Jen bublina, není co vysvětlovat, říká Zeman o čínském dopisu. S Vystrčilem se sejde

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 5. 2020 18:37
Prezident Miloš Zeman se kvůli čínskému dopisu bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi setká s jeho nástupcem Milošem Vystrčilem. Záležitost kolem dokumentu však Zeman označil za "nafouknutou bublinu". Vystrčil dopis kritizoval a od Zemana požadoval vysvětlení jeho vzniku.
Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem při loňské návštěvě Číny (ilustrační foto)
Prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem při loňské návštěvě Číny (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Schůzka obou politiků by se měla uskutečnit na počátku příštího týdne. Zeman řekl, že Vystrčil požádal o setkání a on mu rád vyhoví. "Nicméně tady není co vysvětlovat," uvedl prezident v rozhovoru pro ČTK.

Čínské velvyslanectví podle zjištění Aktuálně.cz předalo v lednu Hradu dopis, kde hrozilo trestem Kuberovi i českým firmám v Číně, pokud se uskuteční jeho plánovaná návštěva Tchaj-wanu. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví prezidentův kancléř Vratislav Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína reagovat. Mynář informaci již dříve popřel.

Dokument z čínského velvyslanectví byl nalezen v Kuberově pozůstalosti. Proti Kuberově cestě na Tchaj-wan se postavili kromě Zemana i další ústavní činitelé.

"Kdyby dopis neexistoval, postupovali bychom stejně"

Zeman zastává názor, že pokud Čína proti Kuberově cestě protestovala, tak vysocí ústavní činitelé varováním zesnulého šéfa Senátu před touto návštěvou splnili svoji povinnost. "A čínský dopis v tom nehrál jakoukoli významnější roli," řekl.

Cestu mu podle něj rozmlouvali ne na základě dopisu, ale na základě vlastního přesvědčení. "Kdyby tento dopis neexistoval, postupovali bychom naprosto stejně," dodal. Vystrčilovi se chce pokusit vysvětlit, že záležitost kolem čínského dokumentu je "nafouknutá bublina hodná bulvárních novinářů, ale nehodná politiků".

Předseda Senátu uvedl, že si počká na vyjádření prezidenta při schůzce, na níž ho chce seznámit se svými argumenty. "Bude lepší s tím hodnocením a s tím vyjádřením počkat až poté, co se setkáme," uvedl Vystrčil. "Třeba oba nemáme všechny informace nebo interpretace některých těch věcí není přesná," dodal.

Zeman neplánuje řešit kritiku sněmovního zahraničního výboru, kterému vadí, jak s ním v záležitosti dopisu komunikuje Mynář. Dopis byl podle Zemana zveřejněn a všichni věděli, že je Čína ostře proti návštěvám vysokých představitelů na Tchaj-wanu. "Tady není co řešit a ti, co nafukují tyto bubliny, v podstatě melou prázdnou slámu," poznamenal.

S čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, se kterým si nedávno Zeman telefonoval, záležitost kolem dopisu neřešil. "Já myslím, že pan prezident o tom dopisu pravděpodobně vůbec neví. On mě citoval čínské přísloví orel mouchy nelapá. Mimochodem, toto přísloví existuje i v češtině," řekl Zeman.

"Antičínská hysterie je zbytečná"

Pražský hrad již dříve uvedl, že oba prezidenti spolu mluvili například o pandemii nového koronaviru. Nyní dodal, že dalším tématem byla ekonomická spolupráce. "Málokdo ví, že v minulém roce měřeno paritou kupní síly se Čína stala největší ekonomikou světa, těsně předstihla Spojené státy," tvrdí prezident.

Zeman, kterého oponenti za zaměření na Čínu kritizují, poukázal na časté čínské cesty například německé kancléřky Angely Merkelové.

"Myslím si, že taková ta antičínská hysterie, kterou tady rozdmýchávají například neúspěšní komunální politici, je naprosto zbytečná. Že je potřeba, abychom měli rovnoprávné ekonomické vztahy, které budou výhodné pro obě země," dodal.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy