Praha - V době, kdy se europoslanci snaží zvýšit porodnost Evropanů nařízením o povinné mateřské a otcovské dovolené se sto procenty platu, vzkázali čeští odborníci politikům nepříjemný fakt - podobná opatření zřejmě nemají na počty dětí vliv.
Lidé v jedenadvacátém století si o rodině raději rozhodují sami.
Analýzu Teoretické možnosti podpory rodin s dětmi v sociálním pojištění vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Výzkumníci porovnávali propopulační zásahy v různých zemích a obdobích a dospěli k závěru, že víc než přímá státní podpora rodinám pomáhá možnost rodičů vrátit se do práce a dobrý systém jeslí a školek.
Stejně dětí s dávkami i bez
"Cílem by mělo být odstraňování překážek jak na straně pracovního trhu, tak v oblasti zajištění péče o malé děti, a to takovým způsobem, aby jednotlivé rodiny mohly co nejlépe volit strategie podle svých osobních preferencí," uvádí vedoucí kolektivu autorů analýzy Martin Holub.
Právě v těchto oblastech Česko pokulhává. Jesle vymizely, dostat dítě mladší pěti let do školy je leckde nemožné a čeští zaměstnavatelé v uvádějí ve srovnání s Evropou vůbec nejnižší počet žen, které se po rodičovské dovolené vracejí do původního zaměstnání.
Rány snahám politiků "koupit" si od rodin potomky za sociální dávky zasahuje srovnání jednotlivých zemí.
"Například úroveň plodnosti ve Velké Británii byla v posledních desetiletích poměrně podobná situaci ve Franci, a to navzdory mnohem méně štědré rodinné politice. Podobně kanadská provincie Quebec má štědřejší rodinnou politiku než jiné provincie, plodnost zde však zůstala od poloviny 60. let ve srovnání se zbytkem Kanady buď na stejné nebo i nižší úrovni, a to i přes přijetí řady pronatalitních opatření z konce 80. let včetně štědrého bonusu na dítě druhého a třetího pořad," cituje analýza práci kanadské socioložky Anne Hélene Gauthierové.
Podle průzkumů mezi dvacátníky až čtyřicátníky většina mladých Čechů (82 procent) bere založení rodiny jako svou individuální záležitost.
"Naopak pouze pro necelých 13 % mladých českých mužů a žen je mít děti chápáno jako výraz odpovědnosti vůči společnosti," dodávají autoři.
Více dětí nebude. Pokud se nevrátí totalita
V českém prostředí se nejčastěji připomíná babyboom ze sedmdesátých let dvacátého století, který je připisován finanční podpoře mladých manželství i lepší dostupnosti bydlení a školek či jeslí.
"Tato opatření přispěla k dočasné stabilizaci úrovně plodnosti, ale především k utužení modelu dvoudětné rodiny a plodnosti realizované v nízkém věku, který se udržel až do konce 80. let," uvádějí autoři studie.
Zopakovat podobný demografický úspěch ale většina sociologů dnes vidí jako nemožné. "Zvrátit trend v české plodnosti se zdá nereálné, pokud ovšem nezvítězí nějaká forma totality, která by lidem výrazně omezila možnosti seberealizace mimo rodinu"," domnívá se sociolog Ladislav Rabušic.
