"Došlo ke vzniku nemajetkové újmy a k zásahu do morální sféry žalobce (Sáňky). V důsledku nezákonného rozhodnutí státu byla zásadním způsobem poškozena jeho pověst," uvedl soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Luděk Pilný. Zmínil například to, že někteří pořadatelé přednášek zrušili Sáňkova vystoupení v přímé souvislosti s jeho stíháním.
Stíhání bylo dlouhé, trvalo 49 měsíců. Soudce došel po porovnání s jinými obdobnými případy k závěru, že si Sáňka za nemajetkovou újmu zaslouží celkem 343 000 korun. Ministerstvo mu v tomto ohledu dříve přiznalo 147 000 korun, nyní mu tedy soud uznal dalších 196 000 korun. Zbývajících 6000 korun z přisouzené částky tvoří další peníze vynaložené na obhajobu, za kterou už ministerstvo Sáňkovi dříve vrátilo 233 000 korun.
Muž usiluje také o to, aby stát zveřejnil v řadě médií veřejnou omluvu. Podle soudce by to ale bylo nepřiměřené a Sáňka se musí spokojit s omluvným dopisem, který mu už ministerstvo zaslalo.
Spor o salafismus
Sáňka čelil obvinění z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Obžaloba mu kladla za vinu, že zajistil překlad, vydání a distribuci textu od Bilala Philipse. Kniha podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra propaguje salafijský směr islámu, jenž hlásá netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím. Soudy však určily, že salafismus není hnutím, ale teologickým směrem konzervativního islámu. Pravomocný zprošťující verdikt si muž vyslechl v květnu 2018, loni osvobození potvrdil ještě Nejvyšší soud.
"Můj život se naprosto změnil. Už asi nikdy nebude stejný, jako byl předtím," popsal v pondělí Sáňka, jak ho zasáhlo stíhání zahájené v dubnu 2014 policejní razií. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) tehdy vnikl do objektů Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě. Sáňka zkritizoval, že se zásah odehrál v době, kdy začínala páteční bohoslužba. Policisté podle něj věřící zastrašovali, ponižovali a vyhrožovali jim zastřelením, pokud se pohnou.
Muž odmítl tvrzení policie, že chystal masivní distribuci knihy. "Publikace se do té doby prodalo asi sto kusů a zbytek ležel zabalený ve skladu," podotkl. Ohradil se také proti tvrzení, že text je xenofobní a šíří nenávist k méněcenným rasám. Policie podle něj šlápla vedle, když se ohledně salafismu opřela o jediný posudek.
"Stát nemůže odpovídat za protimuslimské nálady"
Sáňka tvrdí, že po policejním zásahu přišel o práci za posledních 20 let, protože kvůli zabavení počítačů musel všechno budovat znovu. Uvedl, že hrozba vězení se podepsala na jeho psychickém i fyzickém stavu a že ho stíhání poškodilo v očích nejen veřejnosti, ale také členů muslimské obce. Zmínil také širokou medializaci případu. Muž poté dostával vulgární anonymní zprávy, hackeři také napadli jeho webové stránky i facebookový profil.
Česko Sáňkovi další peníze platit nechce. Kateřina Tomášková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v pondělí mimo jiné podotkla, že stát nemůže nést odpovědnost za protimuslimské nálady ve společnosti ani ovlivňovat obsah jednotlivých zpravodajství, protože by šlo o cenzuru. Částka přiznaná ministerstvem je podle ní dostatečná. "Žalobce neprokázal tak výrazný zásah do morální sféry, většina jeho přátel za ním i nadále stála," uvedla k Sáňkovým požadavkům.