Praha - Česko se díky programu Zelená úsporám stalo jedním z nejvýznamnějších světových obchodníků se skleníkovým oxidem uhličitým.
Ani rekordní výdělky z prodeje "čistého klimatu", které se blíží 20 miliardám korun, ovšem nezabránily tomu, že v programu Zelená úsporám se nedostává peněz na uspokojení všech zájemců o zateplení nebo výměnu starého kotle na uhlí za ekologické vytápění či ohřev vody.
"Náš podíl na světových obchodech s emisními jednotkami je 40 procent," řekl bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek. Česko může své povolenky prodávat, protože s velkou rezervou plní Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů.
Podle této mezinárodní dohody musí snížit své emise v letech 2008 až 2012 o osm procent, v současnosti ovšem republika produkuje o více než 27 procent skleníkových plynů méně než v roce 1990. "Přebytečné" emise tak Česko může prodat zemím, které mají naopak se splněním svého závazku problém.
Česko 9 euro za tunu, Slovensko 5 euro
Bývalý náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták uvedl, že se Česku navíc podařilo prodat emisní kredity za poměrně výhodnou cenu, která v průměru přesáhla 9 euro za tunu oxidu uhličitého - i když poslední prodeje už byly kvůli situaci na mezinárodním trhu s povolenkami za nižší částku.
Pro porovnání: například Slovensko prodávalo emise za zhruba 5 euro, Ukrajina za necelých 7 euro. "Ale na druhou stranu Pobaltské země prodaly své emisní kredity ještě výhodněji než my," dodal Kuták.
Výnos z prodeje emisních povolenek, který přesáhl 19,5 miliard korun, slouží právě k financování programu Zelená úsporám na zateplování domů a výměnu starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění.
Chalupa má pochybnosti o právním aspektu
Jenže program se na podzim zastavil, nepřijímá další požadavky na dotace, protože mu chybí několik miliard korun k proplacení všech žádostí. Úředníci teď žádosti prověřují a počítají, kolik peněz je zapotřebí.
"Situaci v programu Zelená úsporám považuji za vážnou. Mám zásadní pochybnosti o manažerském zvládnutí projektu ze strany vedení Státního fondu životního prostředí, a to od samého spuštění," uvedl nový ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Dodal, že má i vážné pochybnosti o "právním aspektu" programu.
Přijde Česko o peníze?
Výroky tohoto typu ovšem mohou podle Chalupova předchůdce v čele resortu Martina Bursíka i jeho někdejších spolupracovníků ohrožují prodej dalších emisních jednotek.
"Může to znamenat vážné poškození zájmů České republiky," řekl někdejší Bursíkův náměstek Aleš Kuták. Podobně se na Facebooku vyjádřil i bývalý ministr Ladislav Miko, který v Bruselu vede evropské ředitelství přírodních zdrojů.
"Ta tahanice kolem, pokud to zúčastněným nedojde, ohrožuje cenu zbývajících povolenek a snižuje naší kredibilitu," napsal Miko na sociální síti.
Exnáměstek Kuták, který měl za Bursíkova působení na ministerstvu prodej emisních kreditů na starosti, připomněl, že většinu povolenek koupili Japonci. "Prodej prvního balíku se vyjednával dva roky," poznamenal Kuták.
Pečliví a citliví Japonci
Bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí Štěpánek uvedl, že Japonci velmi citlivě posuzovali i to, kde budou jejich peníze za emisní jednotky uloženy a jestli se nemohou zneužít k jiným účelům, než bylo dohodnuto.
Česko má odhadem k prodeji ještě asi 15 milionů tun oxidu uhličitého. Je velmi pravděpodobné, že tak výhodnou cenu jako zkraje obchodování za ně už nedostane, protože se na trhu objevily kredity od zemí s velkým počtem povolenek.
Exministr Bursík odhaduje, že Česko může ještě vydělat okolo dvou miliard korun, které pak může použít na "zalepení" díry v rozpočtu Zelená úsporám. "Pak by se dal program úplně v klidu zvládnout," dodal Bursík.
