Verdikt: Nebyl to exces, že Pavel Zeman rozhodoval v kauze týkající se jeho přítele

Jan Horák Jan Horák
9. 3. 2022 19:09
Bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana soud zbavil kárné žaloby, kterou na něj podala někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Podle ní porušil povinnost státního zástupce zachovávat nestrannost. Zeman podal dovolání v kauze, jež se nepřímo týkala jeho kamaráda. Podle soudu se však neprovinil. Aktuálně.cz prostudovalo odůvodnění verdiktu, z něhož plynou podrobnosti.
Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. | Foto: ČTK

Kdyby bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) u Nejvyššího správního soudu prosadila svou, někdejšího šéfa soustavy státního zastupitelství Pavla Zemana by to zasáhlo dvakrát. Zaprvé by přišel o 15 procent platu na půl roku. Především by ale ztratil kus ze své pověsti profesionála, který se vždy řídí pravidly. Nic z toho se nakonec nestalo.

Zeman se podle Benešové provinil tím, že podal dovolání v trestní kauze dvou úřednic. V důsledku jejich rozhodnutí došlo k restituci množství pozemků ve prospěch šlechtického rodu Czerninů. Do jejich rukou přešly i parcely, na nichž hospodařil Zemanův přítel Petr Habersberger. Podle Benešové měl kvůli podjatosti nechat o dovolání rozhodnout svého náměstka.

"S ohledem na to, že zde byly i významné okolnosti oslabující vztah kárně obviněného (Pavla Zemana, pozn. red.) k věci, nelze považovat za exces to, pokud se kárně obviněný nevyloučil. Vzhledem k tomu nelze dospět k závěru, že by kárně obviněnému vytýkané jednání bylo kárným proviněním," zní jeden z hlavních argumentů odůvodnění verdiktu, jejž soudce Petr Mikeš vypracoval uplynulé úterý.

Zemanův přítel z farmy

Petr Habersberger pochází z rodu sedláků v jižních Čechách. Za minulého režimu byla jeho rodina perzekuována, komunisté jim pozemky ukradli. Po roce 1989 se rozhodl úspory svých příbuzných využít pro vybudování nového hospodářství. Místo našel v osadě Dvorce poblíž Třeboně. Pozemky byly v majetku státního statku, proto na ně podal privatizační projekt s žádostí o odkup.

V průběhu let začal hospodařit na 360 hektarech půdy. Choval dobytek, staral se o farmu a provozoval penzion. Stále však neměl do svého vlastnictví převedené všechny pozemky. Roku 2014 se dozvěděl, že se toho nikdy nedočká. V restitucích připadly příslušníkovi šlechtického rodu Czerninů Karlu Eugenu Czerninovi. Ten Habersbergera vyzval, aby se z jeho půdy stáhl. Farmář přišel o 200 hektarů.

Zhruba o rok dříve se Habersberger seznámil s nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem. Ten se u něj v penzionu se svým kamarádem zastavil na jídlo. Mezi nejvyšším žalobcem a farmářem zavládla sympatie. Zeman se pak v penzionu opakovaně rekreoval, konalo se tam i několik výjezdních porad Nejvyššího státního zastupitelství při příležitosti zahraničních návštěv.

83 dní na napsání odůvodnění verditku

Nejvyšší správní soud rozhodl o očištění Pavla Zemana už loni 15. prosince. Odůvodnění svého verdiktu sepsal soudce Petr Mikeš 8. března, trvalo mu to přesně 83 dní. Standardní limit je přitom 20 pracovních dní. 

Soudce Mikeš nejprve požádal o prodloužení termínu do 10. února, později si řekl ještě o delší lhůtu, až do 10. března. Mluvčí soudu Sylva Dostálová uvedla, že soudce potřeboval tolik časů vzhledem "rozsahu dokazování a složitosti věci".

Jednou se Habersberger Zemanovi svěřil, jaký má problém. Že se s Czerninem nemůže dohodnout, aby o pozemky, na nichž léta hospodařil, nepřišel. Zeman se prostřednictvím své známé spojil se soudcem Janem Czerninem, který je příbuzným Karla Czernina. Měl s ním tři schůzky. Snažil se o to, aby soudce přivedl obě znesvářené strany k jednacímu stolu, kde by spor urovnaly.

"Důvodné pochybnosti o osobní integritě"

"Již skutečnost, že kárně obviněný inicioval a absolvoval schůzky, při nichž se angažoval ve snaze zprostředkovat smírné řešení sporu mezi svým přítelem a třetí stranou, vede k důvodným pochybnostem o jeho osobní integritě, a tím i k ohrožení důvěry v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce," uvedla u Nejvyššího správního soudu Marie Benešová.

Kárnou žalobu však opřela právě o Zemanovo údajně nepřípustně podané dovolání. Podstatou této trestní kauzy bylo, že dvojice úřednic neoprávněně rozhodla o českém občanství babičky Karla Eugena Czernina. V důsledku toho se mohl Czernin aktivně ucházet mimo jiné o restituci pozemků, o které se staral Zemanův přítel Habersberger a jež také získal.

Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. | Foto: ČTK

Nižší soudy ženy postupně třikrát očistily, ale Zeman proti tomu pokaždé podal dovolání. A vždy úspěšně. V kárném řízení mu Benešová vytýkala jen poslední dovolání z roku 2019, protože předchozí byla promlčená. Pravomocné odsouzení úřednic, k němuž nakonec došlo a ke kterému přispěla dovolání, mohlo přitom zpochybnit restituci pozemků, na nichž hospodařil Zemanův přítel.

Habersbeger se navíc dva roky ucházel o postavení poškozeného v této kauze. Status by mu nahrál v tom, že by se mohl ucházet o finanční kompenzaci. Z výše uvedených důvodů neměl Zeman dovolání podávat, ale nechat o tom rozhodnout svého zástupce. "Schválil a podepsal dovolání (…), ačkoliv měl k předmětné trestní věci osobní poměr," vytýkala mu Benešová.

Kdy je žalobce podjatý?

"V době, kdy jsem kontaktoval Jana Czernina, jsem neměl povědomí o jakémkoliv trestním řízení, které by se mohlo věci dotknout," reagoval Pavel Zeman na zjištění serveru Seznam Zprávy, jenž na schůzky s příbuzným soka jeho přítele Habersbergera a jeho angažmá v trestní kauze úřednic upozornil. "Nebyly dány důvody pro mé vyloučení z rozhodování," dodal.

Nejvyšší správní soud rozhodoval, zda měl Zeman vzhledem k přátelství s Habersbergerem dovolání podávat. V tomto ohledu rozvinul podrobný výklad, jak lze podjatost vnímat, kdy je možné osobní vztah žalobce k trestní věci snést a kdy je naopak nepřijatelný. Podle soudu záleží na každém státním zástupci, jak svou pozici vyhodnotí a zda se z případu stáhne.

Zemanovy schůzky s Czerninem

Přestože Nejvyšší správní soud nemohl rozhodovat o schůzkách Pavla Zemana se soudcem Janem Czerninem coby o možném prohřešku, protože byly promlčené, snažil se důsledně zjistit jejich obsah. Osobně o nich vypovídali oba jejich aktéři. S nadsázkou řečeno se shodli jen na tom, že schůzky byly tři a že proběhly v červnu, srpnu a listopadu 2014.

Oba jejich průběh popsali jinak. Podle Zemana se bavili obecně o rodovém majetku Czerninů, také soudci navrhl, zda by nedomluvil schůzku mezi Karlem Czerninem a Petrem Habersbergerem. Czernin však popsal, že Zeman zpochybnil restituce ve prospěch jeho rodu a nadhodil téma trestní kauzy obou úřednic. 

Soud dospěl k závěru, že o některých slovech obou mužů lze pochybovat. Nicméně jasně řekl, že schůzky kýžený závěr, tedy jednání Karla Czernina se Zemanovým přítelem, nepřinesly. Poznamenal však, že Czernin byl do věci angažovaný o něco více, protože trestní kauza úřednic se výslovně týkala jeho rodu.

"Nelze vyloučit, že vnější pozorovatel by tento vztah k věci již považoval za dostatečně intenzivní, aby měl pochybnosti o nepodjatosti nejvyššího státního zástupce," uvedl soudce Mikeš k Zemanovi. Připustil však i druhý pohled. "Nelze vyloučit ani to, že by se i vnějšímu pozorovateli jevil vztah kárně obviněného k trestnímu stíhání úřednic jako příliš vzdálený," uvedl.

Zásadní pro finální stanovisko bylo, zda se Zeman při rozhodování o možné podjatosti nedopustil excesu. Jinými slovy zda v kauze úřednic a svém vztahu k Habersbergerovi neignoroval zjevný motiv, jejž měl naopak vážně promyslet. Soudce Mikeš dospěl k závěru, že Zeman se "při tomto rozhodování nedopustil excesu".

Žádná nestandardní aktivita

K takovému zjištění vedlo soudce několik postřehů. V první řadě způsob, jakým se podává dovolání. Na začátku stojí podnět dozorového žalobce, jejž si na Nejvyšším státním zastupitelství přebere šéf odboru. Přidělí ho řadovému žalobci, který navrhne rozhodnutí. Koncept schvaluje šéf odboru, náměstek a teprve na konci stojí podpis nejvyššího žalobce. Zeman se přitom s návrhem seznámil jen "velmi povrchně".

"Nebyla zjištěna nadstandardní aktivita kárně obviněného ohledně kteréhokoliv ze tří dovolání. Ta by totiž mohla svědčit o tom, že na věci mu výjimečně záleží, což by byla významná indicie k tomu, že podjatý byl. Martina Havlíková, která věc primárně na Nejvyšším státním zastupitelství vyřizovala, pokud šlo o poslední dvě dovolání, však uvedla, že se nikdo z nadřízených o věc nezajímal," popisuje soudce Mikeš.

V odůvodnění navíc upozornil, že samotné odsouzení úřednic v důsledku Zemanova dovolání by automaticky nevedlo ke zbavení občanství babičky Karla Eugena Czernina, tím méně k odebrání jeho pozemků, na nichž hospodařil Zemanův kamarád. Farmáři se nakonec ani nepovedlo získat status poškozeného, soud jeho žádost ještě před podáním rozhodujícího dovolání zamítl.

"Rozhodně tak nelze souhlasit s kárnou navrhovatelkou v tom, že výsledek trestního řízení byl způsobilý mít přímý vliv na pokračování pozemkového sporu mezi Karlem Eugenem Czerninem a Petrem Habersbergerem," píše soudce Mikeš. Navíc přijal Zemanův argument, že podle Nejvyššího soudu lze dovolání delegovat na náměstka jen ve výjimečných případech, jakým však tento nebyl.

 

Právě se děje

Další zprávy