Zavražděna komunisty. Česko uctí památku Horákové, z rozhlasu zazní záznam procesu

Domácí Domácí
18. 6. 2020 8:58
Česko si v sobotu 27. června připomene výročí sedmdesáti let od vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou a její následné popravy komunistickým režimem. Její osud, odvahu a postoje plánuje velkolepým způsobem uctít iniciativa Zavražděna komunisty. Z rozhlasu zazní nahrávky z procesu a četba z dopisů, desítky významných budov v Praze zahalí velkoplošné bannery.
Jeden z plakátů iniciativy Zavražděna komunisty.
Jeden z plakátů iniciativy Zavražděna komunisty. | Foto: ČTK, R. Novák, B. Parbus

K výzvě k důstojnému uctění památky Milady Horákové se může připojit každý občan, instituce, škola nebo radnice. Stačí, když ve dnech před 27. červnem vyvěsí černý prapor. Svou účast už přislíbila řada významných osobností i institucí, například pražský magistrát a primátor Zdeněk Hřib, Univerzita Karlova a její rektor Tomáš Zima, Národní galerie, ČTK nebo spolek Korzo Národní.

Budovy těchto i mnoha dalších institucí navíc po dobu jednoho až dvou týdnů zahalí vyvěšené velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem "Zavražděna komunisty". K vidění budou například na Národním muzeu, Právnické fakultě Univerzity Karlovy, Karolinu, FAMU, Rudolfinu či Veletržním paláci

K památce se podobně jako při oslavách třiceti let od sametové revoluce nebo přehrání písně Není nutno během koronavirové krize připojí i česká rádia a obecní rozhlasy.

"Kromě samotné výzvy budeme v pátek 26. června, tedy den před samotným výročím, prostřednictvím obecního rozhlasu několikrát denně vysílat audiokoláž, která vznikla z autentických nahrávek soudního procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení, před popravou, své rodině," upřesňuje jeden z organizátorů Marek Vocel.

Komunisté svůj čin dodnes bagatelizují, říkají organizátoři

Za výzvou stojí Michal Gregorini z neziskové organizace Dekomunizace, zakladatel a ředitel Centra současného umění Dox Leoš Válka, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč a Marek Vocel z agentury MVP events.

Podle organizátorů zůstává Horáková dodnes velkou inspirací. "Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jakoby z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat," dodává Michal Gregorini.

Doktorku a bývalou poslankyni za Československou stranu národně sociální Miladu Horákovou popravil komunistický režim po vykonstruovaném procesu 27. června v 5:35 hodin ráno. Těsně před ní zavraždil také další odsouzené členy odboje proti režimu: Jana Buchala, Záviše Kalandru a Oldřicha Pecla. Prezidenta Klementa Gottwalda neúspěšně žádala o její milost řada významných světových osobností, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová.

VIDEO: Tajná projekce portrétu Milady Horákové během tiskové konference komunistů v Parlamentu ČR.  

Nicnetušící komunisté řečnili ve sněmovně. Před nohy jim promítali Miladu Horákovou | Video: twitter/Izabela Niepřejová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy