Praha - Prezident Miloš Zeman částečně poodhalil své výhrady, které má ke jmenování literárního historika Martina Putny profesorem. Hrad poskytl České televizi prohlášení, že se prezidentovi nelíbí Putnova účast na pochodu homosexuálů Prague Pride.
"Pokud jde o Prague Pride, přiznám se, že neuznávám lidi aspirující na vysokoškolské pedagogy, kteří na Prague Pride drží transparent s nápisem Katolické buzny zdraví Bátoru," uvedl pro Českou televizi Miloš Zeman, který původně o důvodech odmítl hovořit.
Do aféry, kterou Zemanovo odmítání vyvolalo, se dnes zapojil i bývalý prezident Václav Klaus. Sice se vyhnul přímé odpovědi, ale na otázku, zda by odmitl podepsat jmenování profesorem, řekl, za svá dvě funkční období všem návrhům vyhověl i přesto, že měl k některým kandidátům výhrady.
"Za těch deset let jsem všechny jmenoval. A někdy jsem vzdychal hodně a někdy méně," uvedl, když ho oslovili novináři na pražském knižním veletrhu Svět knihy.
Dodal, že by si povzdechl i nad jmenováním Martina Putny.
Jde o výklad ústavy
Podle bývalého prezidenta se celá věc nedá vyřešit bez jasné definice v ústavě. Spor o to, jak se má vykládat výraz "prezident jmenuje" uvedený v ústavě a dalších zákonech, prý Václava Klause provázel po celou dobu ve funkci hlavy státu.
"Je to spor vážný, je to spor o ústavní pravomoci prezidenta. Deset let jsem se utkával s problémem, co znamená podle naší nepřesné ústavy slovo 'jmenuje'. Znamená to, že je pošťákem, který automaticky podepíše všechno, co je mu posláno na stůl. Nebo to znamená, že když jmenuje prezident, tak je to jeho zodpovědnost a on o tom má něco říci," řekl novinářům.
K ústavní rovině nové kauzy se vyjádřil také bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. "To, že prezident jmenuje profesory, je reliktem z dob Rakouska-Uherska, ale ani císař pán si nedovolil rozkládat akademické svobody tak, jako nyní Miloš Zeman," uvedl v prohlášení. "Prezident má jasně dané pravomoci. Ty nesmí překračovat. Pokud jasně neřekneme, kde má hranice, může příště začít stejně zasahovat do nezávislosti soudců."
Případ Langer
Ostatně sám Václav Klaus při jmenování soudců vyvolal debatu o ústavních pravomocích prezidenta.
Nejznámější je případ Petra Langera, kterého prezident spolu s několika dalšími nejmenoval proto, že mu bylo méně než 30 let. Spor skončil až u Nejvyššího správního soudu, který dal za pravdu soudnímu čekateli. Soud rozhodl, že prezident nemůže stanovovat pro jmenování soudců do funkce svoje vlastní podmínky. A pokud se rozhodne nejmenovat, musí svoje rozhodnutí zdůvodnit.
Václav Klaus rozhodnutí soudu nikdy nenaplnil. Petra Langera nejmenoval a nesdělil ani důvody svého otálení. Také kvůli této kauze Klause senátoři zažalovali za velezradu, soud se ale otázkou odmítl zabývat.
Důvody? Přísně tajné
Martin Putna řešení nechává na Karlově univerzitě, jejíž rektor Václav Hampl naopak volá po tom, aby Miloš Zeman důvody svého postoje zcela zveřejnil. Jinak by podle rektora šlo o nepřijatelný mocenský zásah.
Martin Putna, který se stejně jako Klaus zúčastnil sobotního literární veletrhu, řekl, že už se mu ozvali podporovatelé ze zahraničí.
"Aniž já bych něco inicioval, už mi napsali první kolegové, americký profesor James Pontuso, a chystá se nějaká větší akce na moji podporu ze strany zahraničních bohemistů. Vzniká to v Londýně a půjde to zřejmě přes Londýn, Německo a Spojené státy," řekl Putna.
Historik doufá, že se vyřeší mezi rektorátem, ministerstvem školství a prezidentem. "Čím méně politické to bude, tím to bude lepší pro všechny strany," řekl. Nejmenování profesorem by prý nebral nijak tragicky. "Pracovně to neznamená nic, učím na fakultě humanitních studií a budu tam učit nadále," dodal.
