Praha - Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš nepřesvědčil dostatečný počet lidí o tom, že by měl vystřídat Miloše Zemana coby "slušnější" a více prozápadní prezident. Nepomohla mu k tomu ani neobvykle silná pomoc od trojice neúspěšných kandidátů z prvního kola, podpora politiků z různých stran, nebo otevřené sympatie zpěváků a herců.
Naopak pro většinu voličů zřejmě nebylo podstatné, že Zeman tíhne k Rusku nebo k Číně a netěší se právě velkému respektu na Západě, že jeho nejbližší spolupracovníky kritizoval i Zemanovi blízký premiér Andrej Babiš, že se vyjadřoval na veřejnosti vulgárně nebo prokazatelně měnil názory. Současný prezident také vyhrál navzdory svým zdravotním problémům nebo skutečnosti, že až do poslední chvíle tajil sponzory své kampaně.
Výsledek může být dobrou zprávou pro premiéra v demisi Babiše. Šéf hnutí ANO, který čelí obvinění v kauze Čapí hnízdo, počítá s tím, že bude mít v Zemanovi oporu při svém dalším pokusu o sestavení vlády. Současný prezident sice Babišovi dopředu slíbil, že ho jmenuje premiérem, i kdyby ve volbách prohrál. S odchodem Zemana by však premiér ztratil důležitého spojence do budoucna. Po vítězství však Zeman může také Babišovi vládnutí znepříjemnit.
Zeman dokázal své voliče lépe zmobilizovat. Dostal přes 2,85 milionu hlasů, zhruba o 136 tisíc víc, než dostal ve volbách před pěti lety proti Karlu Schwarzenbergovi.
Drahošovi se sice podařilo počet hlasů téměř zdvojnásobit na 2,7 milionu, a prohrál tak s mnohem menším odstupem než Schwarzenberg, potvrdily se však obavy, že nepřesvědčí dostatečný počet voličů, kteří v prvním kole před dvěma týdny hlasovali pro některého z ostatních protizemanovských kandidátů. Za Zemanem nakonec Drahoš zaostal o více než 150 tisíc hlasů.
Stejně jako v jiných volbách se ukázalo odlišné chování voličů v Praze a zbytku republiky. Zatímco v hlavním městě zvítězil s převahou Drahoš se ziskem téměř 69 procent, ve všech ostatních krajích s výjimkou Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého vyhrál Zeman. Nejsilnější baštou staronového prezidenta byl Moravskoslezský kraj, kde dostal přes 62 procenta hlasů.
Druhá přímá volba prezidenta přilákala k urnám více lidí než v prvním kole, ale i ve srovnání s prvními přímými prezidentskými volbami v roce 2013. Nynějšího finále voleb se zúčastnilo 66,6 procenta voličů, před pěti lety hlasovalo ve druhém kole celkem 59 procent voličů.
V Praze, kde měl podle očekávání výraznou převahu Drahoš, se účast přehoupla dokonce přes 71 procent, Zemanovu protikandidátovi to ale nestačilo. Mnohem více lidí než v prvním kole totiž přišlo k hlasovacím urnám také v krajích, například na Vysočině byla volební účast ještě o pár desetin procentních bodů vyšší než v hlavním městě.
Méně než 60 procent voličů hlasovalo jen v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak v zahraničí hlasovalo dokonce 81 procent voličů.
