Praha - Ani napodruhé se prezidentu Miloši Zemanovi podle všeho nepodaří prosadit dlouholetého šéfa Jazzové sekce Karla Srpa do státní funkce. V lednu neuspěl s variantou, aby se Srp stal členem etické komise pro oceňování bojovníků proti komunismu. Nyní zřejmě pohoří i s návrhem, aby Srp převzal místo po zesnulé Naděždě Kavalírové v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.
Srp podle Zemanova dopisu z července splňuje podmínky pro jmenování. Prezident je v něm "naprosto přesvědčen, že Karel Srp má potřebné morální a lidské kvality pro výkon funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů".
Není to ale pravda. Srp totiž nesplňuje základní podmínku zákona, který ÚSTR zřizuje - spolehlivost a bezúhonnost. Tu zákon výslovně podmiňuje mimo jiné tím, aby kandidát nebyl před únorem 1990 členem KSČ. "Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska," píše se v paragrafu 19 zákona 181/2007 Sb.
Nejde o míru spolupráce, stačí záznam u StB
A to Srp byl, jak sám dokládá v dokumentech pro Senát. Potvrzují to i historici. "Je to doložené členskou kartou, která je součástí Národního archivu," vysvětluje historik Petr Blažek, který patřil mezi hlavní odpůrce Zemanova pokusu prosadit Srpa do etické komise.
Srp navíc podle něj nesplňuje ještě další podmínku, kterou zákon jasně stanovuje, a totiž záznam u StB. "Zákon nevyžaduje, aby někdo posuzoval míru té spolupráce. Výslovně mluví jen o tom, aby člověk nebyl evidován jako spolupracovník. A to pan Srp byl," dodává Blažek.
Krycí jméno: Hudebník
Srp čelí podezření, že mezi léty 1976 a 1983 aktivně donášel StB pod krycím jménem Hudebník. Podle badatelů údajně donášel mimo jiné na hudebníky Jaroslava Hutku nebo Vlastu Třešňáka. Sám Srp se proti svému záznamu ve svazcích soudně bránil.
V roce 2000 mu pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze dal za pravdu v tom, že ho StB vedla jako spolupracovníka neoprávněně. Kritici verdiktu ale poukazují na to, že se nezachoval originál údajného dokumentu, ze kterého by se dala ověřit pravost Srpova podpisu. Soud navíc vycházel i z výpovědí bývalých příslušníků tajné policie.
Rada ÚSTR
Radu Ústavu pro studium totalitních režimů tvoří sedm lidí, které volí horní komora parlamentu. Dva z nich vybírá z kandidátů nominovaných Poslaneckou sněmovnou, jednoho z těch uchazečů, které navrhne prezident republiky, a čtyři pak ze jmen, které senátorům předloží občanské spolky a sdružení zabývající se problematikou totalitních režimů. Od ledna 2017, kdy zemřela jedna z radních a dlouholetá šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, zůstává jeden post v radě neobsazený.
Karla Srpa prezident Zeman navrhl jako už druhého kandidáta do Rady ÚSTR. Původně podle jeho představ měla Kavalírovou nahradit spisovatelka Lenka Procházková. Bývalou signatářku Charty 77 hlavně historici kritizují za kontroverzní postoje k NATO, jejíž symboly veřejně pálila, Evropské unii nebo církevním restitucím, které odsuzuje. Senát, který členy Rady ÚSTR vybírá, ji na jaře drtivou většinou zvolit odmítl.
Prezidentův další návrh bude příští týden posuzovat volební komise Senátu. Podle jejího předsedy Luďka Jeništy (STAN) je možné, že Karla Srpa označí za nevolitelného. "Nechci předjímat rozhodnutí komise, ale je to jedna za variant. Podle mého osobního názoru by to tak nejspíš mělo být, ty podmínky v zákoně jsou jasné," řekl Jeništa Aktuálně.cz. V takovém případě by horní komora o Srpovi vůbec nehlasovala a Zemanovi by dala možnost, aby už potřetí vybral jiné jméno.
