Praha - Svoji politickou kariéru si bývalý ministr dopravy a lídr Věcí veřejných Vít Bárta cení na více než 23 milionů korun. Tuto částku po státu požaduje jako odškodné za trestní stíhání ve známé kauze údajného uplácení ve Věcech veřejných. Kauza, v níž hráli hlavní roli exposlanci Jaroslav Škárka a Kristýna Mertlová (dříve Kočí), znamenala vážný rozkol ve straně, kterou do té doby pečlivě budoval.
Soudy Bártu nakonec všech obvinění zprostily. Teď budou muset rozhodnout o jeho žádosti o odškodnění ve výši 23 356 829 korun. U ministerstva spravedlnosti uspěl jen částečně. Mimosoudně dostal zhruba 340 tisíc korun, což jsou náklady, které zaplatil za svou obhajobu. "To ale zaplatili až po podání žaloby," poukázal jeho advokát Tomáš Gřivna, který tak bude chtít pro svého klienta z této sumy i úroky.
Ministerstvo spravedlnosti se navíc v osobním dopise Bártovi omluvilo. Další peníze mu ale již nepřiznalo. Bárta tvrdí, že mu újmu způsobilo to, že jeho trestní stíhání probírala média, a že obvinění mělo vliv na jeho politickou kariéru.
"Ano, ministerstvo se sice omluvilo, ale ta omluva se nám vzhledem ke způsobené újmě nejeví dostatečná," uvedl Gřivna a poukázal, že kauza prakticky zlikvidovala nejen Bártovu politickou kariéru, ale i jeho Věci veřejné.
"Tvrzená újma, spočívající zejména v medializaci věci a dopadů na politickou kariéru, nebyla v příčinné souvislosti se samotným trestním stíháním, ale spíše s jednáním samotného žadatele, osob z jeho okruhu či jednáním oznamovatelů Škárky a Kočí," oponuje Kristina Labohá z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Bártův politický pád
O další peníze se tak bude bývalý ministr dopravy soudit. Již v pátek začne kauzu řešit soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 2 Martina Weissová. Bárta na dotazy Aktuálně.cz nereagoval, podle své asistentky je v těchto dnech v zahraničí.
Celý případ se točil kolem situace v tehdy vládní straně Věci veřejné. Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším spolustraníkům - Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí - 170 tisíc a 500 tisíc korun za to, že mu budou loajální a zároveň budou prosazovat jeho zájmy ve straně. Bárta se hájil tím, že oběma bývalým poslancům peníze jen půjčil.
Soudce z Obvodního soudu pro Prahu 5 Jan Šott nejdříve Bártu odsoudil k osmnáctiměsíční podmínce, následně ho ale na základě rozhodnutí odvolacího soudu osvobodil. "Trestní právo se zastavilo před branou politiky a korupční jednání, které je na jakékoliv jiné úrovni lidského života postihováno trestním zákoníkem a trestáno, se od určitého postavení pachatele na určitém místě stává trestně nepostižitelným," uvedl tehdy Šott.
Nešlo o podplacení, řekl Nejvyšší soud
A že se Bárta nedopustil podplácení následně potvrdil i Nejvyšší soud, ke kterému se obrátila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. "Jednání Víta Bárty nevykazuje zákonné znaky žalovaného trestného činu podplacení, ale ani jiného trestného činu," konstatoval ve svém verdiktu soud. Zároveň uvedl, že na část skutků se vztahuje imunita.
Vít Bárta poté, co kauza vypukla, rezignoval na funkci ministra dopravy. Ve Věcech veřejných nastal rozkol. Skupina poslanců kolem Bárty přišla o funkce a odešla z vládní koalice do opozice. Ve sněmovních volbách v roce 2013 se Bárta jen těsně nedostal do Poslanecké sněmovny. Měl však poté vliv na některé poslance z hnutí Úsvit.
Bývalý ministr dopravy v současné době čelí stíhání ještě v jiné kauze. V ní je obviněn za to, že navedl bývalého analytika BIS, aby vynesl odposlechy lobbisty Romana Janouška a exprimátora Prahy Pavla Béma. Kauzu stále vyšetřuje policie.
