Pokud se tak skutečně stane, vydělají na tom podle ministerstva zahraničí české firmy i obyvatelé miliardy korun.
Obce v okolí vojenských prostorů, kde by základna mohla stát, a české zbrojovky ovšem tvrdí, že jim americká základna nic nepřinese.
Odstupující premiér Jiří Paroubek (ČSSD) nepřímo tuto debatu označil za zbytečnou. "Základna tady nebude," prohlásil minulý týden v Českém rozhlasu 6 Paroubek. Svá slova pak zopakoval i v sobotním Právu. Podle neoficiálních informací je totiž možné, že základna nakonec vznikne ve Velké Británii.
To ovšem americká strana popřela. "Stále vážně uvažujeme o tom, že část systému protiraketové obrany umístíme v České republice," řekl deníku Aktuálně.cz zástupce americké administrativy. Vzápětí jeho slova oficiálně potvrdila i americká ambasáda.
Podniky si přijdou na miliardy
Případné vybudování základny a radaru ve střední Evropy vyjde na stovky milionů dolarů, přičemž část z tohoto balíku by měly "utrhnout" české podniky, které by se na stavbě podílely.
"České firmy se v případě stavby protiraketového zařízení na českém území budou podílet na kontraktech v hodnotě několika miliard korun," slibuje náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.
Mluvčí Černínského paláce Richard Krpač doplnil, že firmy by například mohly postavit silnice k základně, základní konstrukce či domy pro vojáky.
Ministerstvo předpokládá, že by na přítomnosti amerických vojáků a jejich rodin vydělají i majitelé obchodů či restaurací v okolí základny.
Z vojáků nemáme nic ani teď
Představitelé obcí v okolí vojenského újezdu Libavá na Olomoucku ovšem takto optimističtí nejsou. Právě o Libavé se nejčastěji hovoří jako o místu, které by Američanům mohlo vyhovovat.
"Zádný přínos v tom nevidím. Pokud je to možné, ať jdou někam jinam a budu spokojený," řekl starosta Přáslavic Čestmír Rochovanský.
"Pro zdejší obce je to zbytečné. Armáda je přímo v Přáslavicích a my z toho nemáme vůbec nic, ještě jim spravujeme cestu. Navíc obyvatelé budou podstatně omezeni ve vycházkách do okolí," dodal Rochovanský.
Podobně odmítavě mluví i další starostové v okolí Libavé.
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého to nebude tak zlé, i když nelze očekávat, že by na základně s několika stovkami vojáků našly práce tisíce lidí.
"Američané budou mít spoustu věcí z vlastních zdrojů," potvrzuje Šedivý. I tak by se podle něj mohli na provozu základny podílet i čeští dodavatelé, takže by vojenská posádka mohla mít ekonomický přínos pro své okolí.
Když byla v jihomaďarském Tazsáru americká posádka, tamní lidé si nejprve na vojáky stěžovali, později ovšem převážila spokojenost. Snížila se nezaměstnanost, obyvatelé pronajímali domy Američanům, vydělávaly i obchody a restaurace. Jenže v Taszáru byly tisíce amerických vojáků.
České zbrojovky nejspíš přijdou zkrátka
Prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek je přesvědčen o tom, že pro české zbrojovky americká základna také nic nepřinese, i když by se například mohly podílet na radarovém systému.
"Obávám se, že pro český obranný průmysl bude mít základna nulový efekt," soudí Hynek. Dodal, že žádný americký představitel jeho asociaci zatím ani nekontaktoval.
Pokud nějaké české firmy zakázku získají, budou to pouze stavební firmy a nikoli společnosti se špičkovými technologiemi.
"Nová silnice povede k americké základně, pro region ale nebude mít žádný význam," poznamenal Hynek.
Dodal, že pro český obranný průmysl by mělo větší význam, kdyby vláda zvýšila svůj finanční podíl na aliančním projektu AGS, což je pozemní obdoba známého systému včasné výstrahy a kontroly leteckých operací AWACS.
Tento projekt vyjde NATO na zhruba 3,5 miliardy euro, přičemž Česko přispívá jedním procentem. Podle společných zásad se vložené prostředky jednotlivých zemí vrátí do národního průmyslu.
