"Od uložení kázeňského trestu bylo upuštěno, neboť samotné projednání přestupku postačuje k nápravě policistů. Přihlédnuto bylo i ke skutečnosti, že policisté byli vystaveni značnému mediálnímu tlaku, který zasáhl i do jejich soukromého života," uvedl policejní mluvčí Jiří Matzner pro Českou televizi.
Zákrok policie a použití donucovacích prostředků proti školákovi v Borovanech posuzovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podle ní byl zákrok policistů v dané situaci oprávněný, přiměřený a v souladu s právními předpisy. Matzner uvedl, že GIBS posuzuje trestněprávní rovinu, kázeňské řízení pak vedla jihočeská policie.
Zákrok vyvolal kritiku veřejnosti. Policisté uvedli, že mladík vypadal starší a na první pohled netrpěl žádnými zdravotními problémy. Až po zákroku matka chlapce uvedla, že je mu 15 let a trpí poruchou autistického spektra.
Veřejnost kritizovala i zásah rovněž neuniformovaných policistů proti ženě v Českém Krumlově, kterou odvezli v neoznačeném autě na služebnu. Zákrok řešil úřad vnitřní kontroly policejního prezidia, podle policejního prezidenta Martina Vondráška dospěl k závěru, že použití donucovacích prostředků proti ženě a její omezení na svobodě bylo oprávněné.
Policie ale podle něj na shromáždění v Českém Krumlově nezvládla koordinaci hlídek, velitelé porušili taktiku i některé interní akty řízení. Policisté na mítinku také chybovali, když při snaze oddělit znesvářené strany při hrozícím fyzickém střetu na mítinku neprokázali příslušnost k policii. Velitelé městských a obvodních policejních ředitelství a územních odborů následně dostali školení o zásazích a přítomnosti policie na shromážděních.
