Balkánskou cestou do Evropské unie přichází třikrát více lidí než loni a desetkrát více než v roce 2018. Na pondělní tiskové konferenci po prvním dnu konference o migraci v rámci takzvaného Pražského procesu to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová. Podle ní je třeba sladit vízovou politiku unie a západního Balkánu, podporovat unijní pohraniční agenturu Frontex nebo zintenzivnit potírání pašeráctví. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři dnes přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Mnozí migranti, kteří do Evropské unie vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Například Srbsko umožňuje snadný vstup občanům Indie, Burundi, Kuby a Tuniska. Bělehrad za to kritizovalo například Německo. Srbsko sice kritiku odmítlo, pravidla se ale rozhodlo zpřísnit. Nově od občanů těchto států vyžaduje předložit zaplacenou zpáteční letenku s konkrétním datem odletu.

Evropská komise podle Johanssonové stanovila čtyři pilíře pro spolupráci se západním Balkánem. Důležité je podle ní sladit vízovou politiku, personálně podporovat Frontex v zemích západního Balkánu, zvýšit podporu navrácení osob a readmisí a také zintenzivnit práci v potírání pašeráctví.