Projekt "akademik" neuspěl. Zeman dokázal zmobilizovat své voliče, Drahošovi nepomohla ani Praha

Tomáš Pergler
Aktualizováno 27. 1. 2018 19:19
Výsledek voleb je dobrou zprávou pro premiéra v demisi Babiše. Šéf hnutí ANO, který čelí obvinění v kauze Čapí hnízdo, bude mít v Zemanovi oporu při svém dalším pokusu o sestavení vlády.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Zbyněk Pecák

Praha - Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš nepřesvědčil dostatečný počet lidí o tom, že by měl vystřídat Miloše Zemana coby "slušnější" a více prozápadní prezident. Nepomohla mu k tomu ani neobvykle silná pomoc od trojice neúspěšných kandidátů z prvního kola, podpora politiků z různých stran, nebo otevřené sympatie zpěváků a herců.

Naopak pro většinu voličů zřejmě nebylo podstatné, že Zeman tíhne k Rusku nebo k Číně a netěší se právě velkému respektu na Západě, že jeho nejbližší spolupracovníky kritizoval i Zemanovi blízký premiér Andrej Babiš, že se vyjadřoval na veřejnosti vulgárně nebo prokazatelně měnil názory. Současný prezident také vyhrál navzdory svým zdravotním problémům nebo skutečnosti, že až do poslední chvíle tajil sponzory své kampaně. 

Výsledek může být dobrou zprávou pro premiéra v demisi Babiše. Šéf hnutí ANO, který čelí obvinění v kauze Čapí hnízdo, počítá s tím, že bude mít v Zemanovi oporu při svém dalším pokusu o sestavení vlády. Současný prezident sice Babišovi dopředu slíbil, že ho jmenuje premiérem, i kdyby ve volbách prohrál. S odchodem Zemana by však premiér ztratil důležitého spojence do budoucna. Po vítězství však Zeman může také Babišovi vládnutí znepříjemnit.

Zeman dokázal své voliče lépe zmobilizovat. Dostal přes 2,85 milionu hlasů, zhruba o 136 tisíc víc, než dostal ve volbách před pěti lety proti Karlu Schwarzenbergovi.

Drahošovi se sice podařilo počet hlasů téměř zdvojnásobit na 2,7 milionu, a prohrál tak s mnohem menším odstupem než Schwarzenberg, potvrdily se však obavy, že nepřesvědčí dostatečný počet voličů, kteří v prvním kole před dvěma týdny hlasovali pro některého z ostatních protizemanovských kandidátů. Za Zemanem nakonec Drahoš zaostal o více než 150 tisíc hlasů.

Stejně jako v jiných volbách se ukázalo odlišné chování voličů v Praze a zbytku republiky. Zatímco v hlavním městě zvítězil s převahou Drahoš se ziskem téměř 69 procent, ve všech ostatních krajích s výjimkou Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého vyhrál Zeman. Nejsilnější baštou staronového prezidenta byl Moravskoslezský kraj, kde dostal přes 62 procenta hlasů.  

Druhá přímá volba prezidenta přilákala k urnám více lidí než v prvním kole, ale i ve srovnání s prvními přímými prezidentskými volbami v roce 2013. Nynějšího finále voleb se zúčastnilo 66,6 procenta voličů, před pěti lety hlasovalo ve druhém kole celkem 59 procent voličů. 

V Praze, kde měl podle očekávání výraznou převahu Drahoš, se účast přehoupla dokonce přes 71 procent, Zemanovu protikandidátovi to ale nestačilo. Mnohem více lidí než v prvním kole totiž přišlo k hlasovacím urnám také v krajích, například na Vysočině byla volební účast ještě o pár desetin procentních bodů vyšší než v hlavním městě.

Méně než 60 procent voličů hlasovalo jen v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak v zahraničí hlasovalo dokonce 81 procent voličů.

Komentátoři Hospodářských novin hodnotí výsledek voleb. Bylo to referendum o Miloši Zemanovi a Zeman ho vyhrál:

Bylo to referendum o Miloši Zemanovi a Zeman ho vyhrál. Podívejte se na komentáře k volbám | Video:
 

Právě se děje

před 28 minutami

Francie chce, aby byli zadržení radikálové souzeni v Iráku

Francouzský ministr zahraničí Jean-Ives Le Drian ve středu večer odcestuje do Iráku, aby tam jednal o možnosti postavit před irácké soudy islámské radikály držené v Sýrii. Oznámil to dnes premiér Edouard Philippe.

V syrských táborech a věznicích je na 11.000 bojovníků Islámského státu, mezi nimiž je 2000 cizinců. Kvůli současné turecké ofenzívě na severu Sýrie, kde se mnohé z těchto věznic nacházejí, se šíří obavy z možnosti jejich útěků. Dosud je střeží syrští Kurdové, kteří teď ale čelí tureckým útokům a už varovali, že jim na hlídání vězňů možná nebudou stačit síly.

"Mnozí z těch, jež Kurdové zatkli v Sýrii, spáchali zločiny v Iráku, proto, bude-li to nutné, mohou být souzeni tam," míní francouzský premiér Philippe.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V zakázané zóně na severu Ruska byli zadrženi tři američtí diplomati

Ruská policie v pondělí nakrátko zadržela tři diplomaty USA, kteří cestovali ve vojenské oblasti nedaleko místa srpnové exploze ruské rakety u polárního Severodvinska. Napsala to ve středu agentura TASS s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Při nepovedeném testu rakety tehdy zahynulo pět lidí a v oblasti se nakrátko zvýšila radioaktivita. Ambasáda USA tvrdí, že o cestě diplomatů na sever ruské úřady předem informovala.

Agentura TASS napsala, že diplomaté jsou podezřelí z pobytu na území, kam je cizincům vstup bez povolení zapovězen. K takovým územím patří i celé město Severodvinsk, kde jsou velké armádní loděnice. Podle ruského trestního zákoníku mohou být Američané pokutováni do výše 5000 rublů (1800 korun) a vyhoštěni. Podle agentury Interfax byli američtí diplomaté pro prověrce osobních dokumentů propuštěni.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šance na dojednání brexitové dohody stále existuje, myslí si Johnson

Britský premiér Boris Johnson ve středu na jednání vlády prohlásil, že stále existuje šance na dojednání nové brexitové dohody s Evropskou unií, nicméně shody zatím nebylo dosaženo. Uvedl to Johnsonův mluvčí James Slack. Noční brexitová jednání v Bruselu uzavření dohody o vystoupení Británie z EU nepřinesla a rozhovory pokračují. Země EU nicméně původně chtěly mít již ve středu hotový dokument v ruce, aby se jím ve čtvrtek mohl zabývat unijní summit.

"Premiér seznámil vládu s vývojem brexitových rozhovorů a řekl, že je šance na zajištění dobré dohody, ještě tam ale nejsme. Určitá témata zůstávají nedořešena," citovala agentura Reuters mluvčího Jamese Slacka.

Zdroj: ČTK
Další zprávy