"Není schopný vykonávat úřad prezidenta." Senát bude hlasovat o zbavení Zemana funkce

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 6. 2021 18:29
Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit Zemana funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Novinářům to ve středu řekl předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).
Prezident Miloš Zeman na archivním snímku z roku 2021
Prezident Miloš Zeman na archivním snímku z roku 2021 | Foto: Jakub Plíhal

Zeman podle Fischera ve svých výrocích mimo jiné z kauzy Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, která zaměňuje následek za příčinu. "Nekoná v souladu se svým slibem, vůči sdělovacím prostředkům vystupuje v rozporu s Listinou základních práv a svobod," uvedl předseda výboru.

Výbor podle Fischera čerpal ze Zemanových veřejných výroků. Předseda výboru poukázal mimo jiné na Zemanovo opakované prohlášení, že vyšetřovacích verzí výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 je více. Zeman to opakovaně uvedl navzdory opětovným vyjádřením vyšetřovatelů, tajných služeb i premiéra Andreje Babiše (ANO) o jediné vyšetřovací verzi, podle níž jsou za výbuchy agenti ruské tajné služby.

Vyjádření prezidenta v případu Vrbětic je podle Fischera vyvrcholením Zemanových výroků, které ohrožují bezpečnost ČR. Prezident nedokáže odlišit utajovanou informaci od veřejné, uvedl předseda výboru. Poukázal také na to, že Zeman ke kauze Vrbětic vystoupil až po týdnu po odhalení celé záležitosti.

Ústava uvádí, že "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát", pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, sněmovnu a Senát.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil rozhodnutí senátního výboru za útok na ústavnost, svobodu a demokracii. "Zcela lživý útok organizované skupiny senátorů na prezidenta republiky je útokem na ústavnost, svobodu a demokracii," napsal na Twitteru Ovčáček. "Krok skupiny senátorů vyvolává vážné podezření z trestného činu podle § 310 trestního zákoníku - rozvracení republiky," uvedl. 

Později dodal, že jde "o organizovaný pokus o státní převrat ve stadiu zrodu". "Orgány činné v trestním řízení by měly neprodleně samy od sebe konat," doplnil.

Horní komora už předloni navrhla ústavní žalobu na Zemana. Vytýkala mu nečinnost v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.

Senát možná vyzve k politickému bojkotu olympiády v Číně

Senát by měl podle svého zahraničního výboru také vyzvat české politické představitele, aby se neúčastnili zimní olympiády v Číně v příštím roce a nelegitimizovali tak pokračující porušování lidských práv v této asijské zemi. Novinářům to ve středu řekl místopředseda výboru Jan Sobotka (za STAN). Horní komora bude o návrhu rozhodovat příští týden.

"Neznamená to, že bychom navrhovali neúčast našich sportovců na olympijských hrách," prohlásil Sobotka. Čeští političtí činitelé by ale svou neúčastí měli dát najevo nesouhlas s postupem čínského režimu vůči Tibeťanům a Ujgurům, ale také k Tchaj-wanu a Hongkongu. Důvodem jsou podle výboru mimo jiné zkušenosti z letní olympiády v Pekingu v roce 2008.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy