Zeman se Srpem nejspíš znovu neuspěje, pro členství v Radě ÚSTR nesplňuje zákon

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
1. 8. 2017 5:30
Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.
Karel Srp patří k dlouholetým spojencům prezidenta Miloše Zemana. Před čtyřmi lety mu hlava státu udělila medaili Za zásluhy.
Karel Srp patří k dlouholetým spojencům prezidenta Miloše Zemana. Před čtyřmi lety mu hlava státu udělila medaili Za zásluhy. | Foto: ČTK

Praha - Ani napodruhé se prezidentu Miloši Zemanovi podle všeho nepodaří prosadit dlouholetého šéfa Jazzové sekce Karla Srpa do státní funkce. V lednu neuspěl s variantou, aby se Srp stal členem etické komise pro oceňování bojovníků proti komunismu. Nyní zřejmě pohoří i s návrhem, aby Srp převzal místo po zesnulé Naděždě Kavalírové v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

Srp podle Zemanova dopisu z července splňuje podmínky pro jmenování. Prezident je v něm "naprosto přesvědčen, že Karel Srp má potřebné morální a lidské kvality pro výkon funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů".

Není to ale pravda. Srp totiž nesplňuje základní podmínku zákona, který ÚSTR zřizuje -  spolehlivost a bezúhonnost. Tu zákon výslovně podmiňuje mimo jiné tím, aby kandidát nebyl před únorem 1990 členem KSČ. "Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska," píše se v paragrafu 19 zákona 181/2007 Sb.  

Nejde o míru spolupráce, stačí záznam u StB

A to Srp byl, jak sám dokládá v dokumentech pro Senát. Potvrzují to i historici. "Je to doložené členskou kartou, která je součástí Národního archivu," vysvětluje historik Petr Blažek, který patřil mezi hlavní odpůrce Zemanova pokusu prosadit Srpa do etické komise.

Srp navíc podle něj nesplňuje ještě další podmínku, kterou zákon jasně stanovuje, a totiž záznam u StB. "Zákon nevyžaduje, aby někdo posuzoval míru té spolupráce. Výslovně mluví jen o tom, aby člověk nebyl evidován jako spolupracovník. A to pan Srp byl," dodává Blažek.

Krycí jméno: Hudebník

Srp čelí podezření, že mezi léty 1976 a 1983 aktivně donášel StB pod krycím jménem Hudebník. Podle badatelů údajně donášel mimo jiné na hudebníky Jaroslava Hutku nebo Vlastu Třešňáka. Sám Srp se proti svému záznamu ve svazcích soudně bránil.

V roce 2000 mu pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze dal za pravdu v tom, že ho StB vedla jako spolupracovníka neoprávněně. Kritici verdiktu ale poukazují na to, že se nezachoval originál údajného dokumentu, ze kterého by se dala ověřit pravost Srpova podpisu. Soud navíc vycházel i z výpovědí bývalých příslušníků tajné policie. 

Rada ÚSTR

Radu Ústavu pro studium totalitních režimů tvoří sedm lidí, které volí horní komora parlamentu. Dva z nich vybírá z kandidátů nominovaných Poslaneckou sněmovnou, jednoho z těch uchazečů, které navrhne prezident republiky, a čtyři pak ze jmen, které senátorům předloží občanské spolky a sdružení zabývající se problematikou totalitních režimů. Od ledna 2017, kdy zemřela jedna z radních a dlouholetá šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, zůstává jeden post v radě neobsazený.

Karla Srpa prezident Zeman navrhl jako už druhého kandidáta do Rady ÚSTR. Původně podle jeho představ měla Kavalírovou nahradit spisovatelka Lenka Procházková. Bývalou signatářku Charty 77 hlavně historici kritizují za kontroverzní postoje k NATO, jejíž symboly veřejně pálila, Evropské unii nebo církevním restitucím, které odsuzuje. Senát, který členy Rady ÚSTR vybírá, ji na jaře drtivou většinou zvolit odmítl.

Prezidentův další návrh bude příští týden posuzovat volební komise Senátu. Podle jejího předsedy Luďka Jeništy (STAN) je možné, že Karla Srpa označí za nevolitelného. "Nechci předjímat rozhodnutí komise, ale je to jedna za variant. Podle mého osobního názoru by to tak nejspíš mělo být, ty podmínky v zákoně jsou jasné," řekl Jeništa Aktuálně.cz. V takovém případě by horní komora o Srpovi vůbec nehlasovala a Zemanovi by dala možnost, aby už potřetí vybral jiné jméno.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy