Zdraží se za sucha voda? Vrátí se do lesů koně? Vládní plán obsahuje chyby i utopie

Martin Biben Martin Biben
14. 8. 2017 11:24
Vláda na konci července schválila první ucelený státní plán proti suchu. Ukazuje se ale, že má vážné mezery. Připouští to i ministři zemědělství a životního prostředí, jejichž experti koncepci psali. Navrhuje například zrušit podporu pěstování biopaliv a bioplynových stanic, která už ale neexistuje. Obsahuje i návrh na zdražení vody v době sucha, který je však v době, kdy vodovody provozují desítky společností, nereálný. Text obsahuje i další nedomyšlené pasáže, jako například návrh vracet k těžbě stromů koně.
Sucho mění a bude měnit nejen českou krajinu.
Sucho mění a bude měnit nejen českou krajinu. | Foto: iStock

Praha - Sucho se stává jedním z nejpalčivějších problémů Česka. Nový vládní plán obsahující návod, jak čelit ubývání vody a ničení půdy, však obsahuje vážné nedostatky. Přiznávají to i samotní ministři zemědělství a životního prostředí, jejichž lidé koncepci psali. Nedomyšlená je například pasáž týkající se omezení podpory pěstování biopaliv a bioplynových stanic, neproveditelné je zdražení vody v době sucha, jen stěží se k práci do lesů vrátí koně. Expertům také schází větší důraz na celkovou klimatickou změnu a vliv stále rostoucího zastavění země a úbytku přírody i zemědělské půdy.

Jak na sucho

Vládní koncepce boje proti suchu obsahuje celou řadu experty chválených opatření. Například řeky by se měly postupně vrátit ke svým přirozeným korytům. Odborníci dokonce navrhují nechat jejich břehy po případných povodních bez oprav. Stejně tak se neplánuje obnovovat staré jezy, stupně či prahy. Řeky je mají postupně zlikvidovat samy. Počítá se však s přehradami, jež se osvědčily, hledají se místa pro další. Podporu bude mít i přirozená obnova říčních niv. Státní podpory by se mělo dostat ekologicky hospodařícím zemědělcům, přitvrdit má boj proti používání pesticidů, využívaných zejména při pěstování biopaliv, jako jsou řepka či kukuřice. Aby bylo pitné vody více, měla by se její úprava zejména v suchých oblastech rozšířit o třetí stupeň. Nově by měla voda procházet i ozonizací, filtrací membránovou či přes aktivní uhlí. Hitem budou oddělené okruhy pro pitnou a užitkovou vodu, využívání dešťové vody. S čištěnými odpadními vodami bude třeba nakládat jako se surovinou a recyklovat ji. Blízko lesů ohrožených požáry mají vzniknout požární nádrže.

Jedna z pasáží šedesátistránkové koncepce navrhuje zrušit veškerou podporu pěstování energetických plodin, tedy zejména řepky a kukuřice, i nových bioplynových stanic, a to kvůli rozsáhlé erozi půdy a znečišťování podzemní vody pesticidy a hnojivy. Jenže žádná taková podpora už neexistuje, ani dotace na pěstování energetických plodin. Zbývají výhodné ceny výkupu elektřiny, ale jen u některých stanic bioplynu, a daňové zvýhodnění biopaliv, které má trvat do roku 2020.

"Podpora už tam není žádná, to napsali experti, kteří nereflektovali současný stav. A žádnou ani dělat nebudeme, dokud nevypracujeme jasné vyhodnocení, jak by případná bioplynová stanice bez negativních dopadů na půdu a vodu mohla fungovat," reagoval ministr zemědělství Marian Jurečka.

Někteří experti už přitom nové využití bioplynových stanic, které by mělo dokonce příznivý vliv na kvalitu půdy, navrhují. "Kdybychom je dokázali přestavět tak, aby využívaly vojtěšku a pícniny, které zamezují erozi a půdě prospívají, mohly by být zase užitečné," uvedl profesor Miroslav Trnka z brněnského Ústavu výzkumu globální změny. V koncepci přijaté vládou na konci července však o takové možnosti není zmínky.

Brabec: Zdražení vody mi maličko uniklo

Velkou pozornost veřejnosti naopak vzbudil návrh na zdražení vodného a stočného v případě krize. Jenže se brzy ukázalo, že je to utopie. "Já jsem trošku litoval, že jsme to tam nakonec nechali. Musím říct, že mi to maličko uniklo," prohlásil v České televizi ministr životního prostředí Richard Brabec, když měl vysvětlit, jak to stát se zdražením vody během sucha myslí.

Opatření autoři podle Brabce okopírovali z Izraele, který má jednotnou cenu vody, její distribuci ovládá stát, navíc má osazenu vodovodní síť digitálními vodoměry, které on-line dálkově umožňují aktuální odpočet spotřeby vody. Ve chvíli, kdy je někde nedostatek, ji Izrael může ze dne na den zdražit. V Česku, kde je množství různých majitelů a provozovatelů vodáren, to ale není možné. "Je to jen hypotetický nástroj, který je v České republice momentálně nepoužitelný, a bude to trvat určitě mnoho let, než by byl použit technicky," dodal Brabec.

Obtížně prosaditelné mohou být i návrhy tvůrců koncepce na větší propojení vodárenských soustav tak, aby na vodu bohatší mohly dotovat ty, které budou suchem trpět více. Drtivou většinu vodovodů totiž vlastní obce a provozují je soukromé firmy.

"Smlouvy o pronájmech ale postupně končí, obce si to berou zpět, takže v budoucnu můžeme být v úplně jiné situaci," vysvětlil Aktuálně.cz Brabec. Jeden z hlavních autorů koncepce, Pavel Punčochář z odboru vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství, je optimističtější. "Řada už jich propojených je, například ve východních Čechách, Havlíčkobrodsku, které je zásobované i ze Želivky. Není pravda, že velká roztroušenost majitelů nemůže vést ke spojení," míní.

Sehnat koňáka je fata morgána

Za nereálné považují experti i některé plány na prosazení k přírodě šetrnějších technologií při těžbě dřeva v lesích. Za předem ztracenou považují zejména snahu vrátit do lesů koně. "Koně jsme vyhnali a dnes sehnat třeba na severní Moravě "koňáka" je fata morgána. Myšlenka je to dobrá, ale její proveditelnost nemožná, koňáci a koně, kteří by to dělali, nejsou, navíc tlak na produktivitu těžby je dnes takový, že tahat dřevo koňmi není bohužel možné," konstatuje lesní specialista a analytik Aleš Erber. Ten by spíš uvítal, aby koncepce navrhovala změnu lesního zákona omezující holoseče. "U nás jsou povolené až do dvou hektarů, což vede k rozsáhlé erozi půdy. V Bavorsku jsou přitom úplně zakázané a v Rakousku jen do 0,1 hektaru," řekl.

Globální změny koncepce neřeší

Některým expertům také v materiálu, na kterém pracovali zejména odborníci z ministerstva zemědělství, životního prostředí a Výzkumného ústavu vodohospodářského, vadí malý důraz na globální klimatickou změnu. "Je to přitom klíčová věc pro další úvahy," říká profesor Trnka, jehož ústav byl také jedním z přispěvatelů do textu.

V textu se navíc vůbec neobjevuje, že se v posledních desetiletích výrazně zvýšila zastavěná plocha. "Ta přitom nemá retenci vůbec žádnou, navíc bylo zabráno velké množství zemědělské půdy. Zemědělství skutečně postupným zhoršováním kvality půdy negativně ovlivňuje vodní bilanci, ale stejně tak jsou na vině obyvatelé měst, které na krajinu výrazně působí," dodal Trnka.

"Je možné, že je na klimatickou změnu kladen menší důraz, nicméně obsažena tam je, například mapkami prognózy stavu v budoucích letech. Nárůst zastavěné plochy oproti tomu opravdu chybí, ale v globálu to není podstatná veličina," brání se jeden z klíčových autorů koncepce Pavel Punčochář. Výtky však chápe. "Je to velmi komplexní, poměrně detailně zpracovaný materiál. Není překvapení, že přicházejí připomínky, nejspíš budou vznikat i další," řekl.

Kdo koncepci psal

Koncepce vznikla jako výstup Meziresortní komise VODA-SUCHO, kterou založili ministři zemědělství a životního prostředí jako reakci na jarní sucho v roce 2014. Podíleli se na ní především zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a spolupracující instituce. Na vypracování materiálu se podílely i Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Ústavu pro výzkum globální změny, Mendelova universita Brno, Státní pozemkový úřad a státní podniky Povodí. Na materiálu pracovali experti v drtivé většině v rámci svých pracovních úvazků. 

Podle profesora Trnky je koncepce i přes nedostatky přelomem ve vnímání sucha na našem území. "A to přesto, že není bez chyb a obsahuje zjevné rozpory. Nicméně jasně ukazuje, že klimatická změna mění a bude měnit dostupnost vody na našem území a že je nezbytné zvažovat celou škálu opatření od těch přírodě blízkých přes lepší využívání stávajících zdrojů až po vybudování nových nádrží. A především, že musíme začít konat," uzavřel Trnka.

 

Právě se děje

Další zprávy