Břeclav - Podmínka, padesátitisícová pokuta a zákaz činnosti. To je trest pro pošťáka, který se proslavil největší krádeží v novodobých dějinách České pošty.
Libor Janda během šesti let ukradl desetitisíce dopisů z ciziny. Lidé marně čekali na pohlednice, přání, kondolence i svatební oznámení.
Pošťák má štěstí. Jeho případ vyvolal obrovský ohlas v médiích, pošta ho označila jako skandál, který ve své historii neměla. Právo ale na podobné případy nemá přísný metr.
Roční trest odnětí svobody s dvouletým podmínečným odkladem, padesát tisíc korun pokuty a zákaz práce v telekomunikacích a poštovních službách na pět let je v mezích českého zákona pro podobné případy vlastně ještě poměrně vysoký trest.
Soudce: Morálku neposuzuji
Janda se vyhnul tomu, co bývá pro aktéry známých kauz často největším trestem - veřejnému hlavnímu líčení a s ním spojenému zájmu médií.
Břeclavský soudce Oldřich Rezek v jeho případě rozhodl jen takzvaným trestním příkazem. Tedy od stolu své kanceláře. "Skutek je z pohledu trestního zákona tak bagatelní, že byly splněny podmínky pro vydání trestního příkazu," vysvětluje Rezek.
"Trest jsem uložil v polovině zákonné sazby. Obžalovanému pomohly polehčující okolnosti. Nikdy nebyl trestán a k činu se doznal," dodává.
Co ale tisíce lidí, kteří marně čekali na dopisy? A může vůbec tak nízký trest být odstrašujícím příkladem pro budoucí hříšníky?
"Novináři se mě ptají na nějaký morální rozměr věci. Já ale morálku neposuzuji," říká soudce.
"Velká poštovní krádež" je tak ukázkovým případem toho, jak se někdy v praxi liší představy lidí a litera platných zákonů v otázce přiměřeného trestu.
"Je to jistě raritní případ po skutkové stránce. S ničím podobným jsem se dříve nesetkal. Kvalifikace obžaloby ale zněla jako bagatelní trestný čin. Samozřejmě se to může zdát zvláštní, když to z pohledu médií byla tak velká aféra," přiznává soudce.
"Morální rozměr" kauzy ale nakonec ve výši trestu přece jen alespoň trochu zohlednil. Uložený trest je totiž z pohledu trestního zákona velmi přísný pro dříve netrestaného člověka, který se ke všemu přiznal.
"O přísnosti svědčí jak celá polovina trestní sazby, tak kumulace dalších trestů - pokuty a zákazu činnosti," sdělil soudce.
Pytle se našly náhodou
K odhalení největší poštovní krádeže v novodobých dějinách České pošty došlo jen náhodou. Dělníci, pracující na přestavbě místního železničního uzlu, loni v březnu v takzvaném poštovním tunelu na břeclavském nádraží našli přes sedmdesát pytlů s nedoručenými dopisy z let 2001 až 2006.
Pocházely z bývalého třídicího střediska pošty, přes které proudily letecké zásilky ze zámoří do Evropy.
"Nic takového se v historii České pošty nikdy nestalo," uvedl tehdy mluvčí podniku Ivo Mravinac.
V září policisté oznámili, že zloděje dopadli. Přiznal se pod tíhou důkazů. "Pracoval v třídírně dopisů, později dokonce jako vedoucí čety," sdělil břeclavský kriminalista Josef Brabec. Od pošty odešel, když se třídicí středisko rušilo.
Policistům Janda řekl, že pytle začal vybírat kvůli cizokrajným známkám. Ze začátku si z dopisů bral skutečně pouze známky, později neodolal ani cizím měnám a dalším cennostem uvnitř obálek.
Přes polovinu z asi čtyřiceti tisíc ukradených zásilek pošta lidem doručila dodatečně. Ke každému psaní přidala omluvu a sadu známek za sto korun.
