Muži si za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu odpykali dvě třetiny trestu, soud jim stanovil zkušební dobu na sedm let a probační dohled. Splácet musejí i náhradu škody. Další dva odsouzení ve vězení zůstávají.
Z věznice v úterý dva propuštěné odvezl jejich obhájce Ladislav Myšák, oba muži se v autě skryli za sedačkami. Zhruba dvě desítky novinářů se k nim vůbec nedostaly, prostor již zhruba 50 metrů před věznicí střežila vězeňská služba se psem a vchod do věznice zakrývala po celou dobu záměrně postavená hasičská cisterna. Pár minut před tím, než byli oba odsouzení podmíněně propuštěni, se za vraty káznice ozval pískot a potlesk. "Jsem přesvědčen, že soud rozhodl dobře. Já jim věřím," řekl obhájce Myšák.
Kromě odpykání dvou třetin trestu, hrálo pro jejich podmíněné propuštění i dobré chování za mřížemi a snaha splácet škodu, kterou soudy vyčíslily na 17 milionů korun. Oba podle obhájce ve vězení pracovali. "Müller dělal vedoucího přípravy výroby, Cojocaru dělal parťáka na dílně, oba byli ve vedoucích funkcích," uvedl v pondělí obhájce. Doplnil, že jeden z nich má vystudovanou průmyslovou školu, druhý je vyučený autoelektrikář a nebude pro ně problém pracovat také na svobodě.
V mírovské věznici si odpykávají tresty vězni za nejtěžší trestné činy, umístěni jsou zde i doživotně odsouzení. Müller i Cojocaru dostali za mřížemi desítky kázeňských pochval a v kladném stanovisku se za ně postavilo i vedení mírovské věznice. I přes obrovskou medializaci případu s ohledem na rasový motiv jejich činu podle obhájce neměl ani jeden z nich problém v mírovské věznici s Romy, vycházeli s nimi prý bez problémů. "S Romy byli i na cele a nikdy žádný problém nebyl, ani nejmenší," doplnil Myšák.
Obhájce také vyzdvihl systém resocializace v mírovské věznici umožňující studium i zaměstnání. Müller i Cojocaru byli podle něj na možnost podmíněného propuštění na svobodu připravováni dopředu, ať už konzultacemi či krátkodobým přerušením trestu. Obhájce i jeho klienti soud ujistili, že nejsou již žádnou hrozbou pro společnost. "Vzal jsem si z toho obrovské ponaučení, mám to v hlavě úplně jinak poskládané," uvedl před soudem Cojocaru. "Sám za sebe mohu říci, že vidím věci jinak a vše jsem si uvědomil. Kdybych se před 14 lety potkal, nafackoval bych si za to, co jsem dělal. Byl jsem mladej blbej kluk," uvedl Müller.
Zatímco Cojocaru a Müller v úterý vyšli na svobodu, za mřížemi věznice zůstávají i nadále jejich komplicové David Vaculík a Jaromír Lukeš. Oba dostali tresty přísnější ve výši 22 let - dvě třetiny trestu jim uplynou, až si odpykají za mřížemi 14,5 let. Započítává se do toho i doba strávená ve vazbě, ve které jsou umístěni od srpna 2009, nejdříve by tak mohli podat žádost o podmíněné propuštění v první polovině příštího roku. Svou roli při rozhodování soudu o těchto žádostech však hraje i chování ve vězení, snaha uhradit škodu či sebereflexe. Matka popálené Natálie, Anna Siváková, letos v lednu deníku Právo řekla, že Cojocaru a Müller posílají měsíčně dohromady asi 3000 korun, Lukeš posílá 150 nebo 200 korun a jediný, kdo neposlal nic, je Vaculík.
Rozhodnutí soudu propustit dva ze čtyř odsouzených Annu Sivákovou minulý týden šokovalo. "Chce se mi brečet. Chce se mi zvracet. Nesouhlasím s tím. Oni se nezměnili. Naše rodina, hlavně Natálka, budeme trpět celý život," řekla. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je rozhodnutí soudu nepřiměřené. Za necitlivé považuje, že se poškozená rodina o verdiktu dozvěděla až z médií. Rozhodnutí soudu šokovalo také vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou.
Na dům obývaný početnou romskou rodinou zaútočila čtveřice mladíků v noci na 19. dubna 2009, do oken hodila zápalné láhve. Dům začal okamžitě hořet. Tři lidé byli zraněni, nejvážněji tehdy ani ne dvouletá Natálie. Dítě bylo popáleno na 80 procentech těla a přišlo o tři prsty na rukou. Podle znalců všichni čtyři odsouzení patřili k aktivním severomoravským neonacistům, kteří propadli neonacistické ideologii.
