"Naše škola se přes deset let věnovala inkluzi. Když u nás letos v březnu zazvonil malý Kolja s maminkou a řekl, že by chtěl chodit do první třídy, souhlasili jsme a hned druhý den nastoupil," líčí Karel Handlíř, ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově začátky přijímání ukrajinských dětí. Ruská invaze na Ukrajinu vyhnala do Česka statisíce uprchlíků, podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL jich v říjnu v zemi pobývalo asi 320 tisíc.
V krnovské škole brzy zjistili, že Koljův nástup nebude snadný. Učitelka měla ve třídě děti s poruchami učení i chování, obávala se proto, jak zvládne navíc ukrajinské dítě, které jí nebude rozumět. "Došlo nám, že učitelé potřebují jednoduchý systém a uklidnění. I to, že je nemůžeme zahltit informacemi," vzpomíná Handlíř.
Se školním psychologem a speciální pedagožkou proto vymysleli třífázový systém začlenění dětí do výuky. Osvědčil se a dnes má škola 21 ukrajinských žáků.
První fáze trvá dva až tři měsíce. Cílem je, aby děti byly schopné domluvit se česky a reagovat na pokyn učitele. "Naposlouchávají jazyk, hledají slova v překladači. Učitelka jim na začátku hodiny řekne téma a na konci shrne, o čem hodina byla. Zhruba 15 minut pracují s aplikací, která umožňuje nácvik češtiny, důležitá je i komunikace se spolužáky," popisuje ředitel. Od začátku mají děti také hodinu češtiny denně.
Ve druhé fázi se více zapojují do výuky. Začínají pracovat s textem, se spolužáky a učiteli se baví pomocí překladačů, překládají texty do ukrajinštiny a když úkol vyřeší, přeloží ho zpět do češtiny.
Ve třetí fázi se učí se spolužáky v češtině. Pracují sami a pokud potřebují, text si přeloží, výsledek ale prezentují česky. "Krátké úkoly v matematice zvládnou bez překladače, v jiných předmětech, jako je zeměpis, používají překladač víc," líčí Handlíř. Začnou také dostávat známky - v předchozích dvou fázích šlo jen slovní hodnocení nebo motivační jedničky.
Kromě toho škola nastavila pravidla, jak začlenění co nejvíce podpořit. Nejdříve bylo potřeba připravit na jejich příchod české spolužáky. Aby pochopili, proč Ukrajinci přijdou, jaké mohou mít problémy nebo že se s nimi budou dorozumívat přes překladač. České děti také vytvořily dvojice, které se nových dětí ujaly.
Dát dohromady děti, které se o nové spolužáky postarají, problém nebyl. "Čeští žáci se na ty ukrajinské těšili. Když v jejich třídě žádný nebyl, ptali se, kdy nějakého dostanou. Pak se o něj snažili starat, chodili na procházky, do kina," popisuje Handlíř.
Rychlý nástup do školy pomáhá integraci
Důležité podle něj je, aby byly ve třídě maximálně tři ukrajinské děti, tak jsou neustále vystaveny češtině. Zásadní je také to, aby po příchodu do Česka co nejrychleji nastoupily do školy. "Řeklo se, že na nástup mají tři měsíce. My jsme ale zjistili, že to není dobré," vysvětluje ředitel.
Lidé, kteří do Krnova přijížděli sami, se podle něj snažili, aby šly jejich děti do školy co nejrychleji. Přicházely tak třeba týden po odchodu z Ukrajiny a byly ve stresu. "Třídní kolektiv i vyvíjený tlak ale pomohly k tomu, že velmi rychle vstřebaly češtinu, navazovaly kontakty a pomohlo jim to psychicky. Naopak u dětí, které přišly v koordinaci s městem později, jsme potom pozorovali útlum, nechtělo se jim pracovat, byly demotivované," říká Handlíř.
Škola se také rozhodla zapojit ukrajinské rodiče. Těm, kteří neměli práci, nabídla zapojit se jako asistenti pedagoga. První měsíc mohli sedět ve třídě se svým dítětem, pomoct mu s orientací a pochytáním základních slov. Zároveň se tím sami učili česky. Kromě toho měli možnost chodit na výuku jazyka ve škole.
Podobným způsobem jako v Krnově pracují i další školy v Česku, uvádí Kristýna Titěrová, programová ředitelky organizace Meta věnující se integraci cizinců. I jinde umí cizojazyčné děti podporovat. Zároveň ale pořád část škol děti uprchlíků odmítá. Obvykle uvádí, že nemají dostatečnou kapacitu. Podle Titěrové je to ale jen zástupný důvod.
Děti se proto dostávají jen na školy, které jim chtějí pomoct. Ty jsou pak přetížené a chybí jim personál, který by pomáhal integraci zvládnout. "Je potřeba mít děti rovnoměrně rozmístěné, nejlépe na spádových školách. Důležité je i posílení podpůrných profesí - učitelů češtiny, asistentů pedagoga a psychologů," říká Titěrová.
V opačném případě nemusí integrace dopadnout dobře. Může docházet k nepřijetí mladých Ukrajinců českými spolužáky a šikaně dětí, koncentrovaných ve školách, které s nimi neumí pracovat.
