy.
Karel Srp patří k dlouholetým spojencům prezidenta Miloše Zemana. Před čtyřmi lety mu hlava státu udělila medaili Za zásluhy. | Foto: ČTK

Praha - Ani napodruhé se prezidentu Miloši Zemanovi podle všeho nepodaří prosadit dlouholetého šéfa Jazzové sekce Karla Srpa do státní funkce. V lednu neuspěl s variantou, aby se Srp stal členem etické komise pro oceňování bojovníků proti komunismu. Nyní zřejmě pohoří i s návrhem, aby Srp převzal místo po zesnulé Naděždě Kavalírové v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

Srp podle Zemanova dopisu z července splňuje podmínky pro jmenování. Prezident je v něm "naprosto přesvědčen, že Karel Srp má potřebné morální a lidské kvality pro výkon funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů".

Není to ale pravda. Srp totiž nesplňuje základní podmínku zákona, který ÚSTR zřizuje -  spolehlivost a bezúhonnost. Tu zákon výslovně podmiňuje mimo jiné tím, aby kandidát nebyl před únorem 1990 členem KSČ. "Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska," píše se v paragrafu 19 zákona 181/2007 Sb.  

Nejde o míru spolupráce, stačí záznam u StB

A to Srp byl, jak sám dokládá v dokumentech pro Senát. Potvrzují to i historici. "Je to doložené členskou kartou, která je součástí Národního archivu," vysvětluje historik Petr Blažek, který patřil mezi hlavní odpůrce Zemanova pokusu prosadit Srpa do etické komise.

Srp navíc podle něj nesplňuje ještě další podmínku, kterou zákon jasně stanovuje, a totiž záznam u StB. "Zákon nevyžaduje, aby někdo posuzoval míru té spolupráce. Výslovně mluví jen o tom, aby člověk nebyl evidován jako spolupracovník. A to pan Srp byl," dodává Blažek.

Krycí jméno: Hudebník

Srp čelí podezření, že mezi léty 1976 a 1983 aktivně donášel StB pod krycím jménem Hudebník. Podle badatelů údajně donášel mimo jiné na hudebníky Jaroslava Hutku nebo Vlastu Třešňáka. Sám Srp se proti svému záznamu ve svazcích soudně bránil.

V roce 2000 mu pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze dal za pravdu v tom, že ho StB vedla jako spolupracovníka neoprávněně. Kritici verdiktu ale poukazují na to, že se nezachoval originál údajného dokumentu, ze kterého by se dala ověřit pravost Srpova podpisu. Soud navíc vycházel i z výpovědí bývalých příslušníků tajné policie. 

Rada ÚSTR

Radu Ústavu pro studium totalitních režimů tvoří sedm lidí, které volí horní komora parlamentu. Dva z nich vybírá z kandidátů nominovaných Poslaneckou sněmovnou, jednoho z těch uchazečů, které navrhne prezident republiky, a čtyři pak ze jmen, které senátorům předloží občanské spolky a sdružení zabývající se problematikou totalitních režimů. Od ledna 2017, kdy zemřela jedna z radních a dlouholetá šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, zůstává jeden post v radě neobsazený.

Karla Srpa prezident Zeman navrhl jako už druhého kandidáta do Rady ÚSTR. Původně podle jeho představ měla Kavalírovou nahradit spisovatelka Lenka Procházková. Bývalou signatářku Charty 77 hlavně historici kritizují za kontroverzní postoje k NATO, jejíž symboly veřejně pálila, Evropské unii nebo církevním restitucím, které odsuzuje. Senát, který členy Rady ÚSTR vybírá, ji na jaře drtivou většinou zvolit odmítl.

Prezidentův další návrh bude příští týden posuzovat volební komise Senátu. Podle jejího předsedy Luďka Jeništy (STAN) je možné, že Karla Srpa označí za nevolitelného. "Nechci předjímat rozhodnutí komise, ale je to jedna za variant. Podle mého osobního názoru by to tak nejspíš mělo být, ty podmínky v zákoně jsou jasné," řekl Jeništa Aktuálně.cz. V takovém případě by horní komora o Srpovi vůbec nehlasovala a Zemanovi by dala možnost, aby už potřetí vybral jiné jméno.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy