V roce 2022 nerostl počet obyvatel Česka přirozenou měrou ani v jednom ze tří čtvrtletí. "Oproti tomu v letech 2014 až 2020 byl vyšší počet narozených dětí v kontrastu se zemřelými zaznamenáván vždy ve druhém a třetím čtvrtletí a v roce 2021 alespoň ve třetím čtvrtletí," říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. Úbytek narozených podle statistiků částečně souvisí se změnami věkového složení žen reprodukčního věku.
Přesto v Česku žilo v loňském roce více lidí, zhruba o 16 700. Růst mají na svědomí nově přistěhovalí lidé z ciziny. Ze zahraničí se do Česka přistěhovalo 69 tisíc lidí (meziročně o 13,5 tisíce více) a naopak 19,2 tisíce (meziročně o 9,5 tisíce méně) zde pobyt ukončilo. Stejně jako v předchozích letech se v Česku zabydlelo nejvíce občanů Ukrajiny (28,4 tisíce). Na druhém místě bylo saldo s občany Ruska (2,7 tisíce), na třetím s občany Slovenska (1,9 tisíce).
Statistici upozorňují na to, že bilance obyvatel nezahrnuje lidi, kteří získali dočasnou ochranu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění 432 tisíc lidí.
Nejvíce lidí přibylo ve Středočeském kraji
Nejvíce lidé směřovalo podle statistiků do středních Čech. Na konci roku v kraji žilo skoro 1,4 milionu lidí, což je o 12 tisíc více než předloni a současně nejvíce ze všech regionů země. Počet obyvatel se zvýšil pouze kvůli stěhování, své bydliště v kraji našlo celkem 30 tisíc lidí, 17 tisíc se naopak odstěhovalo. Více lidí zemřelo, než bylo narozených dětí.
Na druhém místě zůstává stále Praha, které v porovnání se Středočeským krajem přibylo o 1300 obyvatel méně. Za minulý rok se počet obyvatel Prahy zvýšil o 10 714 na téměř 1,29 milionu. Ve městě nicméně trvale žije podle některých odhadů dalších 200 tisíc až 300 tisíc obyvatel bez nahlášeného trvalého bydliště a další desítky tisíc tam dojíždějí za prací či do školy.
Více než milion obyvatel mají ještě Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. V Jihomoravském kraji se loni zvýšil počet obyvatel o 2871 a to navzdory tomu, že v něm zemřelo více lidí, než se narodilo. I tam stojí za rostoucím počtem obyvatel stěhování. Podle předběžných údajů žilo na konci roku v regionu 1 187 439 obyvatel.
Přestože se Moravskoslezský kraj s 1 172 761 obyvateli drží mezi nejlidnatějšími kraji, v loňském roce zaznamenal z regionů nejvýraznější úbytek, ubylo 5228 obyvatel. Podle statistického úřadu kvůli úmrtnosti i stěhování.
V Plzeňském kraji se meziročně zvýšil počet obyvatel o 1874. V regionu žilo na konci loňského roku 580 581 lidí. Nárůst počtu obyvatel zajistilo kraji už 12. rokem po sobě výhradně stěhování. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl narozených a zemřelých, je záporný. Zemřelo o 1290 lidí víc, než se jich narodilo.
Zlínský a Ústecký kraj se dál vylidňují
Naopak méně obyvatel měl vloni Zlínský kraj, přišel o 1065 lidí. Na konci roku v kraji žilo 571 367 obyvatel. Úbytek způsobil menší počet narozených dětí, než bylo zemřelých. V kraji se loni narodilo 5313 dětí a zemřelo 6692 lidí, ubylo tak 1379 obyvatel. Do kraje se o 314 lidí více přistěhovalo, než se z něj vystěhovalo. Ze stejného důvodu se snížil počet obyvatel Královéhradecka, který loni klesl o 385 na 542 198.
V Ústeckém kraji loni úbytek počtu obyvatel pokračoval. V kraji žilo na konci loňského roku 796 710 lidí, což je o 2 188 lidí méně. Do kraje se však přistěhovalo více lidí, než jich z regionu odešlo.
V Olomouckém kraji loni klesl počet obyvatel o 562 na 622 368. Na úbytku obyvatelstva se podepsal vyšší počet zemřelých než narozených. Naopak do kraje se v roce 2022 přistěhovalo víc lidí, než jich odešlo jinam. V Karlovarském kraji loni pak ubylo 801 obyvatel. Důvodem je vyšší počet úmrtí než počet narozených dětí, stěhováním naopak lidí přibývalo. V kraji žilo na konci roku 282 409 obyvatel. Úbytek obyvatel se tak vrací na hodnoty před covidovou pandemií.
Počet obyvatel jižních Čech loni vzrostl o 162 na 637 209 lidí. Nárůst zajistilo výhradně stěhování, víc lidí se přistěhovalo, než odstěhovalo. Loni zemřelo v kraji 7416 lidí, o 934 méně než v roce 2021, který ovlivnil covid. Počet obyvatel Pardubického kraje se loni zvýšil o 324 lidí na 514 842. Zásluhu na tom měla převaha přistěhovalých nad vystěhovalými.
V Libereckém kraji žilo na konci loňského roku 436 810 obyvatel, to je 760 méně než na jeho začátku. Hlavním důvodem úbytku obyvatel je stále vyšší úmrtnost, ale především rekordně nízká porodnost.
Stejně tak počet obyvatel Vysočiny se loni snížil o 278, protože zemřelých bylo víc než narozených dětí. Tento pokles zmírnila migrace, do kraje se přistěhovalo víc lidí, než jich odešlo žít jinam. Z pěti okresů tohoto kraje se minulý rok vylidňování vyhnulo jen Jihlavsku a Pelhřimovsku. Ke konci roku bydlelo v Kraji Vysočina 503 747 lidí.
