Ve sporech o mobiliář restituenti nejprve dosáhli vydání 68 obrazů. Následně však justice zamítla nárok na vydání zbylého mobiliáře. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, další obrazy, svítidla, zbraně, lovecké trofeje nebo jídelní servisy.
Stížnosti Jeroma a Kristiny Colloredo-Mansfeldových původně odmítli také ústavní soudci. Podle štrasburského soudu ovšem neměli restituenti možnost vyjádřit se k jednomu z klíčových důkazů, konkrétně k rozhodnutí ministerstva zemědělství z roku 1947. "Bude zapotřebí provést důkaz touto listinou," řekl dnes ústavní soudce zpravodaj David Uhlíř. Zároveň ale poukázal na to, že ve spise není originál listiny, ale jen pozdější opis.
Spis se nyní vrátí k pardubické pobočce odvolacího Krajského soudu v Hradci Králové. Celé dokazování by mělo směřovat k tomu, kdy přešel majetek na stát, zda před únorem 1948, anebo až po něm. Důležitá je také otázka, které části sbírek patřily jednotlivým členům rodu. Dnešním nálezem ÚS nepředjímá celkový výsledek sporu.
Kristina Colloredo-Mansfeldová nález přivítala. "Nepočítala jsem s tím," řekla novinářům. Kastelán Opočna Tomáš Kořínek rozhodnutí nekomentoval, odkázal na generální ředitelství Národního památkového ústavu.
Zámek zůstává státu
V jiném řízení Ústavní soud nedávno zamítl stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové ve sporu o vydání zámku samotného. Zámek tedy zůstává ve vlastnictví státu. Na tom se nic nemění ani po dnešním nálezu, právní situace u zámku a mobiliáře je odlišná.
Potomci původních majitelů poukazovali ve stížnostech na to, že movité věci nemohly sdílet osud zestátněného zámku - měly totiž různé majitele. Zámek vlastnil Josef Colloredo-Mansfeld mladší, narozený v roce 1910, sbírky patřily Josefu Colloredo-Mannsfeldovi staršímu, narozenému roku 1866.
V poslední stížnosti, která se týkala celého zámku jako nemovitosti, poukazovala Kristina Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to s dostatečnou jistotou neprokázalo. Tříčlenný senát ÚS ale nebyl při rozhodování jednotný, jeden jeho člen měl odlišný názor. Ani na dnešním nálezu se patnáctičlenné plénum ÚS neshodlo. Pět soudců zaujalo odlišné stanovisko, většina je přehlasovala.
Ústavní soudce zpravodaj David Uhlíř uznal, že délka rozhodování české justice o Opočnu nepůsobí dobře. Netroufal si však předjímat, kdy bude definitivně jasno. Nyní bude nejvíce záležet na krajském soudu.
