Za zničení kariéry chce Vít Bárta od státu 23 milionů. Omluva a 340 tisíc mu nestačily

Radek Nohl Marek Pokorný Radek Nohl, Marek Pokorný
25. 2. 2016 19:30
Kauza, která stála Víta Bártu křeslo ministra dopravy, se znovu vrací k soudu. Na něj se tehdejší lídr Věcí veřejných obrací, protože mu ministerstvo spravedlnosti nepřiznalo odškodné, o které žádal. Bárta požaduje po státu přes 23 milionů korun za stíhání v kauze údajného uplácení ve Věcech veřejných, kterým odstartoval jeho politický pád. Bártu nakonec soudy všech obvinění zprostily. Ministerstvo mu dosud mimosoudně vyplatilo zhruba 340 tisíc korun a omluvilo se.
Bývalý ministr chce po státu miliony korun.
Bývalý ministr chce po státu miliony korun. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Svoji politickou kariéru si bývalý ministr dopravy a lídr Věcí veřejných Vít Bárta cení na více než 23 milionů korun. Tuto částku po státu požaduje jako odškodné za trestní stíhání ve známé kauze údajného uplácení ve Věcech veřejných. Kauza, v níž hráli hlavní roli exposlanci Jaroslav Škárka a Kristýna Mertlová (dříve Kočí), znamenala vážný rozkol ve straně, kterou do té doby pečlivě budoval.

Soudy Bártu nakonec všech obvinění zprostily. Teď budou muset rozhodnout o jeho žádosti o odškodnění ve výši 23 356 829 korun. U ministerstva spravedlnosti uspěl jen částečně. Mimosoudně dostal zhruba 340 tisíc korun, což jsou náklady, které zaplatil za svou obhajobu. "To ale zaplatili až po podání žaloby," poukázal jeho advokát Tomáš Gřivna, který tak bude chtít pro svého klienta z této sumy i úroky.

Ministerstvo spravedlnosti se navíc v osobním dopise Bártovi omluvilo. Další peníze mu ale již nepřiznalo. Bárta tvrdí, že mu újmu způsobilo to, že jeho trestní stíhání probírala média, a že obvinění mělo vliv na jeho politickou kariéru.

"Ano, ministerstvo se sice omluvilo, ale ta omluva se nám vzhledem ke způsobené újmě nejeví dostatečná," uvedl Gřivna a poukázal, že kauza prakticky zlikvidovala nejen Bártovu politickou kariéru, ale i jeho Věci veřejné.

"Tvrzená újma, spočívající zejména v medializaci věci a dopadů na politickou kariéru, nebyla v příčinné souvislosti se samotným trestním stíháním, ale spíše s jednáním samotného žadatele, osob z jeho okruhu či jednáním oznamovatelů Škárky a Kočí," oponuje Kristina Labohá z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.  

Bártův politický pád

O další peníze se tak bude bývalý ministr dopravy soudit. Již v pátek začne kauzu řešit soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 2 Martina Weissová. Bárta na dotazy Aktuálně.cz nereagoval, podle své asistentky je v těchto dnech v zahraničí.

Celý případ se točil kolem situace v tehdy vládní straně Věci veřejné. Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším spolustraníkům - Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí - 170 tisíc a 500 tisíc korun za to, že mu budou loajální a zároveň budou prosazovat jeho zájmy ve straně. Bárta se hájil tím, že oběma bývalým poslancům peníze jen půjčil.

Soudce z Obvodního soudu pro Prahu 5 Jan Šott nejdříve Bártu odsoudil k osmnáctiměsíční podmínce, následně ho ale na základě rozhodnutí odvolacího soudu osvobodil. "Trestní právo se zastavilo před branou politiky a korupční jednání, které je na jakékoliv jiné úrovni lidského života postihováno trestním zákoníkem a trestáno, se od určitého postavení pachatele na určitém místě stává trestně nepostižitelným," uvedl tehdy Šott.

Nešlo o podplacení, řekl Nejvyšší soud

A že se Bárta nedopustil podplácení následně potvrdil i Nejvyšší soud, ke kterému se obrátila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. "Jednání Víta Bárty nevykazuje zákonné znaky žalovaného trestného činu podplacení, ale ani jiného trestného činu," konstatoval ve svém verdiktu soud. Zároveň uvedl, že na část skutků se vztahuje imunita.

Vít Bárta poté, co kauza vypukla, rezignoval na funkci ministra dopravy. Ve Věcech veřejných nastal rozkol. Skupina poslanců kolem Bárty přišla o funkce a odešla z vládní koalice do opozice. Ve sněmovních volbách v roce 2013 se Bárta jen těsně nedostal do Poslanecké sněmovny. Měl však poté vliv na některé poslance z hnutí Úsvit.

Bývalý ministr dopravy v současné době čelí stíhání ještě v jiné kauze. V ní je obviněn za to, že navedl bývalého analytika BIS, aby vynesl odposlechy lobbisty Romana Janouška a exprimátora Prahy Pavla Béma. Kauzu stále vyšetřuje policie.

Soudkyně Městského soudu v Praze potrestala Marka Dalíka, bývalou pravou rukou premiéra Mirka Topolánka, pětiletým vězením a pětimilionovou pokutou. | Video: Jaroslav Spurný
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy