Žalobcům se nelíbí podmínka pro Nagyovou, případ jde k soudu

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 1. 7. 2014 17:26
Janu Nagyovou v pátek soud potrestal v předběžném projednání roční podmínkou se čtyřletým odkladem.
Jana Nagyová.
Jana Nagyová. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Žalobci podali odpor proti rozhodnutí soudu o podmínce Jany Nečasové (dříve Nagyové) v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Podali také stížnost kvůli zastavení trestního stíhání zpravodajce Jana Pohůnka a rozhodnutí soudu o předání případu ohledně šéfů VZ Milana Kovandy a Ondreje Páleníka ministerstvu obrany. Informovala o tom Česká televize.

"Jsme nespokojeni. Po prostudování velmi krátkých rozhodnutí jsme dospěli k tomu, že se budeme bránit," řekl již dříve Aktuálně.cz náměstek olomouckého vrchního žalobce Pavel Komár.

Ivo Ištvan, které případ dozoruje a nedávno podalo obžalobu, postup zastupitelství nepotvrdil s tím, že podle něj již bylo vše řečeno v pondělí. Odpor a stížnosti bude řešit Městský soud v Praze. Podle Ištvana nemá v trestním řádu určenu lhůtu pro vyřízení.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pátek odsoudil Janu Nagyovou k roční podmínce se čtyřletým odkladem. Dostala také zákaz působit ve státní správě.

Další obvinění v případu zneužití Vojenského zpravodajství zatím odešli od soudu bez trestu.

Případ Milana Kovandy a Ondreje Páleníka soudci předali k dořešení ministerstvu obrany.  V případě bývalého zpravodajce Jana Pohůnka soud trestní stíhání zastavil.

Trojice zpravodajců byla obžalována z toho, že nechali sledovat tehdejší manželku premiéra Petra Nečase Radku a dvojici vládních úředníků. To vše na pokyn tehdejší Nečasovy milenky a nyní manželky Jany Nagyové.

Nečasová se zatím k obviněním nevyjadřovala. Expremiér hovořil o politicky motivované kauze. Zpravodajci odmítají tvrzení o sledování. Podle nich dostali úkol "z nejvyšších míst", aby provedli tzv. kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem tehdejší manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát. Klíčovým bodem procesu tedy bude definice pojmů sledování a kontrasledování.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy